Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1254) Antistatický sprej
23. 10. 2002
Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např.
na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten
sprej dělá ?
2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ?
3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv.
"trubice bláznů" (maxvellův démon).
(Martin Vích)
Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu
tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách
(když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně
souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na
skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní
voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a
tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně
vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná
voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano:
ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého
vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a
zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve
druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie.
Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být
světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se
pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v
nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste,
takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad:
Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou",
která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí
řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se
odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase
nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky
přeměnu práce (kinetické energie západky) na její
zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než
okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka
kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky,
jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek"
by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
Dotaz: Proč jsou starší typy zářivek lidskému zraku škodlivé ? Jde o vlnovou délku světla? (Tomas Voltr)
Odpověď: "Škodlivé zářivky" je asi trochu silné slovo, ale
škodlivé vlivy jsou nevhodné spektrální složení
viditelného světla, eventuálně pronikající ultrafialová
složka a "mrkání" zvláště déle používaných
zářivek.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak vysoko je vlastně hladina moře, když se
mluví o nadmořské výšce?
A jakou barvu má tma, skládá-li se vůbec z nějakých barev? (Čermák Stanislav)
Odpověď: Milý kolego, a) hladina moře odráží rozložení hmoty na
Zemi, často se používá termín geoid pro plochu, která
aproximuje střední mořskou hladinu, podívejte se například
na stránky http://dgfi2.dgfi.badw-muenchen.de/geodis/GRAV/Geoid.html, http://www.ngs.noaa.gov/GEOID/geoid.html, http://www.sgs.sk/HTML/geodezia1_1.htm .... Od této plochy se pak měří nadmořské
výšky.
b) Ja chápu tmu jako černo kolem sebe, kdy nic NEVIDÍM. Tj.
nepřijímám dost fotonů ve správných vlnových délkách pro
mé oči, abych to vyhodnotil jako světlo. Tj. může na mne
klidně poblikávat děsně slabá červená lucernička a
stejně ji neuvidím. Nebo nevidím infračervené blikání
diody na ovladači televizoru, natož rádiové signály
vysílané z mého mobilu. Tj. v mnoha situacích nevidím nic
(vidím tmu), neboť mé oči jsou udělané na sledování
světla v oboru, kde dominuje Sluníčko.
Dotaz: Mám určitý objekt (např. dutou kouli), ve které je tlak p1
(např. p1=1 atmosféra). Tento objekt nechť se nachází ve
vesmíru. A v určitém čase "otevřeme" (za nějakou dobu)
otvor v tomto tělese tak, aby se mohly vyrovnat tlaky.
Mohli byste mi uvést rovnici pomocí které se řídí takovéto
proudění? Zajímalo by mě, jak tuhá musí být konstrukce,
aby to vydržela? (dotaz je částečně inspirován filmem Vetřelci :-) (Petr Novak)
Odpověď: Pane kolego, mít těleso, které snese přetlak jedné
atmosféry s náležitým otvorem je triviálíi, vyprázdněte
standardní PET láhev a máte to. V počátečních fázích po
otevření půjde o proudění plynu z místa s počátečním
tlakem do vakua, platí na to sice standardní hydodynamické
rovnice, ale v detailech to bude asi velmi složité, protože
půjde o velmi nestacionární děj, bude hrát roli detailní
aerodynamika toho otvoru, velmi pravděpodobně se tam objeví
turbulence atd. Možná je to situace připomínající
výstřel, kdy se plyny derou z hlavně. Až tlak poklesne, pak
to přejde na problém difúze, který zase umějí vakuoví
experti. Tedy jinak řečeno, Vaše otázka není ani tak na
jednoduchou odpověď, ale na zevrubné studie. Možná byste
mohl zkusit poslat mail do NASA a zeptat se, jestli mají
detailní studie dehermetizace ISS po nárazu meteoritu atd.
Dotaz: Klasický příklad, ve kterém jede cyklista po obvodu kolotoče
(proti směru otáčení kolotoče). Cyklista má stejnou úhlovou
rychlost jako kolotoč, pouze smysl otáčení je opačný.
Na cyklistu zřejmě nepůsobí žádná odstředivá síla.
Proč?
a: Cyklista nevykonává žádný rotační pohyb.
b: Cyklista vlastně vykonává posuvný pohyb po povrchu
kolotoče, proto nemůže být o rotaci řeč.
c: Cyklista vykonává dva rotační pohyby, jejichž silové účinky
se vzájemně vyruší.
Které z vysvětlení je správně a proč? (Pavel)
Odpověď: Cyklista je z hlediska inerciální soustavy spojené s
náměstím, na kterém stojí kolotoč, v klidu, a proto součet
sil na něj je nulový. Tvrzení b) je nespravné, nejde o
posuvný pohyb. c) v podstatě je stejné tvrzení z hlediska
náměstí jako a) a je tedy také v pořádku. d) Z hlediska
kolotoče vykonává cyklista čistý rotační pohyb v
kolotočové soustavě. Působí na něj odstředivá síla, ale
současně Coriolisova síla ve směru do středu kolotoce. Tyto
setrvačné fiktivní síly v neinerciální soustavě kolotoče
se sečtou vektorově (jsou opačně namířené, Coriolisova do
středu, odstředivá od středu). Protože má v daném
případě tato Coriolisova dvojnásobnou velikost než
odstředivá, zbyde půlka Coriolisovy směrem do středu -
funguje jako dostředivá síla.
