Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1227) Spektrální barvy
18. 11. 2002
Dotaz: Po celou dobu studií do mě fyzikáři hustili, že bílé světlo se
hranolem rozloží na 6 spektrálních barev - 3 základní a
tři složené. Moje kolegyně pedagožka fyzikářka vyčetla
v nějaké dětské encyklopedii, že barev spektra je 7.
Údajně ještě nějaká indigovomodrá. Takhle to začala učit i
svoje žáky v předmětu fyzika. Já si myslím, že nemá pravdu,
ona je však umíněná jako ostatně každá ženská a trvá
si na svém. Jak je to vlastně s tím světelným spektrem -
modrá je přece modrá, jestli je světlá,nebo tmavá,ne? (Ing.Jozef Trangoš)
Odpověď: Milý pane kolego, když se z čehokoli udělá školometské
dogma, je to průšvih. Jakékoli světlo můžete
charakterizovat spektráním rozložením, jinak řečeno
změřit a v podobě tabulky nebo křivky ze spektrometru říct,
kolik vlnění které vlnové délky přichází. Potud fyzika.
Jiná věc ale je, jak toto světlo vnímají lidé. Lidé mají
receptory na tři barvy a když konstruujete barevnou televizi,
barevnou fotografii a film, barevné tiskárny, musíte se
starat, abyste vytvořil v očích příslušný vjem. Toho
dosáhnete tak, že potřebným způsobem "nakrmíte"
ony tři receptory. Z toho plyne, že je přirozené o barvách
uvažovat v pojmech třírozměrného prostoru. Všechno je ale
trochu složitější, nejlíp je začít číst v článcích o
barvách.. Například pěkný článek je v CHIPu č. 8/2002
str. 122, zadáte-li do internetového hledače heslo
"Barevný prostor", dostanete hned spoustu odkazů,
například http://www.fi.muni.cz/usr/sochor/M4730/barvy/index.htm.iso-8859-1
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je dnes považován za fyzikálnío
negramota někdo, kdo uznává hypotetický éter, který by
vysvětloval jak relativistické jevy (dilataci času a přírůstek
hmotnosti v závislosti na rychlosti atd), tak problém tzv.
zánikového rudého posuvu, kdy se kvasar vzdaluje rychlostí
4,3c a není třeba složitě měnit Hubbleovy rovnice.
Že se nepodařilo éter experimentálně prokázat, může být také
tím, že hmotnost jeho částice je řádově 10^-24. (Ondřej Loptar)
Odpověď: Za správnou otázku nepovažuju to, kdo je fyzikální negramot,
ale jaké hypotézy byly již ověřeny či vyvráceny. Éter ve
smyslu konce předminulého století asi vyvrácen byl, vákuum
má ovšem netriviální vlastnosti a do jisté míry se na ně
můžete dívat jako na "éter". Upřesněte, jaké
teorie máte přesně na mysli a obrátíme se na kolegy, kteří
mají k relativitě a astrofyzice blíže.
Dotaz: Dobrý den,
potřeboval bych poradit s tématem "Snižování hlučnosti v různých oblastech života". Potřebuji hlavně pomoci z čeho se vyrábějí domy, aby nepropouštely moc hluku. Děkuji Lukáš (Lukáš)
Dotaz: Když se dotknu staticky nabitého tělesa, náboj se teoreticky
přese mě svede do země. Svede se kladný i záporný náboj
a proč? Co se s ním pak stane v zemi? (Ing.Jozef Trangoš)
Odpověď: Na
nabitém tělese je přebytek náboje (je jedno jakého
znaménka), náboje se odpuzují, takže pokud mohou, vzdálí se
od sebe. Když se nabitého tělesa dotknete, jste dost dobrým
vodičem na to, aby se náboje vzdálit mohly. Taky se na to
můžete dívat více kvantitativněji a sledovat, jaký
potenciál nabité těleso má (potenciál je energie, kterou
dodá náboji tím, že ho odpudí do nekonečna), což závisí
jednak na náboji a jednak na geometrii dotyčného tělesa. V
zemi se pak rozplyne případně vykompenzuje s jinými náboji.
Když totiž třete ebonitovou tyč liščím ohonem, tak náboje
nevytváříte, ale oddělujete. A když se nabité těleso
vybije, náboje se vrátí tam, kdy byly.
