Dotaz: Do školy mám za úkol seminární práci do fyziky. Zadání zní: pohyby v tíhovém poli Země (volný pád, svislý, vodorovný a šikmý vrh). Pohyby umělých družic (perigeum, apogeum). Můžete mi, prosim, poradit, kde k tomuto zadání mohu na internetu najít nějaké informace.
(Michal)
Dotaz: Mám ve školní sbírce pomůcku nazvanou Gleubeho trubice a nevím, co se jí dá konkrétně demonstrovat. Je to skleněná trubice tvaru válce, na koncích trochu zúžená, je dlouhá asi 25 cm. Od obou konců vedou rovné elektrody-dráty směrem do středu trubice. Konce elektrod jsou uprostřed od sebe asi 0,5 cm vzdálené.
(Iveta)
Odpověď: Já to znám pod názvem Gehrkeho trubice a je to doutnavka, kde délka výboje na záporné elektrodě (té tyčince) roste s napětím (pozor, potřeba zařadit ochranný odpor nebo zapojit k sekundáru rozkladného transformátoru). Dá se rozkladným rotujícím zrcadlem ukázat střídavost světelného napětí. Já ji používám bez zrcadla tak, že ji mám na dvojlince (asi 75 cm dlouhé) a točím s tím ve svislé rovině a setrvačnost oka vidí skorosinusovku na obvodu té kružnice.. Viz. např. Hlavička: Pokusy z elektřiny - I Kapitola - Doutnavkový oscilograf.
Dotaz: Dobrý den chtěl bych se zeptat na jeden problém týkající se určení polohy elektronu v prostoru.
Totiž když se snažíme polohu elektronu určit tak, že na něj vystřelíme foton o určité vlnové délce, zjistíme jeho polohu jen přibližně.
Čím bude mít foton delší vlnovou délku, tím méně ovlivní rychlost elektronu, ale tím hůře zjistíme polohu elektronu. Problém je ale v tom, že nechápu to, že čím bude mít foton kratší vlnovou délku, tím přesněji určíme polohu elektronu. Sice kratší vnová délka fotonu ovlivní rychost elektronu dost hodně, ale nechápu jedinou věc, proč je samotná poloha elektronu určena přesněji, když vlnová délka fotonu je kratší.
díky (Robin Muller)
Odpověď: Já se přiznám, že nevím, jak prakticky jedním fotonem změřit polohu elektronů a předpokládám, že autor řádek, které jste měl na mysli, to myslel značně symbolicky. Když chcete studovat strukturu malých objektů nějakým elektromagnetickým vlněním, pak rozlišovací schopnost souvisí s vlnovou délkou - je-li vlnová délka větší než struktura, neuvidíte ji. Proto na malé objekty potřebujete adekvátně krátké vlnové délky, obrazně i na určení polohy elektronů. Tato "optická" zkušenost se také najde v kvantové teorii, kde může být například zformulována v podobě relaci neurčitosti.
Dotaz: Co se stane s baryonovym cislem protonu, který spadne do cerné díry? Projeví se nějak v cerné díre nebo se ztratí? (Pepa)
Odpověď: Projeví se navenek, černá díra bude mít baryonové číslo o jedničku větší podobně jako má elektrický náboj. To je ovšem trochu povrchní odpověď, příroda je příroda, nejlíp je to ověřit.. (případně studovat teorie, ve kterých může dojít k nezachování baryonového čísla, a ověřovat jejich důsledky).
