Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1232) Etalony
14. 11. 2002
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli má naše republika nějaký vlastní etalon pro
jednotlivé základní jednotky (1 kg,1 m...). Dříve jsme se učili, že tyto
národní etalony jsou uloženy někde na Slovensku. Vyráběly se po rozdělení
ČSFR nové, nebo dnes už není nutné něco takového vůbec mít? (Jana Polášková)
Odpověď: Máme,
podrobnosti viz. na webu Český metrologický institut
http://www.cmi.cz/index.php.
Používané etalony a přístrojové vybavení viz. tamtéž:
odtamtud například:
státní etalon České republiky: Platino-iridiový prototyp 1 kg
,číslo 67, s těmito parametry: hmotnost 1 kg + 0,165 mg ± 0,004 mg
(pro k=1) objem při 0°C 46,4352 cm3 ± 0,0003 cm3
hustota při 0°C 21535,4 kg.m-3
Dotaz: Zodpovídali jste dotaz, z jakých slov pocházejí zkratky
pro označení fyzikálních veličin. Zajímaly by mě i jiné,
například: dráha, elektrický proud, el. napětí, odpor.
(Alena Nováková)
Odpověď: Milá Aleno,
pro dráhu se ve fyzice používá více značek, s, l, d apod. d - by mohlo
být z názvu "distance", ale jistě to nevím. El. proud je angl. electric
current, napětí - voltage, odpor - rezistance - R. Někdy značka neodpovídá
názvu, záleží na tom, kdo začal označení první používat. Někdy už bylo
odpovídající písmenko používáno pro označení jiné fyzikální veličiny, tak
se muselo vybrat jiné. Nemusíte v tom hledat žádnou přesnou normu.
Snad Vám toto vysvětlení stačí, ale ještě se poptám, jestli v tom opravdu
není nějaky fígl a dám Vám vědět.
Dotaz: Rád bych se zeptal, jestli je koeficient tření dvou po sobě se pohybujících materiálů závislý na teplotě, případně podle jakého vztahu. Děkuji (Václav Čontoš)
Odpověď: Určitě
je na teplotě závislý, ale pro různé materiály různě.
Univerzální vztah neexistuje.
Dotaz: dobry den, mel bych maly dotaz ohledne dilatace casu v STR.kdyz se nejaky objekt,napriklad raketa, pohybuje rychlosti blizici se rychlosti svetla, melo by podle specialni teorie relativity dochazet k dilataci casu, ktery plyne na palube rakety. kdybychom si vzali jako vztaznou soustavu raketu, tak by melo dochazet k dilataci casu v okoli, ne? nemuzeme prece urcit, co se pohybuje a co je v klidu, proto se to jmenuje relativita. zrychleni relativni neni? a pokud k dilataci casu dochazi pri zrychleni, tak jen pri nem, a ne pri pohybu vysokymi rychlostmi. to je muj nazor, mohl bych poprosit o alespon castecne objasneni tohoto problemu? doufam, ze byl muj dotaz pochopen, tezko se to vysvetluje :) dekuji Ondrej (Ondrej MAITRE)
Odpověď: Odpovím Ti rovněž raději slovy než vzorečkem. Hodinář mi
dá návod, jak stavět hodinky. Přesně podle tohoto návodu je
postavíš ty na Zemi a já na (vůči Zemi rychlé) raketě.
Odpověď zní paradoxně: Člověk na Zemi řekne, že hodiny na
raketě jdou pomaleji než jeho (protože se pohybují). Ale taky
člověk na raketě řekne, že hodiny na Zemi jdou pomaleji
(protože se pohybují). Jak je to možné? Je to v tom, že je
nutno vyřešit otázku synchronizace (volby společného
časového počátku) pro dvoje (konstrukčně stejné) hodiny. A
protože současnost dvou prostorově vzdálených dějů NEMÁ
absolutní charakter, neshodneme se, zda např. výbuchy dvou
vzdálených hvězd A, B nastaly současně nebo která z nich
vybuchla dříve: záleží na tom, jak se náš vztažný
systém s hodinami pohybuje. (Soumístnost je taky relativní:
dvě události nastalé v různých časech na TOMTÉŽ MÍSTĚ z
hlediska jedoucího vlaku nastanou na různých místech z
hlediska trati). Protože dvoje hodiny, které se jednou potkaly
a minuly se (při čemž se shodoval jejich časový údaj) se
už nikdy podruhé nesejdou, mají-li se pohybovat rovnoměrně
přímočaře, jsou různé možnosti, jak zjistit vzájemnou
rychlost chodu:
1) Jedny z nich (třeba raketové) se potkají se dvojími
synchronizovanými hodinami na Zemi. Výsledek: na Zemi zjistí,
že raketové hodiny ukazují menší čas než ty druhé
pozemské - usoudíme, že letící hodiny šly pomaleji. Na
raketě zjistí taky, že jejich hodiny ukazují méně než ty
pozemské, ale pozemské hodiny budou vnímat jako špatně
synchronizované (tj. pražské ukazují poledne, brněnské
současně - z hlediska rakety!! - ukazují jiný čas). No a na
rozhozených hodinách se naměří samozřejmě různé údaje.
2) Jedny z nich (třeba raketové) se vrátí. Pak ovšem na
chvilku přestanou být v rovnoměrném přímočarém pohybu a
nelze tedy tvrdit, že jsou na tom z hlediska relativity stejné
jako ty pozemské. Pak se opět zjistí, že ty navrátivší se
hodiny ukazují menší čas.
3) Ty pohyblivé hodiny jsou např. mion, který se za jistou
dobu rozpadne. Já vím, kde vznikl (v horních vrstvách
atmosféry) a že doletěl na Zemi, znám tedy dráhu, kterou
urazil, a vím, že nemohl letět rychleji než světlo, takže
mám odhad na dobu, kterou na to potřeboval. Tato doba je velmi
podstatně delší než střední doba mionu tak, jak ji znám na
Zemi. Závěr: pohybující se mion stárne pomaleji než
stojící.
Dotaz: Kde seženu nějaké ucelené
informace o měničích, měničích v medicíně, piezoelektřině, polovodičích a
elektrodynamickém mikrofonu?
(Roman Grametbauer)
