FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1229) Hluk18. 11. 2002

Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych poradit s tématem "Snižování hlučnosti v různých oblastech života". Potřebuji hlavně pomoci z čeho se vyrábějí domy, aby nepropouštely moc hluku. Děkuji Lukáš (Lukáš)

Odpověď: Podívejte se na internet na následující stránky. Doufám, že v nich najdete informace, které potřebujete.
Hluk a jeho působení na lidský organismus: http://doprava.odpady.cz/prace/krato/hluk.htm
Zvukoizolační vlastnosti různých stěn:
http://vpc.cz/zvukiz.html
Letecký, stavební hluk:
http://www.metropol.cz/zp/rocenk98/05_hluk.htm
Hluk a zdraví: http://www.cbmi.cvut.cz/zivotni_styl/obytne_prostredi/2_3_hluk_a_vibrace.htm
Vyhláška o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: http://infostav.cz/predpisy/V13.html
tabulka intenzit ruznych zvuku - http://www.converter.cz/hluk.htm
Na Seznamu můžete najít celou sekci o hluku a odhlučení:
http://dir.seznam.cz/Sluzby/Ekologicke_sluzby/analyzy_hluku_odhlucneni/, kde se můžete obrátit přímo na firmy, které měří hluk nebo vyrábějí různé protihlukové výrobky.
(M.Urbanová)   >>>  

1230) Co se děje s nábojem v zemi?15. 11. 2002

Dotaz: Když se dotknu staticky nabitého tělesa, náboj se teoreticky přese mě svede do země. Svede se kladný i záporný náboj a proč? Co se s ním pak stane v zemi? (Ing.Jozef Trangoš)

Odpověď: Na nabitém tělese je přebytek náboje (je jedno jakého znaménka), náboje se odpuzují, takže pokud mohou, vzdálí se od sebe. Když se nabitého tělesa dotknete, jste dost dobrým vodičem na to, aby se náboje vzdálit mohly. Taky se na to můžete dívat více kvantitativněji a sledovat, jaký potenciál nabité těleso má (potenciál je energie, kterou dodá náboji tím, že ho odpudí do nekonečna), což závisí jednak na náboji a jednak na geometrii dotyčného tělesa. V zemi se pak rozplyne případně vykompenzuje s jinými náboji. Když totiž třete ebonitovou tyč liščím ohonem, tak náboje nevytváříte, ale oddělujete. A když se nabité těleso vybije, náboje se vrátí tam, kdy byly.
(J.Dolejší)   >>>  

1231) Co je mezi částicemi?14. 11. 2002

Dotaz: Žáci se učí, že mezi částicemi v látce jsou různě velké mezery. Co tedy vyplňuje tyto mezery? (Hana Misařová)

Odpověď: Elektomagnetické silové pole a zanedbatelně slabé gravitační pole. Žádná látka.
(M.Rojko)   >>>  

1232) Etalony14. 11. 2002

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli má naše republika nějaký vlastní etalon pro jednotlivé základní jednotky (1 kg,1 m...). Dříve jsme se učili, že tyto národní etalony jsou uloženy někde na Slovensku. Vyráběly se po rozdělení ČSFR nové, nebo dnes už není nutné něco takového vůbec mít? (Jana Polášková)

Odpověď: Máme, podrobnosti viz. na webu Český metrologický institut http://www.cmi.cz/index.php.
Používané etalony a přístrojové vybavení viz. tamtéž: odtamtud například: státní etalon České republiky: Platino-iridiový prototyp 1 kg ,číslo 67, s těmito parametry: hmotnost 1 kg + 0,165 mg ± 0,004 mg (pro k=1) objem při 0°C 46,4352 cm3 ± 0,0003 cm3 hustota při 0°C 21535,4 kg.m-3
(M.Rojko)   >>>  

1233) Označení fyz. veličin 214. 11. 2002

Dotaz: Zodpovídali jste dotaz, z jakých slov pocházejí zkratky pro označení fyzikálních veličin. Zajímaly by mě i jiné, například: dráha, elektrický proud, el. napětí, odpor. (Alena Nováková)

Odpověď: Milá Aleno, pro dráhu se ve fyzice používá více značek, s, l, d apod. d - by mohlo být z názvu "distance", ale jistě to nevím. El. proud je angl. electric current, napětí - voltage, odpor - rezistance - R. Někdy značka neodpovídá názvu, záleží na tom, kdo začal označení první používat. Někdy už bylo odpovídající písmenko používáno pro označení jiné fyzikální veličiny, tak se muselo vybrat jiné. Nemusíte v tom hledat žádnou přesnou normu.
Snad Vám toto vysvětlení stačí, ale ještě se poptám, jestli v tom opravdu není nějaky fígl a dám Vám vědět.
(M.Urbanová)   >>>