Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1159) Bruslení na skle?
23. 01. 2003
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak to, že kdybych autem jel po skle a
prudce zabrzdil, tak stojím na místě, ale když zabrzdím na ledě, tak jedu dál,
přitom oba povrchy jsou velmi hladké. (Roman)
Odpověď: Velmi nízký koeficien tření na ledu je způsoben mikroskopickou
vrstvičkou vody na povrchu ledu. Proto se dá na ledu bruslit, ale na
skle nikoli.
Dotaz: Měl bych dotaz ohledně stability jader a jejich přeměny.
Mě by velice zajimalo, jaký je vlastně pravý důvod toho, že atomová jádra,
která se nacházejí dále od křivky stability (tedy mají o něco více nebo méně
neutronů) jsou nestabilní. A proč jsou nestabilní, když za soudržnost jader
může silná interakce, která je silovými účinky mezi protonem a neutronem
téměř stejná. Proč tedy neexistuje např. vodík s 12 nukleony, když může
existovat uhlík s 12 nukleony?
(Kolar Pavel)
Odpověď: Milý pane,
takové jednoduché vysvětlení by mohlo být třeba v tom, že jádra
vzdálená od linie stability mají větší energii než ta bližší, a že navíc
existuje jednoduchá možnost, jak se stát jádrem stabilnějším - přeměnit
buď neutrony na protony nebo naopak tak, aby výsledné jádro mělo energii
nižší. Takže kdybyste nějak donutil být 1 proton a 12 neutronů pohromadě,
hbitě by se přebytečné neutrony rozpadly na protony a elektrony, elektrony
by vylétly a vám by zbyl C13. PROČ mají jádra daleko od linie stability
větší energii se dá vysvětlit výpočtem, ve kterém uvažujete vázaný systém
příslušného počtu nukleonů a do kterého vsadíte potenciály silné interakce
(které jsou velmi netriviální).
Dotaz: Potřebovala bych zjistit nějaké zajímavosti o vodičích tepla. (Michaela)
Odpověď: Milá Michaelo, tak jako jistě znáte elektrické vodiče a izolanty, jsou i tepelné
vodiče a
izolanty. Pro porovnání různých materiálů z hlediska jejich
tepelné vodivosti, používáme jednu fyzikální veličinu tzv. tepelnou vodivost. V následující
tabulce ji máte uvedenu pro několik materiálů. Čím vyšší je číslo u tep. vodivosti, tím lépe vedou materiály teplo.
materiál
tep. vodivost [W/m.K]
beton
1,5
cihla
0,7
dřevo
0,2
měď
395
mosaz
106
ocel
50
olej
0,16
oxid uhličitý
0,014
pěnový polystyrén
0,06
sklo
0,8
voda
0,6
vodík
0,174
vzduch
0,024
Nebo si můžete sama vyzkoušet tepelné vodivosti některých materiálů.
Vezměte si kus měděného nebo ocelového drátu, kousek hliníku (např. lžičku) a skleněnou trubičku. Jeden konec vemte do ruky a druhý strčte do plamene svíčky. Co Vás začne hřát do prstů nejdřív?
Na webu můžete najít spoustu zajímavých článků, stačí do vyhledávače napsat příslušné heslo, které Vás zajímá.
Nebo mi upřesněte, co Vás zajímá.
Dotaz: Zajímalo by mne, jestli je běžné, že z povrchu planet nejde vidět celý
povrch jejich měsíců.
(David Kiršner)
Odpověď: Dotaz patrně směřuje ke skutečnosti, že některé měsíce mají vázanou
(synchronní) rotaci, tzn. otočí se kolem své osy za dobu rovnou jejich oběžné
periodě okolo mateřské planety. Tato vázaná rotace je u planetárních satelitů
obvyklá a je způsobena slapovými silami: gravitační síla od planety deformuje
měsíc, tato deformace postupuje tělesem rotujícího měsíce, následným třením
se generuje teplo, a tedy brzdí se rotační pohyb. Pokud např. měsíc zprvu (po
svém vzniku) rotuje velmi rychle, jeho rotace se slapovým působením postupně
zpomaluje až do okamžiku, kdy se ustálí ve stavu vázané rotace.
Dotaz: Když pro kosmonauty v letící raketě ubíhá jinak čas než pro nás,
co na ně přesně působí? Má s tím něco společného to, že želva se
pohybuje celý život pomalu a žije dlouho zato rejsek naopak? (Milan)
Odpověď: Milý pane,
nemá. Věk a svěžest živočichů a lidí je záležitost biologická a
lékařská - když se budete honit, tak možná brzo skončíte uštvaný, když se
budete pohybovat životem lážo-plážo, možná zase skončíte jako
zpohodlnělý na duchu i na těle, najdete si pro sebe kompromis. Když si
letí nestabilní částice se střední dobou života 2 mikrosekundy (mion), tak
se rozpadne nebo nerozpadne nezávisle na tom, jestli na něj koukáte nebo
ne, pokud na něj koukáte, pak nezávisle na tom, z jaké soustavy. Když
poletíte s ním, resp. s jejich dostatečným počtem, abyste měl dostatečnou
statistiku, změříte právě jako střední dobu života právě ony 2
mikrosekundy (v tomto případě říkáme, že jste to měřil v klidové soustavě
mionu). Když budete sedět v laboratoři, miony budou létat kolem vás
rychlostí blízkou rychlosti světla a vy budete měřit, jak daleko ulétnou od
místa zrodu do místa rozpadu, naměříte v průměru více, než je 600 m
odpovídajících 2 mikrosekundám a rychlosti světla. Může za to netriviální
přechod mezi navzájem se pohybujícími soustavami, který pojednává
speciální teorie relativity. Mrkněte se na to do nějaké standardní
učebnice.
