Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1156) Archimédes
28. 01. 2003
Dotaz: Velice rád bych Vás poprosil, jestli byste mi
neposlali něco o Archimédovi.
Nejvíce mě zajímá jeho objevitelská část jeho slavného života. (Jiří Svatoš)
Odpověď:
Archimédes (asi 287 př.n.l.- 212 př.n.l) - podle
dostupných údajů svá díla napsal až po 40. roku
života. Věnoval se inženýrské činnosti (mj. zavedl
pojem těžiště a určil metodiku zjištění polohy těžiště
pro rovinné útvary a prostorová tělesa, proslul
stavbou válečných strojů - velkých praků),
geometrii (přibližné určení čísla pí, výpočty
obsahu rovinných geometrických obrazců a objemu
geometrických těles), matematické fyzice (statika a
hydrostatika) a astronomii.
Archimédova díla se v originálech nezachovala.
Nejstarší dostupné jsou jen přepisy a překlady (především
arabské). Do oblasti fyziky Archimédes přispěl pracemi na téma
teorie páky, výpočet těžiště pro rotační plochy atd.
Snad nejznámější je tzv. Archimédův zákon. Těleso
ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná
gravitační síle, která působí na kapalinu o stejném
objemu, jako je objem ponořené části tělesa. Archimédes je
i autorem známých výrokù: "Dejte mi pevný bod a já
pohnu Zemí" - objevil zákony páky. Když do Syrakus
vtrhli římští vojáci a Archimédes si cosi "čmáral"
klackem v zemi, přistoupil k němu římský voják a vyzval ho
k souboji. Archimédes jen povstal a rozkřikl se na něho
"Noli tangere circulos meos" - Nenič mi mé kruhy.
"Heukéra" - Objevil jsem. Archimédes v závěru
svého života řešil, jak pomocí čísel popsat geometrické
veličiny. Vytvořil systém pro zapisování velkých čísel.
Podrobnější informace o jeho životě a díle se dočtete na
webu, stačí do vyhledávače napsat heslo "Archimédes"
a vybrat si. Zkuste například: http://www.edunet.cz/fyzikove/Archim.html, http://pes.eunet.cz/veda/clanky/1655_0_0_0.html
,http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5866
.
Dotaz: Teorie Ohmova zákona pro elektrické napětí.
(Michal)
Odpověď: Milý Michale, Ohmův zákon říká, že odpor R je vlastností součástky a nezávisí na
velikosti ani polaritě přiloženého napětí. Jako jeho matematické vyjádření
se uvádí vztah U=R.I, kde U je napětí na dané součástce a I je elektrický proud, který jí protéká.
Tuto závislost objevil v roce 1826 německý fyzik Georg Simon Ohm (1789-1854).
Po něm je pojmenována jednotka elektrického odporu. Ohm také dokázal,
že elektrický odpor závisí na délce vodiče, průřezu a měrné vodivosti
kovu. Vypisovat Vám všechny vzorečky by asi nemělo smysl.
Najděte si raději příslušné informace na webu, stačí do vyhledávače napsat
heslo "Ohmův zákon" a vybrat si - například: http://www.sweb.cz/radek.jandora/f14.htm. Na počítání příkladů na 0hmův zákon
Vám pomůže tato stránka:
http://www.radiomaterial.com/vypocty/ohmuv_zakon.html.
Dotaz: Jaký je tlak zkapalněného propan-butanu v poměru 20:80 a 30:70 za teploty
0°C a 20°C? (Petr Hubatka)
Odpověď: Tlak par propanu.........770 kPa při 20°C
Tlak par butanu..........215 kPa při 21°C
Hodnoty odpovídají ideálnímu stavu plynu.
Směs plynu (20% propan, 80% butan) tlak par okolo 315 kPa při 20°C.
Směs plynů (30% propan, 70% butan) tlak par okolo 400 kPa při 20°C.
Tyto hodnoty jsou přibližné, opět se jedná o idelní stav plynu. V reálu je
nutné brát v úvahu, že směs plynů obsahuje jiné příměsi, které mají vliv
na fyzikální vlastnosti reálné směsi.
Použitá literatura: firemní materiály společnosti Český plyn k.s.,
bezpečnostní listy propanu a butanu dle příslušných ČSN.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak to, že kdybych autem jel po skle a
prudce zabrzdil, tak stojím na místě, ale když zabrzdím na ledě, tak jedu dál,
přitom oba povrchy jsou velmi hladké. (Roman)
Odpověď: Velmi nízký koeficien tření na ledu je způsoben mikroskopickou
vrstvičkou vody na povrchu ledu. Proto se dá na ledu bruslit, ale na
skle nikoli.
Dotaz: Měl bych dotaz ohledně stability jader a jejich přeměny.
Mě by velice zajimalo, jaký je vlastně pravý důvod toho, že atomová jádra,
která se nacházejí dále od křivky stability (tedy mají o něco více nebo méně
neutronů) jsou nestabilní. A proč jsou nestabilní, když za soudržnost jader
může silná interakce, která je silovými účinky mezi protonem a neutronem
téměř stejná. Proč tedy neexistuje např. vodík s 12 nukleony, když může
existovat uhlík s 12 nukleony?
(Kolar Pavel)
Odpověď: Milý pane,
takové jednoduché vysvětlení by mohlo být třeba v tom, že jádra
vzdálená od linie stability mají větší energii než ta bližší, a že navíc
existuje jednoduchá možnost, jak se stát jádrem stabilnějším - přeměnit
buď neutrony na protony nebo naopak tak, aby výsledné jádro mělo energii
nižší. Takže kdybyste nějak donutil být 1 proton a 12 neutronů pohromadě,
hbitě by se přebytečné neutrony rozpadly na protony a elektrony, elektrony
by vylétly a vám by zbyl C13. PROČ mají jádra daleko od linie stability
větší energii se dá vysvětlit výpočtem, ve kterém uvažujete vázaný systém
příslušného počtu nukleonů a do kterého vsadíte potenciály silné interakce
(které jsou velmi netriviální).
