Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1151) Záření černého tělesa
29. 01. 2003
Dotaz: Při diskuzi v semináři jsme narazili na problém. Lze záření černého tělesa
pozorovat uvnitř zcela uzavřeného dutého tělesa, které je zvenčí udržované na
stálé teplotě? (Jiří Benda)
Odpověď: Pokud dobře rozumím vašemu dotazu, tak snad ano, například bych do dané
dutiny umístil vhodný pasivní detektor, dráty propojil z dutiny navenek
(to může být propojení těsné pro záření), pak zvenku hřál i měřil, co se
uvnitř děje. Vevnitř by mohl být i pozorovatel, ale ten by rušil svou
tělesnou teplotou a vůbec, pozorovatelé moc nevydrží.
Dotaz: Rád bych věděl, jakými metodami a pomocí jakých přístrojů, jsou vědci
schopni v laboratřích dosáhnout teploty blížící se absolutní nule?
(Honza Ouda)
Odpověď: Podle klasických termodynamických zákonů absolutní nuly nelze dosáhnout
konečným počtem kroků. Ačkoli je cesta k absolutní nule ověnčena řadou
Nobelových cen, stále zbývá místo pro další objevitele.
Velice stručně k metodám:
1/ pomocí zkapalněných plynů 4He do 4,2 K, 3He do 3,2 K, čerpáním par
těchto kryogenních kapalin až do asi 0,3 K
2/ pomocí moderních tepelných strojů - kryogenerátoru Gifford-McMahonova
typu nebo pulzních trubic do teploty asi 3 K
3/ pomocí rozpouštění 3He v 4He díky jejich rozdílnému kvantovému
charakteru asi do 2 mK (0,002 K)
4/ pomocí Pomerancukova jevu v 3He asi 0,8 mK
5/ pomocí adiabatické demagnetizace magnetických momentů atomových jader,
např. mědi do 13 mikrokelvinů (0,000013 K), což je zřejmě stále rekord
6/ pomocí Boseho - Einsteinovy kondenzace atomů se daří je chladit na
úroveň nanokelvinů
Dotaz: Zajímalo by mě, jak velké jsou radiální pohyby zemské kůry působením Měsíce
(Slunce). Jak je vlastně velký "příliv a odliv" kontinentů.
Existuje nějaká mapa? (Jindřich Dvořáček)
Odpověď: Termínem slapy souhrnně označujeme jevy přílivu a odlivu.
Vedle přílivu a odlivu na mořích (mořské slapy) pozorujeme obdobné jevy v
atmosféře (slapy atmosféry) a v menší míře i v pevné části Země
(slapy pevné Země).
Slapy jsou způsobeny gravitačními účinky Měsíce a Slunce a vzájemným pohybem
Země a těchto těles. Slapová síla je výslednicí přitažlivé síly příslušného
tělesa (Měsíce, Slunce) a odstředivé síly vznikající v důsledku oběhu Země
kolem společného těžiště soustavy.
Kdyby Země byla tuhá, pak by posunutí ustálené vodní hladiny na jejím povrchu
kolísalo mezi přílivem a odlivem působeným Měsícem maximálně o 53,4 cm,
vlivem Slunce o 24,6 cm. Při úplňku a novu, kdy se obě maxima sčítají,
by maximální rozdíl činil 78 cm. Deformace pevného zemského povrchu dosahují
necelé poloviny těchto hodnot, maximální radiální změna dosahuje 36 cm.
Podrobnější informace se můžete dočíst v článku z připravované multimediální
encyklopedie fyziky.
Dotaz: Z fyz+chem tabulek vím, že mají atomy 7 elektronových orbitů (obecně vzato).
Jenže jaderná teorie uvažuje o prvcích ultravelké atomové váhy v tzv. ostrovu
stability. Má tato teorie představu, zda by nějaký ultratěžký prvek mohl
mít i víc než 7 elektronových hladin? (Kvapil A.)
Odpověď: Těch elektronových orbitů (coby "stabilních oblastí") je nekonečně
mnoho; každá z nich má přitom svůj počet povolených (stacionárních)
vlnových funkcí: 2, 8, ... Nejnižší orbity, které uvádíte, stačí i pro ty
nejtěžší prvky (které jsou v přírodě nebo které jsme vyrobili), a to v
jejich nejnižším energiovém stavu. To číslo 7 je prostě dáno tím, že
skončím u transuranů (kdybych skončil už u vodíku a hélia, stačila by mi
1).
Dostatečně těžký prvek bude mít tolik elektronů, že (v základním stavu)
zaplní těch našich 7 a budou ještě obsazovat další.
