Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1285) Měření termofyzikálních dat
03. 10. 2002
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
Dotaz: Zajímalo by mne, zda lze ochlazovat tělesa jinka než pomocí Joule-Thompsonova efektu. Samozřejmě lze použít například skupenské teplo fázové přeměny, ale to je jen krátkodobá záležitost a nelze takto trvaleji udržet sníženou teplotu. Jak například fungují malé chladničky určené pro osobní automobily napájené z autobaterie. (Rostislav Dudek)
Odpověď: Tyto
lednicky pracují na principu Peltierova jevu. Pri pruchodu
elektrického proudu rozhraním dvou vodicu proudu nejsou
obecne rovnovážné teploty vodicu stejné: jeden se
ochlazuje a druhý se zahrívá (NENÍ to Joulovo teplo). Jiný
zpusob chlazení užívá expanze plynu, který je pritom nucen
konat práci; pritom se ochlazuje KAŽDÝ plyn, nejen
neideální, jako pri Joulove-Thomsonove jevu.
Mužete se podívat i na stránku: http://www.ereferaty.cz/index.asp?c=view&ID=1018, kde se dozvíte další zajímavosti o
chlazení. (JO - 3.10.2002)
Bežne se používá v
chladnickách a mraznickách adiabatická expanze, plyn se
stlací a pri rychlé expanzi dojde k ochlazení, pak se plyn
znova stlací, v chladici se opet teplota sníží a další
expanzí se to zase chladí a tak to jde dokola. Proto každá
chladnicka víc tepla do kuchyne dodává, než ubírá
zevnitr.
Jeden z dalších zpusobu je využití Peltierova efektu: pri
pruchodu proudu obvodem spájeným ze dvou ruzných kovu
(príp. polovodicu) vzniká mezi obema spájenými místy
teplotní rozdíl. Jde o brácený jev k termoelektrickému. To
se dnes prakticky využívá k chlazení menších objemu.
(MR - 7.10.2002)
Dotaz: čo sú to Foucaultove prúdy.
Kde sa vyskytujú.
Ako vznikajú ???
Čo to je "Barlowove kolo" ? (Jaroslav)
Odpověď: Vážený
príteli, jiste víte, že pri zmene magnetického pole ve
smycce z vodice indukuje se v této smycce elektrický proud.
Když do podobného promenného magnetického pole strcíme
místo smycky z drátu kus plechu, mužeme si ho predstavit
složený ze spousty smycek, jako bychom ten plech vyrobili
slisováním spousty drátu. A dál je to snad jasné. V každé
té myšlené smycce se indukuje proud a protože ty smycky
jsou vodive spojeny, tak ty proudy tam nebehají ukáznene
kolem dokola ale chaoticky. Proto jim ríkáme Foucaultovy
vírivé proudy. Vyskytují se tedy všude, kde kompaktní
vodivý materiál zasahuje promenné magnetické pole. Udelejte
si jednoduchý pokus. Poveste ferit na nit a nechte toto kyvadlo
chvilku kývat a potom tesne pod nej strcte treba kus
hlinikového, nebo medeného plechu. V plechu se tyto vírivé
proudy budou indukovat a jejich magnetické pole bude velmi
znatelné kyvadlo s feritem zbrzdovat.
Barlovovo kolecko je
plechové kolecko, mužete si ho predstavit jako miniaturu
kole žebrináku. Kolo je pripojeno ke zdroji napetí tak,
že jeden pól je pripojen k ose kola, druhý pól k
nejnižšímu bodu kola. Aby tam bylo malé trení, tak se
spodek kola máchá ve žlabu se rtutí pripojené k tomu
druhému polu. Proud tedy tece všemi "žebrinami" od
stredu k obvodu, nebo obrácene, podle toho, kam pripojíme
plus pól zdroje a kam mínus pól. Když ted to kolecko
strcíme do podkovovitého magnetu tak, aby mezi jeho póly byla
práve spodní žebrina, bude na vodic, který ta žebrina
prestavuje, tlacit magnetické pole a vytlacovat tu žebrinu
z mg. pole ven. Tím ale mezi póly vleze další žebrina atd.
Bude se to kolo zkrátka otácet. Když zmeníme polaritu
zdroje, nebo otocíme magnet, bude se kolecko tocit na
opacnou stranu.
Dotaz: Potřeboval bych nějaké informace ohledně solární energie. Postačí princip solárních panelů a popis procesu přeměny energie solární na elektrickou. (Miloš Homola)
