Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1122) "Odstínění gravitace"
18. 02. 2003
Dotaz: Slyšel jsem o práci jistého pana Podkletnovova, který prý vyrobil zdroj
jakési všepronikající odpudivé síly, kterou nazval gravitační pulzy.
Něčemu takovému se mi vůbec nechce věřit. Nejsem fyzik a proto se vůbec
nevyznám v termínech, uváděných v různých článcích na toto téma.
Víte o tom něco? Může to vůbec být pravda? (Martin Varga)
Odpověď: Milý Martine,
nejsem vševěd, ale neznám žádné pro mne přijatelné vysvětlení jevu
odstínění gravitace, který jsem našel na webu v souvislosti se jménem
Podkletnov. Vlastní článek o experimentech je zde,
http://xxx.lanl.gov/PS_cache/cond-mat/pdf/9701/9701074.pdf ,
najdou se spousty komentářů, např. zde
http://www.inetarena.com/~noetic/pls/gravity.html#podkletnov ,
Článek o pulsech je zde
http://www.arxiv.org/PS_cache/physics/pdf/0108/0108005.pdf ,
Obvyklý postup ve fyzice je takový, že autor, který něco podobného objeví
popíše důkladně, co udělal. Jiní experimentátoři se pokusí jevy zopakovat
a také se někdo snaží jev pochopit a vysvětlit teoreticky. Nezřídka se
stává, že jev, který by třeba byl krajně vzrušující (představte
si, že si místo Ellie Arowayové sedáte do kabinky, okolo které krouží
supravodiče), s časem vyšumí, protože ho nikdo nedokázal reprodukovat a
autor časem přišel na vedlejší vliv, který objevený efekt simuloval.
Když máte dost peněz a času, můžete to zkusit taky. Pro jistotu. Jinak se
podívejte na web, zmínek je tam spoustu. Všímejte si přiton míst.
Všímejte si přípon webových stránek, které o
jevu pojednávají - edu, gov a com odpovídají různým institucím.
Dotaz: Proč není možné z čisté vody vyfouknout bublinu? Odpoveďi uváděné v
literatuře, že je to proto že má na rozdíl od mýdlového roztoku vysoké
povrchové napětí, nerozumím. (Jitka Hanusova)
Odpověď: Milá Jitko, já jsem taky nevěděl, ale řekl jsem si, že bubliny se dělají z
mýdlové vody, a proto jsem do okénka googla napsal slova "surface
tension soap bubbles". Objeví se mraky odkazů, tady je začátek:
http://www.exploratorium.edu/ronh/bubbles/soap.html,
http://www.iit.edu/~smile/ch8709.html .
Počtěte si, je skoro zbytečné něco dodávat. Akorát že Exploratorium
bychom potřebovali v Česku taky.
Dotaz: Zajímalo by mě, zda existuje materiál, který by dokázal (nejlépe bezztrátově)
světlo určité vlnové délky propustit (např. 660nm) a další jiné vlnové délky
(např: 635nm) odrazit? Lze něco takového zajistit v "polních" podmínkách? (David)
Odpověď: Milý Davide, vpodstatě se ptáte na existenci barevných filtrů. Červený filtr
znamená, že světlo jistého intervalu vlnových délek propouštíte a ostatní
pohlcujete. Podívejte se na web na heslo "optical filters" a najdete
hromadu odkazů, technologie jsou různé. Záleží na vašich požadavcích na
šířku propuštěného pásma atd., např. sklo z rozbité pivní láhve, kterého v
polních podmínkách ČR najdete dost, je také optickým filtrem.
Dotaz: Chtěl bych studentům demonstrovat obloukový výboj. Uhlíkové elektrody mám,
ale potřeboval bych znát parametry zapojení (hodnotu napětí zdroje, apod.),
nebo kombinaci cívek transformátoru a napětí zdroje, jestliže bych chtěl použít zdroj střídavého napětí.
Je potřeba ale vycházet z toho, aby se všechno dalo provést na střední škole.
(Pavel Kerekeš)
Odpověď: Můžete použít rozkladný transformátor 600z/300z. Sekundár připojte
přímo na obloukovku. Oblouk promítněte obyčejnou lupou na zeď, je
krásně vidět tvar uhlíku i výboj.
Dotaz: Programuji jednoduchou aplikaci pro různé výpočty šikmého vrhu, což je samo o
sobě poměrně jednoduché a jedná se jen o pár vzorečků. Avšak nyní jsem chtěl
přidat možnost výpočtu nastavení úhlu dělové hlavice, znám-li rychlost a
dostřel. Odvodil jsem si vzorec:
úhel = asin[(dostřel.g)(rychlost2)/2]
Avšak praxe ukázala, že bohužel správný není a já za nic na světě nemůžu
nikde v mé literatuře ani na internetu potřebný vzorec sehnat.
Můžete mi pomoci? (Jarda Bendl)
Odpověď: Pro svislou složku dráhy při dostřelu na stejnou vodorovnou úroveň
jako výstřel (t je doba letu):
v.t.sin alfa = 1/2.g.t2
Pro vodorovnou složku dráhy kde d je dostřel: v.t.cos alfa = d,
dosazením za t z první rovnice do druhé (t = 2.v.sin alfa/g)
d = (2.v2.sin alfa.cos alfa)/g
d = v2.sin 2alfa/g