FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1283) Jak vypadá Slunce při západu?04. 10. 2002

Dotaz: Zajímalo by mne, proč se Slunce při západu a východu jeví daleko větší než v poledne. (František Vařacha)

Odpověď: Pokud vím, uplatní se při tom několik jevů. Je-li Slunce velmi nízko, může se projevit lom v hustším ovzduší, které jeho viděnou podobu deformuje. Hlavně je to však tím, že na obzoru má lidské oko zpravidla objekty povědomých velikostí, se kterými může Slunce srovnávat, zatímco je-li Slunce vysoko, jakákoli taková možnost chybí a Slunce je na obloze "samo". A pro úplnost, četl jsem i o fyziologickém efektu, plynoucím z neobvyklé polohy hlavy při pozorování.
(J.Obdržálek)   >>>  

1284) Přenos informací03. 10. 2002

Dotaz: Můžete mě, prosím, odkázat na adresu, na níž bych našla něco o přenosu a záznamu informací? (Jana Vítková)

Odpověď: Milá Jano, na webu toho mužete najít opravdu hodne o prenosu a záznamu informací. Bohužel je to téma velice široké, nevím, zda potrebujete neco o prenosu zvuku, obrazu, nebo i neco z historie. Podívejte se na následující stránky, když to nebude stacit, tak do vyhledávace upresnete heslo, které Vás zajímá. http://dt.fme.vutbr.cz/~pavelek/optika/1402.htm, http://mujweb.atlas.cz/www/historie_zvuku/, http://www.h-s.cz/kostka/Hardware/zvuk.htm, http://www.inforum.cz/inforum2001/prispevky/psohlavec.htm, http://www.k-net.cz/midiklub/techinfo/video/dv/DV_FireWare.html.
(M.Urbanová)   >>>  

1285) Měření termofyzikálních dat03. 10. 2002

Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)

Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce. Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
(J.Obdržálek)   >>>  

1286) Zajímavosti o laseru03. 10. 2002

Dotaz: Na Vašich stránkách jsem se dočetl o Laserové pinsetě. Mohli byste mi, prosím, přesněji napsat, co to je a jak to funguje? (Ensy)

Odpověď: Nejlepší bude, když se podíváte web. Najdete tam spoustu zajímavých clánku. Napr. http://www.hyperlink.cz/tks/laser.htm, http://www.quido.cz/objevy/laser.a.htm, http://www.laser-centrum.cz/,... Prectete si také jeden ze starších dotazu: Využití laseru (viz. níže).
(M.Urbanová)   >>>  

1287) Ochlazování těles03. 10. 2002

Dotaz: Zajímalo by mne, zda lze ochlazovat tělesa jinka než pomocí Joule-Thompsonova efektu. Samozřejmě lze použít například skupenské teplo fázové přeměny, ale to je jen krátkodobá záležitost a nelze takto trvaleji udržet sníženou teplotu. Jak například fungují malé chladničky určené pro osobní automobily napájené z autobaterie. (Rostislav Dudek)

Odpověď: Tyto lednicky pracují na principu Peltierova jevu. Pri pruchodu elektrického proudu rozhraním dvou vodicu proudu nejsou obecne rovnovážné teploty vodicu stejné: jeden se ochlazuje a druhý se zahrívá (NENÍ to Joulovo teplo). Jiný zpusob chlazení užívá expanze plynu, který je pritom nucen konat práci; pritom se ochlazuje KAŽDÝ plyn, nejen neideální, jako pri Joulove-Thomsonove jevu.
Mužete se podívat i na stránku: http://www.ereferaty.cz/index.asp?c=view&ID=1018, kde se dozvíte další zajímavosti o chlazení. (JO - 3.10.2002)

Bežne se používá v chladnickách a mraznickách adiabatická expanze, plyn se stlací a pri rychlé expanzi dojde k ochlazení, pak se plyn znova stlací, v chladici se opet teplota sníží a další expanzí se to zase chladí a tak to jde dokola. Proto každá chladnicka víc tepla do kuchyne dodává, než ubírá zevnitr.
Jeden z dalších zpusobu je využití Peltierova efektu: pri pruchodu proudu obvodem spájeným ze dvou ruzných kovu (príp. polovodicu) vzniká mezi obema spájenými místy teplotní rozdíl. Jde o brácený jev k termoelektrickému. To se dnes prakticky využívá k chlazení menších objemu. (MR - 7.10.2002)

(J.Obdržálek, M.Rojko)   >>>