Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1165) Mohutnost množiny
16. 01. 2003
Dotaz: Každá přímka má teoreticky nekonečno bodů. Každá plocha taky.
Intuitivně se mi to nelíbí, neb vidím, že plocha je vlastně složena ze
stáda přímek :o). Dá se to nějak přesněji vymezit (mohutnost?)? (Kvapil A.)
Odpověď: Milý pane,
zkuste si najít nějakou matematickou knížku, ve které se vysvětlují
mohutnosti, co je spočetná a nespočetná množina atd. S intuicí to není
vždy snadné, zvláště když má jednat s nekonečny. V takovém případě se hodí
aparát, který dovolí věci uchopit, mluvit a přemýšlet o nich. V daném
případě si vyjasnit, "kolikrát víc" je bodů na přímce než přirozených
čísel, a "kolikrát víc" je bodů v rovině než bodů na přímce. Vaše otázka
je zcela smysluplná a stojí za delší diskusi, podívejte se například na:
http://www.ii.com/math/ch/,
http://mathworld.wolfram.com/ContinuumHypothesis.html
a další linky, vhodná slova do hledače je
"Continuum hypothesis".
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud či napětí zvolit, aby magnet nešel
odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého vzorečku vypočítat síla,
závislá na použitém proudu, kterou bude magnet držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Milý kolego, Váš problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jít snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty. Spočítat se dá síla působící na
elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silné prostorové proměnné magnetické
pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homogennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H jsou
vektory.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat na dvě otázky.
1/ jaký je celkový odpor lidského těla?
2/ co se stane, když zaměním ampérmetr za voltmetr
a voltmetr za ampérmetr a proč?
Dekuji vam za odpoved. (Lida)
Odpověď: 1/ Slovo CELKOVÝ nemá smysl. Odpor mého těla, mezi ukazováky mé ruky
jsem teď změřil a bylo to 400 kiloohmů.
2/ Neříkáte při jakém zapojení. Odpovím pro případ, že při paralelním
zapojení např. ke zdroji napětí (správně pro voltmetr) tam dáte
ampérmetr. Výsledek je v lepším případě spálení pojisky v ampérmetru,
v horším případě spálení celého ampérmetru, protože odpor ampérmetru
je malý a proud, který jím bude procházet bude velmi velký. Pokud to
ale uděláte např. s baterkou a včas zareagujete na to, že ručička
ampérmetru "půjde za roh", může to dobře dopadnout, protože odpor
baterie to zachrání.
Obráceně, měříme-li např. proud žárovkou sériově připojeným ampérmetrem
a dáme místo něj stejně zapojený voltmetr, přestane žárovka svítit,
protože velký odpor voltmetru velmi silně zeslabí proud. Voltmetr
ukáže prakticky napětí zdroje. Nic tragického se ale nestane.
Dotaz: Potřeboval bych nějaký obsáhlejší text do referátu o tom, jak funguje a z
čeho se skládá reproduktor. (Honza)
Odpověď: Milý Honzo, reproduktory převádí elektrické signály na slyšitelný zvuk. Schéma
jednoduchého reproduktoru najdete na stránce -
http://sweb.cz/sout.mev/repro1.htm .
Teorie o nich je velmi široká. Nejlepší bude, když si do webovského vyhledávače
napíšete heslo
"reproduktor" a vyberete si z uvedených stránek. Mailem Vám celý referát
nepošlu. Zajímavé stránky, které jsem našla já:
http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/FIALAJAN.DOC -
záznam zvuku a jeho reprodukce
Pokud chcete do referátu přidat něco obecně o akustice, podívejte se na
stránku - http://www.steiner.cz/david/akustika/,
http://www.hifimarket.cz/shop/slovnik.asp - sem do vyhledávače napište
opět reproduktor a "vypadnou" Vám jednotlivé druhy reproduktorů s krátkou
charakteristikou.
V Odpovědně Fyzwebu se pak můžete dočíst v jedné z odpovědí o účinnosti
reproduktoru.
Dotaz: Vážení, můj dotaz je čistě praktický. Setkal jsem se s veličinou "light out",
která má jednotku MSCd a je to jeden z parametrů žárovky. Domnívám se, že se
jedná o jakési vyjádření světelné účinnosti. Potřeboval bych z této hodnoty
vypočítat svítivost (cd). Další parametry jsou: U=12V; I=60mA; Light Out = 0,15MSCd.
(Ing. Pavel Holeček)
Odpověď: Vážený pane inženýre,
MSCd je zkratka pro Mean Spherical Candela, neboli charakteristiku
celkového vyzářeného světelného toku daným zdrojem (tok dělený celým
prostorovým úhlem).
Když bude žárovka
vyzařovat izotropně do všech směrů, pak právě tato veličina bude optimálně
charakterizovat její svítivost. Když žárovku umístíte do reflektoru a
světlo bude fokusováno do úzkého svazku, bude svítivost takového zdroje
daleko větší a můžete ji samozřejmě také udávat v candelách. Podívejte se
například na stránku:
http://www.squ1.com/light/quantities.html .
Nebo do vyhledávače napište heslo "mean spherical candela".
