Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1223) Krystalový oscilátor
20. 11. 2002
Dotaz: Jakým způsobem v krystalovém oscilátoru řídí krystal oscilátor? (Martin)
Odpověď: Milý kolego, hodiny jsou obvykle konstruovány tak, že tam je
nějaký element, který kmitá (kyvadlo, nepokoj nebo křemenný
krystal), nějaký podpůrný systém, který tomu kmitajícímu
elementu doplňuje energii (tj. je závislý na jeho kmitech a ve
správný okamžik oscilátor trochu pošťouchne) a dále
systém, který z kmitů odvozuje časový údaj (systém
ozubených kol a ručičky, děliče kmitočtu a nějaká podoba
displeje). Oscilátor, na který se ptáte, je výbrusem
křemenného krystalu, jehož kmity jsou dány jeho mechanickými
vlastnostmi a rozměry, pošťouchává se prostřednictvím
napěťových pulzů na polepy na jeho povrchu a stejně tak se
napětí pro řízení dalších zmíněných obvodů snímá z
těchto polepů. Kmity tohoto krystalu jsou totiž daleko
stabilnější než stabilita kmitů nějakého elektrického
oscilačního obvodu.
Dotaz: Chtěl bych si doma udělat laser s výkonem nad 10 W,
nemohli byste mi poslat návod? (Marek)
Odpověď: Běžně se dá koupit laserová dioda do 20 mW
(několik 100 Kč). Spolu s vhodnou čočkou to
vytvoří kolimovaný svazek.
Takhle to je v laserovém ukazovátku. Ostatně
kompletní modul i s optikou do ukazovátka (asi 3
mW) stojí cca 140 Kč (v GM electronic). Výkony
100vek mW až jednotek wattů jsou ale už mimo
možnosti amatérské konstrukce.
Mohu dodat odkazy na firmy, které tyto lasery
dodávají, mám k dispozici i pěkný katalog.
Dotaz: Prosím, můžete mi sdělit, zda hromada téhož písku na Měsíci, bude mít stejný úhel násypu, jako ve vakuu na Zemi? Jinými slovy: Má velikost gravitace vliv na přirozený násypný úhel materiálu? (Jirka Veselý)
Odpověď: Ano, bude mít stejný úhel násypu. Ten nezávisí na g; je-li
g několikrát větší, je sice větší tíže, ale taky je
tolikrát větší normálová složka tíže a tedy i třecí
síla.
Dotaz: Po celou dobu studií do mě fyzikáři hustili, že bílé světlo se
hranolem rozloží na 6 spektrálních barev - 3 základní a
tři složené. Moje kolegyně pedagožka fyzikářka vyčetla
v nějaké dětské encyklopedii, že barev spektra je 7.
Údajně ještě nějaká indigovomodrá. Takhle to začala učit i
svoje žáky v předmětu fyzika. Já si myslím, že nemá pravdu,
ona je však umíněná jako ostatně každá ženská a trvá
si na svém. Jak je to vlastně s tím světelným spektrem -
modrá je přece modrá, jestli je světlá,nebo tmavá,ne? (Ing.Jozef Trangoš)
Odpověď: Milý pane kolego, když se z čehokoli udělá školometské
dogma, je to průšvih. Jakékoli světlo můžete
charakterizovat spektráním rozložením, jinak řečeno
změřit a v podobě tabulky nebo křivky ze spektrometru říct,
kolik vlnění které vlnové délky přichází. Potud fyzika.
Jiná věc ale je, jak toto světlo vnímají lidé. Lidé mají
receptory na tři barvy a když konstruujete barevnou televizi,
barevnou fotografii a film, barevné tiskárny, musíte se
starat, abyste vytvořil v očích příslušný vjem. Toho
dosáhnete tak, že potřebným způsobem "nakrmíte"
ony tři receptory. Z toho plyne, že je přirozené o barvách
uvažovat v pojmech třírozměrného prostoru. Všechno je ale
trochu složitější, nejlíp je začít číst v článcích o
barvách.. Například pěkný článek je v CHIPu č. 8/2002
str. 122, zadáte-li do internetového hledače heslo
"Barevný prostor", dostanete hned spoustu odkazů,
například http://www.fi.muni.cz/usr/sochor/M4730/barvy/index.htm.iso-8859-1
