Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1171) Ch.A. Coulomb
13. 01. 2003
Dotaz: Chtěl bych vás požádat o informace o Charlesu A. de Coulombovi.
(Jiří Müller)
Odpověď:
Milý Jirko,
Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806) byl francouzský fyzik, který položil základy vědy o elektřině a objevil některé její zákony.
Roku 1784 sestavil torzní váhy (též coulombovy váhy) pro měření malých
sil. Změřil velikost síly, kterou na sebe působí dva bodové elektrické
náboje. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl
pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Coulombův zákon
je základním zákonem elektrostatiky, experimentálně byl zjištěn Ch.A.
Coulombem roku 1785. Byl po něm pojmenován Coulombmetr, měřící
elektrostatický náboj, dále jeho jméno nese základní jednotka elektrického
náboje - coulomb.
Coulomb je elektrický náboj, který proteče vodičem při stálém proudu 1
ampéru za dobu 1 sekundy (někdy se používá ampérsekunda).
Dotaz: Prosím o přesnou formulaci a následné vysvětlení Coulombova zákona.
(Markéta Lukešová)
Odpověď: Milá Markéto,
Coulombův zákon "říká", že velikost elektrické síly působící mezi dvěma
bodovými náboji je přímo úměrná součinu jejich velikostí a nepřímo úměrná
druhé mocnině jejich vzdálenosti. Matematický vztah: F = k.|Q1.Q2|/r2,
kde k je konstanta úměrnosti, která je závislá na tvaru pole a na
prostředí, ve kterém elektrické pole působí. k = 1/4.pi.epsilon, epsilon
je tzv. permitivita daného prostředí.
Základy o elektrickém poli se můžete dočíst například na stránce -
http://sweb.cz/radek.jandora/f13.htm , nebo v jakékoli středoškolské
učebnici fyziky.
Dotaz: Zajímalo by mě, jakým způsobem se dá vypočítat kinetická energie
pístu ve vzduchovce, pokud známe napínací sílu pružiny. Dále předpokládejme,
že vše je dokonale vzduchově utěsněno. Předá píst tu samou kinetickou energii
okolnímu vzduchu ve válci, kdy jeho stlačením dojde k předání energie
diabolce, která je následně vystřelena? (Štěpán)
Odpověď: Milý kolego,
domnívám se, že vzduchovka pracuje tak, že nejprve se "natáhne", tj. v
nějakém prostoru vytvoří přetlak, který se spouští uvolní a žene potom brok
před sebou. Děj je pak možno pokládat za adiabatickou expanzi plynu (viz.
úloha 15, kap.2: Fahnrich, Havránek, Slavínska: Příklady
z mechaniky).
Dotaz: Mám banální otázku. Jak působí síly ve spalovacím motoru na píst.
Dále chci znát přesné znění Pascalového zákona při výbuchu v uzavřeném
prostoru. Působí všechny síly při výbuchu všemi směry? (Vítězslav Buzek)
Odpověď: Pascalův zákon popisuje statické rozložení tlaku plynu a nelze ho
proto na uvedený děj použít. Rozložení tlaku při "výbuchu" je časově
i místně proměnné a žádný Pascalův zákon pro tento případ neexistuje.
Jak jsou rozloženy tlakové síly na jednotlivé elementy pístu a jaký
je jejich časový průběh je ryze technický problém a asi jeho řešení
bude z velké části empirické.
Dotaz: Přehled středoškolské fyziky str.110: Třecí síla působí také mezi podložkou
a tělesem, které je v klidu." Zajímalo by mě, jaký směr má tato síla, když
těleso leží na vodorovné podložce. (Vlasta)
Odpověď: Milá kolegyně,
tuto větu bych já nikdy neřekl, natož napsal. Na těleso ležící na
vodorovné podložce, když do něj nic netlačí, ani za něj nic netáhne
samozřejmě třecí síla nepůsobí. Teprve když na něj něco
zvenku zapůsobí, objeví se třecí statická síla. Tato vnější síla
(pokud nedosáhne složka této síly ve směru podložky hodnotu
[přítlačná složka N krát koeficient f0
statického tření pro dané
kvality styčných povrchů] ) vyprovokuje STEJNĚ VELKOU sílu statického
tření a tyto síly se vyruší. Když vodorovná složka vnější síly
překročí mez N krát f0 těleso se "odlepí" a začne klouzat. Třecí síla
má tedy vždy opačný směr než provokující vnější síla a pokud
nedosáhne vnější síla mez N*f0 jsou provokační síla a třecí síla
statického tření stejně velké a vyruší se. Z toho logicky plyne, že
při nulové provokaci je i síla statického tření nulová.
Z toho je vidět, že vztah F = N*f0
lze pro třecí sílu použít jen
tehdy, když jsme na samé hranici překročení třecí síly.
Milý Jirko,
Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806) byl francouzský fyzik, který položil základy vědy o elektřině a objevil některé její zákony.
Roku 1784 sestavil torzní váhy (též coulombovy váhy) pro měření malých
sil. Změřil velikost síly, kterou na sebe působí dva bodové elektrické
náboje. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl
pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Coulombův zákon
je základním zákonem elektrostatiky, experimentálně byl zjištěn Ch.A.
Coulombem roku 1785. Byl po něm pojmenován Coulombmetr, měřící
elektrostatický náboj, dále jeho jméno nese základní jednotka elektrického
náboje - coulomb.