Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1124) Optické filtry
17. 02. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, zda existuje materiál, který by dokázal (nejlépe bezztrátově)
světlo určité vlnové délky propustit (např. 660nm) a další jiné vlnové délky
(např: 635nm) odrazit? Lze něco takového zajistit v "polních" podmínkách? (David)
Odpověď: Milý Davide, vpodstatě se ptáte na existenci barevných filtrů. Červený filtr
znamená, že světlo jistého intervalu vlnových délek propouštíte a ostatní
pohlcujete. Podívejte se na web na heslo "optical filters" a najdete
hromadu odkazů, technologie jsou různé. Záleží na vašich požadavcích na
šířku propuštěného pásma atd., např. sklo z rozbité pivní láhve, kterého v
polních podmínkách ČR najdete dost, je také optickým filtrem.
Dotaz: Chtěl bych studentům demonstrovat obloukový výboj. Uhlíkové elektrody mám,
ale potřeboval bych znát parametry zapojení (hodnotu napětí zdroje, apod.),
nebo kombinaci cívek transformátoru a napětí zdroje, jestliže bych chtěl použít zdroj střídavého napětí.
Je potřeba ale vycházet z toho, aby se všechno dalo provést na střední škole.
(Pavel Kerekeš)
Odpověď: Můžete použít rozkladný transformátor 600z/300z. Sekundár připojte
přímo na obloukovku. Oblouk promítněte obyčejnou lupou na zeď, je
krásně vidět tvar uhlíku i výboj.
Dotaz: Programuji jednoduchou aplikaci pro různé výpočty šikmého vrhu, což je samo o
sobě poměrně jednoduché a jedná se jen o pár vzorečků. Avšak nyní jsem chtěl
přidat možnost výpočtu nastavení úhlu dělové hlavice, znám-li rychlost a
dostřel. Odvodil jsem si vzorec:
úhel = asin[(dostřel.g)(rychlost2)/2]
Avšak praxe ukázala, že bohužel správný není a já za nic na světě nemůžu
nikde v mé literatuře ani na internetu potřebný vzorec sehnat.
Můžete mi pomoci? (Jarda Bendl)
Odpověď: Pro svislou složku dráhy při dostřelu na stejnou vodorovnou úroveň
jako výstřel (t je doba letu):
v.t.sin alfa = 1/2.g.t2
Pro vodorovnou složku dráhy kde d je dostřel: v.t.cos alfa = d,
dosazením za t z první rovnice do druhé (t = 2.v.sin alfa/g)
d = (2.v2.sin alfa.cos alfa)/g
d = v2.sin 2alfa/g
Dotaz: Pohybují-li se dva pozorovatelé různou rychlostí, naměří jejich hodiny různý
čas. Čas ale měříme technicky zase určitým pohybem, jehož rychlost se
pohybem hodin změní. Nespozdil se jenom mechanizmus hodin? (Hubert)
Odpověď: Milý Huberte, ono to ale funguje univerzálně, nezávisle na mechanismu
hodin. Můžeš například změřit střední dobu života pionů, které se ti
pohybují malými rychlostmi. Tuhle střední dobu života nedokážeš žádným
vnějším vlivem ovlivnit. Když ale tyhle piony urychlíš, uletí ve tvé
laboratoři do rozpadu vzdálenosti znatelně větší - jejich doba života se
prodloužila. Tohle je realita na rozdíl od myšlenkových pokusů s dvojčaty
kosmonautů.
Dotaz: Můžete pomoci rozlousknout náš spor o to, "čím" vzniká viditelná čára za
vysoko letícím letadlem (dejme tomu 8000 - 10000 m)? Jedni tvrdí, že
turbulencemi (konce křídel, směrovka, motory apod.) druzí, že je to kondenzací
spalin motorů za nízkých teplot ve velké výšče. (Daniel Selucký)
Odpověď: Milý Danieli, podle mého nejlepšího vědomí a svědomí to je díky spalinám a speciálně
obsahu vody v nich. Turbulenci od konců křídel jsem nikdy na vlastní oči
neviděl, ale je slyšet od přeletávajících letadel např. v Přední Kopanině,
turbulence a horký vzduch za motory jsou vidět, když člověk sedí za
křídlem a chce si něco z okénka vyfotit - pohled je pěkně rozostřený,
nízké tlaky nad křídly při razentních obratech stíhaček při leteckých
dnech jsou při vhodném počasí (vlhkosti) vidět jako obláčky, které se na
chvilinku nad křídlem objeví...
