Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1277) Moment síly
07. 10. 2002
Dotaz: Pokud budu mít dvounápravý vagón v převýšeném oblouku koleje (tzn. že vnější kolejnice bude výše než vnitřní), a tuhost vypružení připadající na jednu nápravu bude "2*k" (tzn."4*k" na celý vůz). Jakým momentem proti naklápění budou působit tyto pružiny, jsou-li od sebe příčně vzdáleny na vzdálenosti "a"? "2*k*a*deformace vypružení" nebo pouze "k*a*deformace vypružení"? Jde mi o to, zda vnější pružiny zachycují náklon skříně a proč, nebo se pouze odlehčují a mají pouze funkci nosnou. (ondra)
Odpověď: Každá zatáčka je spočítaná tak, aby při průjezdu určitou rychlostí bylo převýšení vnější koleje oproti vnitřní takové, aby vagóny tlačily při průjezdu zatáčkou na obě koleje kolmo, tj. stejně. Pojede-li vlak větší rychlostí budou víc zatíženy vnější péra, při průjezdu menší rychlostí obráceně vnitřní péra. V obou těchto případech péra zhorší sklon vagónu oproti optimu. (MR - 7.10.2002)
Uvažujte jako by byl vůz jednonápravový (asi jako kára- dvoukolák), to, co vám pak vyjde, prostě vydělte dvěma a budete mít situaci na každé ze dvou skutečných náprav. Nakreslete si obrázek řezu kolejnicemi a vozem kolmo ke směru pohybu, a to v zatáčce, tedy s převýšenou vnější kolejnicí. Proveďte rozklad tíhy F (působící v těžišti) na dvě síly Fi a Fě působící na vnitřní a vnější kolejnici. (Jejich součet je F, jejich výsledný moment vůči těžišti musí být nulový.) Ten je jednoznačný, jde o lineární rovnice. Tuhost vypružení vám dá, o kolik se vůz posune směrem dolů, ale řekl bych, že tato změna situace (momentu vůči těžišti) je zanedbatelná. Další síla působící z hlediska vozu je odstředivá; i tu si rozložte a i tento rozklad je ze stejného důvodu jednoznačný. Rozdíl sil působících na kolejnice vektorově vynásobený polohovým vektorem jedné kolejnice vůči druhé (v průřezu) pak můžete interpretovat jako onen otáčející moment. (JO - 8.10.2002)
Dotaz: Je možné pozorovat otáčení Země Foucaltovým kyvadlem o délce závěsu 9 m a kyvem 2,5 m ?
Jakou hmotnost musí mít kyvadlo ? (Vladimír Čtvrtlík)
Odpověď: Délka kyvadla, velikost rozkyvu a hmotnost závaží není rozhodující. Jde jen o to, aby nebylo zmenšování amplitudy kmitu příliš velké a hlavně, aby byly minimalizovány vnější vlivy (průvan, otřesy atd.) V posluchárně v Tróji nám to chodí slušně s kyvadlem asi sedmimetrovým. Rozkyv děláme asi 1 m tak, že přepálíme nit, která drží kyvadlo vychýlené. Hmotnost na závěsu je asi 5 kg. Registrace stáčení je laserovým ukazovátkem v ose závaží. Přesné údaje Vám sdělí ing. Caletka tel. 2 2191 2156.
Dotaz: Začal jsem se potýkat s takovou primitivní záležitostí, jako je zákon zachování hybnosti a energie. Konkrétně u rakety! Podle zákona zachování hybnosti se její rychlost rovná v(rakety)=v(zplodin)*m(zplodin)/m(rakety) . To je samozřejmé. Ale vezmeme-li rychlost rakety ze ZZ energie (kinetické), tam vyjde, že v(rakety)=v(zplodin)*sqrt(m(zplodin)/m(rakety)) ! To je dost podstatný rozdíl. My jsme ve škole vždy počítali příklady s tím, že lze počítat rychlost či jinou veličinu podle obou ZZ (příklady týkající se rázů), ale většinou jsme používali oba! Proč se v tomto případě výsledky liší? (Dave)
Odpověď: Zákon zachování hybnosti pri prvním vyplivnutí zplodin bude
správne: v(rakety)=m(zplodin).v(zplodin)/[m(rakety)-m(zplodin)]
zákon zachování hynosti vyžaduje jen nevmešování
vnejších sil a platí i pri vkladu energie zevnitr. Zákon
zachování energie ale v tomto prípade zní úplne jinak:
Energie získaná spálením paliva = kinetická energie rakety +
potenciální energie rakety (obojí bez vyplivnuté porce
paliva) + totéž pro plivanec paliva. Mechanická energie se
nezachovává. Vaše druhá rovnice je zcela nesprávná, o
energii se obe telesa bratrsky nepodelí.
Dotaz: Mohli byste prosím zkusit vysvětlit, proč dvojitá okenní skla plněná fluoridem sírovým propouštějí hluk znatelně méně než rozměrově stejná dvojskla plněná argonem nebo vzduchem? A proč mají horší tepelně izolační vlastnosti než dvojskla plněná Ar, přestože SF6 má podle tabulek nižší tepelnou vodivost?
(Aleš Procháska)
Odpověď: Předpokládám, že to je dáno velkou hmotností molekuly SF6. Proto má za stejné teploty menší střední kvadratickou rychlost než Ar či N2 a O2. Jinak SF6 je chemicky velmi indiferentní a nemyslím, že by se uplatnily jiné vlivy než ten uvedený.
Dotaz: 1) Pokud překryji absorpční spektrum s emisním, zjistím, že v emisním je více čar, proč?
2) Lze pomocí spektroskopických pozorování zjistit, svítí-li Měsíc a planety vlastním světlem nebo odraženým slunečním a jak?
3) RTG filmy se vkládají do přístroje v neprůhl. Al kazetě, jejichž stěny RTG záření při expozici prosvítí. Laborant se přitom na pacienta dívá skleněným okénkem. není to pro něj nebezpečné?
(blanka jonášová)
Odpověď: Milá kolegyně, na první váš dotaz pořádnou odpověď neznám, forwarduju ho některému z kolegů, kde je šance. Na druhý dotaz odpověď taky nevím, ale odhaduji, že zatímco sluneční spektrum je v podstatě spektrem absolutně černého tělesa s nějakými viditelnými čarami, odrazem je toto spektrum velmi viditelně zmršeno a tak se pozná. Pořádnou odpověď se ale pokusím vyrazit z nějakého astronoma. Třetí otázka je pro mne jednodušší: Různé materiály se z hlediska absorpce rentgenového záření liší, ale podstatná je hmotnost absorbujícího materiálu, které rtg záření potkává, což je hustota.tloušťka. Hustota hliníku a skla jsou srovnatelné, takže ono sklo absorbuje tolikrát více, kolikrát je tlustší než ten hlinikový plech. Navíc to bývá olovnaté sklo, které má i větší hustotu. Kromě toho to může být nikoli tlusté sklo, ale něco jako akvárium, kdy se díváte přes silnou vrstvu vody, případně s rozpustěnými solemi. Střední absorbční délka (utlumení na e-tinu) pro většinu materiálu a rtg záření s energií desítek keV je asi 0.1 g/cm2 (= hustota.tloušťka). Na dveřích bývá napsáno, že je tam nějak tlustý olověný plech atd.
