FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1125) Demonstrace obloukového výboje17. 02. 2003

Dotaz: Chtěl bych studentům demonstrovat obloukový výboj. Uhlíkové elektrody mám, ale potřeboval bych znát parametry zapojení (hodnotu napětí zdroje, apod.), nebo kombinaci cívek transformátoru a napětí zdroje, jestliže bych chtěl použít zdroj střídavého napětí. Je potřeba ale vycházet z toho, aby se všechno dalo provést na střední škole. (Pavel Kerekeš)

Odpověď: Můžete použít rozkladný transformátor 600z/300z. Sekundár připojte přímo na obloukovku. Oblouk promítněte obyčejnou lupou na zeď, je krásně vidět tvar uhlíku i výboj.
(M.Rojko)   >>>  

1126) Šikmý vrh17. 02. 2003

Dotaz: Programuji jednoduchou aplikaci pro různé výpočty šikmého vrhu, což je samo o sobě poměrně jednoduché a jedná se jen o pár vzorečků. Avšak nyní jsem chtěl přidat možnost výpočtu nastavení úhlu dělové hlavice, znám-li rychlost a dostřel. Odvodil jsem si vzorec: úhel = asin[(dostřel.g)(rychlost2)/2] Avšak praxe ukázala, že bohužel správný není a já za nic na světě nemůžu nikde v mé literatuře ani na internetu potřebný vzorec sehnat. Můžete mi pomoci? (Jarda Bendl)

Odpověď: Pro svislou složku dráhy při dostřelu na stejnou vodorovnou úroveň jako výstřel (t je doba letu):
v.t.sin alfa = 1/2.g.t2
Pro vodorovnou složku dráhy kde d je dostřel: v.t.cos alfa = d, dosazením za t z první rovnice do druhé (t = 2.v.sin alfa/g)
d = (2.v2.sin alfa.cos alfa)/g
d = v2.sin 2alfa/g

(M.Rojko)   >>>  

1127) Dilatace času 317. 02. 2003

Dotaz: Pohybují-li se dva pozorovatelé různou rychlostí, naměří jejich hodiny různý čas. Čas ale měříme technicky zase určitým pohybem, jehož rychlost se pohybem hodin změní. Nespozdil se jenom mechanizmus hodin? (Hubert)

Odpověď: Milý Huberte, ono to ale funguje univerzálně, nezávisle na mechanismu hodin. Můžeš například změřit střední dobu života pionů, které se ti pohybují malými rychlostmi. Tuhle střední dobu života nedokážeš žádným vnějším vlivem ovlivnit. Když ale tyhle piony urychlíš, uletí ve tvé laboratoři do rozpadu vzdálenosti znatelně větší - jejich doba života se prodloužila. Tohle je realita na rozdíl od myšlenkových pokusů s dvojčaty kosmonautů.
(J.Dolejší)   >>>  

1128) Od čeho jsou "čáry" za letadlem?17. 02. 2003

Dotaz: Můžete pomoci rozlousknout náš spor o to, "čím" vzniká viditelná čára za vysoko letícím letadlem (dejme tomu 8000 - 10000 m)? Jedni tvrdí, že turbulencemi (konce křídel, směrovka, motory apod.) druzí, že je to kondenzací spalin motorů za nízkých teplot ve velké výšče. (Daniel Selucký)

Odpověď: Milý Danieli, podle mého nejlepšího vědomí a svědomí to je díky spalinám a speciálně obsahu vody v nich. Turbulenci od konců křídel jsem nikdy na vlastní oči neviděl, ale je slyšet od přeletávajících letadel např. v Přední Kopanině, turbulence a horký vzduch za motory jsou vidět, když člověk sedí za křídlem a chce si něco z okénka vyfotit - pohled je pěkně rozostřený, nízké tlaky nad křídly při razentních obratech stíhaček při leteckých dnech jsou při vhodném počasí (vlhkosti) vidět jako obláčky, které se na chvilinku nad křídlem objeví...
(J.Dolejší)   >>>  

1129) Pole kruhových magnetů17. 02. 2003

Dotaz: Ráda bych věděla, jak je to s magnetickým polem kruhových magnetů s otvorem uprostřed. Proč se kovový předmět (např. nýtek), který se spustí svisle po špejli směrem ke středu magnetu připevněného na dřevěnou podložku zastaví nad úrovní magnetu? Proč zůstane ve stejné poloze i v případě, že podložku s magnetem obrátíme směrem k zemi? (Markéta)

Odpověď: Milá Markéto, záleží na tom, jak je magnet polarizovaný, tj. kde má své póly. Mluvíte patrně o magnetech, které se například vyskytují v mikrovlnných troubách a jejichž póly sídlí na podstavách. V dostatečně velké vzdálenosti vypadá pole takovéhoto magnetu jako obyčejný dipól, zajímavější je to ale na ose díky oné díře. Průběh pole můžete zobrazit například železnými pilinami, jak jste to asi dělali ve škole. Kus feromagnetika, který do tohoto pole strčíte, se snaží umístit a zorientovat tak, aby do sebe "vcucl" magnetického pole co nejvíce. To je na ose magnetu uprostřed díry a pak na obou stranách kus od magnetu. Vede to právě k tomu jevu, který jste zmínila, totiž že například kousek železné trubičky vedený špejlí v ose dost stabilně drží kus od magnetu.
(J.Dolejší)   >>>