Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1163) Dilatace času 2
16. 01. 2003
Dotaz: Když pro kosmonauty v letící raketě ubíhá jinak čas než pro nás,
co na ně přesně působí? Má s tím něco společného to, že želva se
pohybuje celý život pomalu a žije dlouho zato rejsek naopak? (Milan)
Odpověď: Milý pane,
nemá. Věk a svěžest živočichů a lidí je záležitost biologická a
lékařská - když se budete honit, tak možná brzo skončíte uštvaný, když se
budete pohybovat životem lážo-plážo, možná zase skončíte jako
zpohodlnělý na duchu i na těle, najdete si pro sebe kompromis. Když si
letí nestabilní částice se střední dobou života 2 mikrosekundy (mion), tak
se rozpadne nebo nerozpadne nezávisle na tom, jestli na něj koukáte nebo
ne, pokud na něj koukáte, pak nezávisle na tom, z jaké soustavy. Když
poletíte s ním, resp. s jejich dostatečným počtem, abyste měl dostatečnou
statistiku, změříte právě jako střední dobu života právě ony 2
mikrosekundy (v tomto případě říkáme, že jste to měřil v klidové soustavě
mionu). Když budete sedět v laboratoři, miony budou létat kolem vás
rychlostí blízkou rychlosti světla a vy budete měřit, jak daleko ulétnou od
místa zrodu do místa rozpadu, naměříte v průměru více, než je 600 m
odpovídajících 2 mikrosekundám a rychlosti světla. Může za to netriviální
přechod mezi navzájem se pohybujícími soustavami, který pojednává
speciální teorie relativity. Mrkněte se na to do nějaké standardní
učebnice.
Dotaz:
1) Slyšel jsem, že jako ochrana proti poškození venkovního bazénu
zmrznutím vody v něm stačí umístit PET láhve na hladinu tak, aby byly
potopeny asi z jedné třetiny. Nezpůsobí eventuální zmrznutí vody u dna škodu?
2) Proč se po vyprání některých textilií tyto po oschnutí "srazí"?
3) Dalo by se nějak zdůvodnit, proč zrovna zvuk je vlnění podélné?
(Marek Vejsada)
Odpověď: Milý pane,
tohle je pokus o stručnou odpověď, 1) Nemám praktické zkušenosti se
sypáním PET lahví na hladinu bazénu, ale
odhadl bych, že zafungují jako koberec, který brzdí ochlazování vody a
tedy její zamrzání. Současně odhaduji, že pokud udeří takové mrazy a na
tak dlouho, že voda i pod láhvemi zamrzne do dostatečné hloubky, může
napáchat značné škody.
2) Protože ona změna délky je vlastností vláken resp. jejich materiálů.
Experti přes polymery by uměli lépe vysvětlit, co udělá s nějak
propletenými dlouhými molekulami to, že se namočí pak zase usuší.
3) Zvuková vlna může být v pevné látce i příčná, protože zde částice
mají i smykové vazby.
V kapalinách a plynech, kde smykové síly chybí se může energie
předávat mezi částicemi jen tlakovými silami, proto se přenese jen
rozruch probíhající ve směru šíření vlny.
Dotaz: Každá přímka má teoreticky nekonečno bodů. Každá plocha taky.
Intuitivně se mi to nelíbí, neb vidím, že plocha je vlastně složena ze
stáda přímek :o). Dá se to nějak přesněji vymezit (mohutnost?)? (Kvapil A.)
Odpověď: Milý pane,
zkuste si najít nějakou matematickou knížku, ve které se vysvětlují
mohutnosti, co je spočetná a nespočetná množina atd. S intuicí to není
vždy snadné, zvláště když má jednat s nekonečny. V takovém případě se hodí
aparát, který dovolí věci uchopit, mluvit a přemýšlet o nich. V daném
případě si vyjasnit, "kolikrát víc" je bodů na přímce než přirozených
čísel, a "kolikrát víc" je bodů v rovině než bodů na přímce. Vaše otázka
je zcela smysluplná a stojí za delší diskusi, podívejte se například na:
http://www.ii.com/math/ch/,
http://mathworld.wolfram.com/ContinuumHypothesis.html
a další linky, vhodná slova do hledače je
"Continuum hypothesis".
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud či napětí zvolit, aby magnet nešel
odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého vzorečku vypočítat síla,
závislá na použitém proudu, kterou bude magnet držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Milý kolego, Váš problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jít snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty. Spočítat se dá síla působící na
elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silné prostorové proměnné magnetické
pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homogennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H jsou
vektory.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat na dvě otázky.
1/ jaký je celkový odpor lidského těla?
2/ co se stane, když zaměním ampérmetr za voltmetr
a voltmetr za ampérmetr a proč?
Dekuji vam za odpoved. (Lida)
Odpověď: 1/ Slovo CELKOVÝ nemá smysl. Odpor mého těla, mezi ukazováky mé ruky
jsem teď změřil a bylo to 400 kiloohmů.
2/ Neříkáte při jakém zapojení. Odpovím pro případ, že při paralelním
zapojení např. ke zdroji napětí (správně pro voltmetr) tam dáte
ampérmetr. Výsledek je v lepším případě spálení pojisky v ampérmetru,
v horším případě spálení celého ampérmetru, protože odpor ampérmetru
je malý a proud, který jím bude procházet bude velmi velký. Pokud to
ale uděláte např. s baterkou a včas zareagujete na to, že ručička
ampérmetru "půjde za roh", může to dobře dopadnout, protože odpor
baterie to zachrání.
Obráceně, měříme-li např. proud žárovkou sériově připojeným ampérmetrem
a dáme místo něj stejně zapojený voltmetr, přestane žárovka svítit,
protože velký odpor voltmetru velmi silně zeslabí proud. Voltmetr
ukáže prakticky napětí zdroje. Nic tragického se ale nestane.
