Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1214) Člověk na laně
26. 11. 2002
Dotaz: V jedné středoškolské učebnici jsem našel následující příklad:
na laně vedoucím kladkou je na jednom konci zavěšen člověk a na druhém konci
závaží o stejné hmotnosti. Jak se bude co pohybovat,
začne-li člověk šplhat po laně vzhůru? Úvahou jsem dospěl k závěru,
že se obě "tělesa" budou pohybovat vzhůru stejnou rychlostí a to poloviční,
než kdyby člověk šplhal po pevně ukotveném laně. Rád bych však k této odpovědi
dospěl pomocí pohybových rovnic.
(Lukáš)
Odpověď: Pohyb nebude samozřejmě rovnoměrný. Při každém přitažení silou T se závaží rozjede nahoru a odpoví reakční silou stejné velikosti působící na člověka. Ze symetrie všech sil plyne Váš výsledek.
Dotaz: V jedné středoškolské učebnici jsem našel následující příklad:
na laně vedoucím kladkou je na jednom konci zavěšen člověk a na druhém konci
závaží o stejné hmotnosti. Jak se bude co pohybovat, začne-li člověk šplhat po
laně vzhůru? Úvahou jsem dospěl k závěru, že se obě "tělesa" budou pohybovat
vzhůru stejnou rychlostí a to poloviční, než kdyby člověk šplhal po pevně
ukotveném laně. Rád bych však k této odpovědi dospěl pomocí pohybových rovnic.
(Lukáš)
Odpověď: Pohyb nebude samozřejmě rovnoměrný. Při každém přitažení silou T se
závaží rozjede nahoru a odpoví reakční silou stejné velikosti
působící na člověka. Ze symetrie všech sil plyne Váš výsledek.
Dotaz: Zajímalo by mne, jak fungují dotekové obrazovky.
(Otakar Truněček)
Odpověď: Používají se dvě technologie: rezistivní (odporová) technologie:
Odporová a vodivá vrstva jsou oddělené nevodivou vrstvou.
Při promáčknutí (kontaktu obou vrstev) je měřen odpor v obou osách.
Kapacitní technologie:
1.Na čtyři rohy obrazovky se přivádí napětí.
2.Elektrody napětí využívají k vytvoření homogenního napěťového pole
3.Dotek prstu odvádí proud z obou stran v závislosti na vzdálenosti od
okrajů.
4.Kontrolér vypočte polohu doteku prstu podle průtoku proudu.
Dotaz: Potřebuji nutně vědět, kolik milionů km jsou od sebe vzdáleny planety Mars a Venuše. Potřebuji vědět nějakou "střední vzdálenost". Popř. nevíte, kde tyto informace získat? (Ivana)
Odpověď:
Odpověď: Milá
Ivano, velká poloosa dráhy Marsu činí 1,52 astronomické
jednotky; velká poloosa dráhy Venuše je 0,72 astronomické
jednotky. Odtud v podstatě plyne rozmezí, v němž se mohou
vzájemné vzdálenosti měnit. Konkrétní hodnotu je třeba
spočítat pro daný okamžik, případně vzít v úvahu též
excentricitu a sklon jednotlivých drah -- viz např.
Hvězdářská ročenka.
Základní informace o planetách sluneční soustavy najdete na
stránce: http://www.multiweb.cz/astrobaze/planety.html, další informace: http://www.sweb.cz/giop/, na seznamu je celá sekce odkazů věnovaná
astronomii - sluneční soustavě: http://dir.seznam.cz/Veda/Astronomie/Slunecni_soustava/, nebo do webovského vyhledávače napište
heslo, které vás zajímá a vyberte si.
Dotaz: Vrtala mi hlavou jedna otázka: proč existuje prostor a čas.
Proč ne jenom prostor, nebo jenom čas? Proč existují dva
velmi odlišné "typy" dimenzí? Podle mě příroda takovýmto
způsobem neuvažuje, např. i čtyři interakce jsou vlastně
jednoho původu. V prostoru (jednorozměrném) se můžeme
pohybovat dvěma směry - dopředu i dozadu, ale v čase jen
jedním směrem. To mi připomělo prostor v černé díře, kde se
můžeme pohybovat také jen jedním směrem - směrem
k singularitě. Napadlo mě, že čas je vlastně speciálně
zakřivený prostor. Jaký na to máte názor? (Karel Oleksy)
Odpověď: Milý pane kolego, čas je trochu příliš složitý pojem na
to, abychom to vyřídili několika větami. Navíc na otázky
proč v přírodě něco je stejné většinou neumíme
odpovědět. Já se na to dívám tak, že prostor a čas máme
zažité díky tomu, jak funguje naše vědomí a taky jsme je
zamontovali do našeho popisu světa například ve fyzice. Tam
ovšem ale občas zjišťujeme, že je potřeba udělat krok za
naši běžnou zkušenost (viz. relativita). Někdy ten krok
může být dlouhý (mnohé současné teorie). Nejlíp by asi
bylo, kdybyste si o tom početl, jedna z knih je například S.
W. Hawking Stručná historie času, MF 1988 a další vydání.
To není ani zdaleka jen o času, ale taky. A je spousta
dalších knih, pohledů ...
