Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1203) Gravitační vlny
04. 12. 2002
Dotaz: Jak se můžou gravitační vlny šířit vakuem, prázdnotou? Ohýbá antihmota prostoročas stejně, jako normální hmota? (Ondra)
Odpověď: Protože na šíření gravitačních a elektromagnetických vln není potřeba žádné médium jako je třeba vzduch potřeba na šíření našich řečí. V přírodě to tak je (jinak by světlo ze Slunce nedolétlo na Zemi, protože tam nahoře je přece vakuum) a my bychom tu nebyli. Tyto otázky řešili fyzici na přelomu předminulého a minulého století (je éter nebo není), mrkněte se do nějaké knihy o teorii relativity. Předpokládáme, že gravitační účinky antihmoty jsou stejné jako účinky hmoty, experimentálně je zatím ověřeno jen to, že na antiproton působí stejná gravitační síla, jako na proton.
Dotaz: Proč dojde k prasknutí láhve,zmrzne-li v ní voda? (Petr)
Odpověď: Milý Petře, Váš dotaz souvisí s roztažností látek. Určitě víte, že všechny látky jsou složeny z atomů. Když látku zahřejete, začnou atomy kmitat rychleji, jejich kmity "zabírají" více prostoru a atomy se tak od sebe vzdalují. Všechny látky se při zahřátí roztahují. Ale různé látky různě. Při ochlazení se potom naopak smršťují. Ale voda se chová jinak!!! Váš příklad to dokazuje. Led má větší objem než voda, ze které vznikl (má tedy o trochu nižší hustotu). Voda se při zahřátí z 0°C chová neobvykle. Při vzrůstu teploty z 0°C na 4°C se totiž smršťuje. Od 4°C se dále roztahuje jako všechny ostatní kapaliny. Při teplotě 4°C zabírá voda nejmenší objem, má tedy největší hustotu a je-li obklopena teplejší nebo studenější vodou, bude klesat ke dnu. Proto v zimě voda v rybnících a řekách zamrzá na povrchu, ale u dna se stále udržuje voda o teplotě asi 4°C, v níž přezimují ryby a jiní vodní živočichové. Podívejte se na web a zkuste tam najít zajímavé články o vodě.
Dotaz: ): Potřeboval bych vědět, kde bych mohl na webu najít něco o rádiovém přenosu a spojení a fyzikalní podstatu těchto jevů (vysílač, přijímač, co je frekvenční modulace atd.)
(Petr)
Odpověď: Milý Petře, zkuste se mrknout na skriptum elektroniky:
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/, v 6. kapitole najdete informace o metodách
frekvenční modulace, demodulaci, principech směšování a o
rozhlasovém a televizním příjmu. Ve zkratce popsané různé
druhy modulací najdete tady: http://cb.hw.cz/hw/cb/teorie/druhy_modul.html.
Dotaz: Měl bych dva dotazy z jaderné fyziky:
Proč není možná přímá syntéza 2 D2 na jádro He4.
Je nějaký problém se zachováním (např. spinu), nebo tolik
vazebné energie by nově vzniklé jádro prostě neuneslo ? 2.
Proč je Be8
tak neuvěřitelně nestabilní, vždyť se jedná o lehké jádro typu
n x alfa, jako C12,
O16,
... Ca40,
která slují stabilitou, vysokou vazební energií a tudíž i
značným výskytem. Berylium je vůbec výjimečný kousek, ale
štěpení (rozpad na 2 alfa se dá formálně považovat za štěpení,
i když jde vlastně o rozpad alfa) s poločasem řádu nanosekund,
to je trochu překvapivé. (Roman Nechvátal)
Odpověď: a)
Účinný průřez sloučení dvou D2 na He4 je při "normálních" energiích malý
díky coulombické bariéře. Aby došlo ke sloučení, je třeba
napřed dodat energii. Sama reakce D2+ D2
---> He4 + gamma je značně
exoenergetická, ale na její rozběhnutí potřebujete překonat
coulmbickou bariéru mezi oběma D2. Proto tato reakce probíhá na
Slunci při velkých teplotách a proto se pokoušejí
termojadernou fúzi udělat při počátečním dodání energie z
laseru nebo jinak. b) Stabilnost či nestabilnost jader
není dána tím, jestli je dané jádro násobkem alfa částice, ale
je dáno zaplňováním slupek středního jaderného pole.
Nejstabilnější jádra mají počet částic daný magickými čísly
(2,8,20,...), které odpovídají zaplnění jednotlivých slupek
středního pole. Be8 nepatří
mezi dvakrát magická jádra (4 není magické číslo). Je dokonce
dost daleko od linie stability, a proto není stabilní. Samotná
magická čísla souvisí s charakterem jaderných sil mezi
nukleony, které spolu s Pauliho principem dávají střední
jaderný potenciál, ve kterém se nacházejí všechny nukleony v
jádře.
Dotaz: Jsem studentka gymnázia a momentálně se zabývám přírodními jevy, které byly pozorovány před 2.sv. válkou na Šumavě. Je možné, aby v tichto podmínkách na obloze vedle slunce mohli vzniknout další čtyři vedlejší slunce? Myslíte, že by to mohl být jeden z jevů způsobených terestrickou refrakcí? (Ingrid)
Odpověď: Když je atomosféra chladná, mohou se z vlhkosti vytvářet ledové krystalky různého tvaru. Pokud atomosféra obsahuje ve směru ke Slunci dostatečné množství plochých hexagonálních destiček, objeví se nalevo a napravo 120° od Slunce jasná (někdy barevná) oblast nazývaná "vedlejší Slunce" neboli paranthelium, případně v protisměru protislunce neboli antihelium. Je vytvářeno slunečním světlem, které prošlo ledovými destičkami. Tyto paprsky jsou navzájem rovnoběžné, když dopadají na Zem. Jejich směr se změnil lomem při průchodu ledovou destičkou a ty, které prošly pod úhlem deviace, mohou vytvořit protislunce.
