Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1273) Proton
10. 10. 2002
Dotaz: Při obědě u nás vypukl spor o protony. Je vodíkové jádro to samé jako proton?
Ve škole nás učili, že kyselina odštěpuje vodíkový proton H+, otec tvrdí, že
to je proton jako proton, tedy každý volný proton je zároveň vodíkové
jádro.Já tvrdím, že to je rozdíl. (Šárka Nováková)
Odpověď: Proton je jako proton a jako vodíkové jádro, navíc jsou všechny stejné a dva vedle sebe se od sebe nepoznaj.
Dotaz: Jak vzniklo slovo magnet?
A něco o hodinách-máme mít referát!!! (Karolina Potocká)
Odpověď: Milá Karolíno, slovo magnet je odvozeno z názvu mesta
Magnézia (ležícího ve strední Asii), kde byl poprvé
objeven magnetid (látka pritahující železné predmety).
Nejstarší zmínka o využití zemského magnetismu je patrne z
roku 2637 pr.n.l., kdy pri pronásledování neprítele užil
magnetku cínský císar Huang-Ti. První systematické pokusy
s magnety a zmagnetovaným železem provádel kolem roku 1600
renesancní ucenec William Gilbert z Colchesteru .
Na následujících stránkách si mužete precíst
"neco" o hodinách, doufám, že tam najdete vhodné
informace pro váš referát: http://www.quido.cz/objevy/hodiny.htm. Na webu najdete ale spoustu dalších
clánku, stací do vyhledávace napsat heslo hodiny a vybrat
si.
Dotaz: 1.Zajímalo by mě, jestli existuje vzorec na výpočet odporu vzduchu (o kolik
vzduch v metrech za sekundu předmět zbrzdí) letícího tělesa, když znám jeho
váhu, tvar, rychlost a dráhu letu. Také by mě zajímalo, jestli to jde
spočítat i když předmět rotuje a to jak po podélné ose tak i po příčné s tím,
že znám rychlost rotace kolem vlastní osy. 2.Také bych rád věděl, jaký je
vzorec na výpočet balistické křivky a jestli mi k jeho výpočtu stačí váha a
rychlost tělesa. (Vašek)
Odpověď: Pro běžné rychlosti je možné pro odporovou sílu brát
Newtonův zákon odporu 0,5. C.S.r.v2. C je
odporový součinitel daný tvarem a orientací rychlosti vůči
tekutině. Např. pro dutou polokouli oblou částí vpřed cca
0,4, pro dutou částí dopředu 1,4. r je hustota tekutiny,
v rychlost, S příčný průřez.
Vzorcem pro výpočet balistické křivky Vám neposloužím, ale
můžete tu křivku přibližně spočítat pomocí obyčejné
kalkulačky, např. pro kulatý brok o poloměru 1 mm,
vystřelený ze vzduchovky šikmo vzhůru pod úhlem 30°
rychlostí 200 m/s: počáteční dopředná vodorovná
rychlost je 200. cos (30), počáteční svislá
rychlost vzhůru je 200. sin (30), první setinu sekundy se
na gravitaci a odpor vzduchu vykašleme. Pro druhou setinu to už
bude težší. Za 0,01 sekundy gravitace rychlost ve svislém
směru sundá o 10 m/s. 0,01 s a odpor vzduchu o (1/hmotnost
broku).( 0,5.0,37.p . 0,0012).1,2.2002).0,01.sin(30)
a ve vodorovném směru se rychlost zmenší obdobně, jen místo
sinu tam bude cosinus. Tak budeme mít nové složky rychlosti,
jejich výslednice (Pythagorovou větou) dá novou výslednou
rychlost, nový směr taky lze snadno spočítat např. tangentou
a celý kolotoč znova upakujeme. Po každé setine ovšem
spočítáme i novou polohu, pro setinu sekundy lze pohyb
považovat za rovnoměrný a polohu počítat vynásobením
rychlostí tou setinou a přidat k předcházející poloze. S
kalkulačkou by to byla dřina, ale umíte-li programovat alespoň
v basiku nebo pracovat s Excelem, tak to poběží samo.
Dotaz: Jaký je vzorec pro výpočet ustálené rychlosti padajícího tělesa volným pádem? (Iva Hyťhová)
Odpověď: Tíhová
síla mínus vztlak = brzdící síla (Stokesova nebo Newtonova)
mg - V r g = 6
p e r v ( e je
dynamická viskozita tekutiny, r polomer kulicky, když padá
koule, v ustalená rychlost. Když padá teleso jiného tvaru,
tak je místo r konstanta, která závisí i na orientaci telesa
pri letu. V r g je vztlaková síla. Tento vztah je
použitelný pri malých rychlostech s laminárním
obtékáním. Pro bežné rychlosti je možné pro odporovou
sílu brát Newtonuv zákon odporu 0,5. C.S.r.v2.
C je opet odporový soucinitel daný tvarem a orientací
rychlosti vuci tekutine. Napr. pro dutou polokouli oblou
cástí vpred cca 0,4 pro dutou cástí dopredu 1,4. ro je
hustota tekutiny, v ustalená rychlost mg - V r g =
0,5. C.S .r.v2
Dotaz: Pokud budu mít dvounápravý vagón v převýšeném oblouku koleje (tzn. že vnější kolejnice bude výše než vnitřní), a tuhost vypružení připadající na jednu nápravu bude "2*k" (tzn."4*k" na celý vůz). Jakým momentem proti naklápění budou působit tyto pružiny, jsou-li od sebe příčně vzdáleny na vzdálenosti "a"? "2*k*a*deformace vypružení" nebo pouze "k*a*deformace vypružení"? Jde mi o to, zda vnější pružiny zachycují náklon skříně a proč, nebo se pouze odlehčují a mají pouze funkci nosnou. (ondra)
Odpověď: Každá zatáčka je spočítaná tak, aby při průjezdu určitou rychlostí bylo převýšení vnější koleje oproti vnitřní takové, aby vagóny tlačily při průjezdu zatáčkou na obě koleje kolmo, tj. stejně. Pojede-li vlak větší rychlostí budou víc zatíženy vnější péra, při průjezdu menší rychlostí obráceně vnitřní péra. V obou těchto případech péra zhorší sklon vagónu oproti optimu. (MR - 7.10.2002)
Uvažujte jako by byl vůz jednonápravový (asi jako kára- dvoukolák), to, co vám pak vyjde, prostě vydělte dvěma a budete mít situaci na každé ze dvou skutečných náprav. Nakreslete si obrázek řezu kolejnicemi a vozem kolmo ke směru pohybu, a to v zatáčce, tedy s převýšenou vnější kolejnicí. Proveďte rozklad tíhy F (působící v těžišti) na dvě síly Fi a Fě působící na vnitřní a vnější kolejnici. (Jejich součet je F, jejich výsledný moment vůči těžišti musí být nulový.) Ten je jednoznačný, jde o lineární rovnice. Tuhost vypružení vám dá, o kolik se vůz posune směrem dolů, ale řekl bych, že tato změna situace (momentu vůči těžišti) je zanedbatelná. Další síla působící z hlediska vozu je odstředivá; i tu si rozložte a i tento rozklad je ze stejného důvodu jednoznačný. Rozdíl sil působících na kolejnice vektorově vynásobený polohovým vektorem jedné kolejnice vůči druhé (v průřezu) pak můžete interpretovat jako onen otáčející moment. (JO - 8.10.2002)
