Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1281) RTG záření
04. 10. 2002
Dotaz: 1) Pokud překryji absorpční spektrum s emisním, zjistím, že v emisním je více čar, proč?
2) Lze pomocí spektroskopických pozorování zjistit, svítí-li Měsíc a planety vlastním světlem nebo odraženým slunečním a jak?
3) RTG filmy se vkládají do přístroje v neprůhl. Al kazetě, jejichž stěny RTG záření při expozici prosvítí. Laborant se přitom na pacienta dívá skleněným okénkem. není to pro něj nebezpečné?
(blanka jonášová)
Odpověď: Milá kolegyně, na první váš dotaz pořádnou odpověď neznám, forwarduju ho některému z kolegů, kde je šance. Na druhý dotaz odpověď taky nevím, ale odhaduji, že zatímco sluneční spektrum je v podstatě spektrem absolutně černého tělesa s nějakými viditelnými čarami, odrazem je toto spektrum velmi viditelně zmršeno a tak se pozná. Pořádnou odpověď se ale pokusím vyrazit z nějakého astronoma. Třetí otázka je pro mne jednodušší: Různé materiály se z hlediska absorpce rentgenového záření liší, ale podstatná je hmotnost absorbujícího materiálu, které rtg záření potkává, což je hustota.tloušťka. Hustota hliníku a skla jsou srovnatelné, takže ono sklo absorbuje tolikrát více, kolikrát je tlustší než ten hlinikový plech. Navíc to bývá olovnaté sklo, které má i větší hustotu. Kromě toho to může být nikoli tlusté sklo, ale něco jako akvárium, kdy se díváte přes silnou vrstvu vody, případně s rozpustěnými solemi. Střední absorbční délka (utlumení na e-tinu) pro většinu materiálu a rtg záření s energií desítek keV je asi 0.1 g/cm2 (= hustota.tloušťka). Na dveřích bývá napsáno, že je tam nějak tlustý olověný plech atd.
Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
Dotaz: Zajímalo by mne, proč se Slunce při západu a východu jeví daleko větší než v poledne. (František Vařacha)
Odpověď: Pokud vím, uplatní se při tom několik jevů. Je-li Slunce velmi nízko, může se projevit lom v hustším ovzduší, které jeho viděnou podobu deformuje. Hlavně je to však tím, že na obzoru má lidské oko zpravidla objekty povědomých velikostí, se kterými může Slunce srovnávat, zatímco je-li Slunce vysoko, jakákoli taková možnost chybí a Slunce je na obloze "samo". A pro úplnost, četl jsem i o fyziologickém efektu, plynoucím z neobvyklé polohy hlavy při pozorování.
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).