FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1290) Neptuniová řada03. 10. 2002

Dotaz: Dobrý den, dnes jsem dostal od své studentky dotaz, proč se rozpadová řada nazývá neptuniová, když začíná plutoniem? Máme tady s kolegy dvě hypotézy, proč tomu tak je: 1) Protože název řady se volí podle prvku, který má v řadě největší poločas rozpadu? 2) Protože neptunium bylo objeveno v roce 1940, americium také v roce 1940 a plutonium 1944. Za války probíhal intenzivní vývoj v této oblasti a pokud třeba bylo neptunium objeveno hned začátkem roku 1940, mohl se začít užívat název neptuniová řada. Teprve potom bylo třeba objeveno Americium a název se již ponechal? Je některý z těchto našich názorů správný nebo ne? Budu dál hledat informace, ale byl bych rád, kdyby jste mi mohli pomoci. (Vlastimil Havránek)

Odpověď: Pane kolego, potrebujete odpověď obratem a já to z fleku nevím. Otázka je samozřejme spíše historická než fyzikální, pro vznik názvu je většinou důležitější historický kontext a náhoda než logika věci. Izotop, kterým řada začíná, je trochu vágně definovaný pojem - skutečně neptunium bylo objeveno dříve a po prozkoumání jeho rozpadových produktů bylo jasné, že se hodí jako další řada, i když neptunium není normálně v přírodě. Pu bylo objeveno později, snad na jaře 41, což může být skutečně důvodem k názvu neptuniová řada. Jinak když se objevují nové transuranové elementy, pak by se měly řady natahovat směrem k nim. Myslím si, že rozpadové řady je vhodné vnímat pouze jako ilustraci prostého faktu, že alfa-rozpad mění počet nukleonů o 4 a že beta a gama rozpad počet nukleonů nemění. To ostatní jsou pak konkretní vlastnosti jednotlivých izotopů, historie atd. Mimochodem zdá se mi to jako ideální téma na projekt, máte-li přijatelný přístup na www, jsou o tom mraky článků a dotyčná studentka by to mohla vysledovat sama a všem nám vysvětlit. Klíčová slova jsou "decay chain", "decay series", "transuranium elements", ...
(J.Dolejší)   >>>  

1291) pH vody03. 10. 2002

Dotaz: Chtěla jsem se zeptat, zda za všech okolností je pH vody 7. (Milada Roštejnská)

Odpověď: Pochybujete správně. Podle definice je pH logaritmus jistého poměru koncentrací iontů, takže by už z tohoto titulu měl záviset na teplotě - a taky závisí, což je asi to, co jste měla na mysli. Podrobněji viz. učebnice elektrochemie, definice pH. (Další věc je ovšem to, že současné pojetí "kyseliny" a "zásady" je mnohem širší, než tomu bylo v 19. století.)
(J.Obdržálek)   >>>  

1292) Avogadrova konstanta02. 10. 2002

Dotaz: Mohli byste mi prosím jednoduše vysvětlit, jak byla zjištěna hodnota Avogadrovy konstanty a atomové hmotnostní jednotky ? Byly stanoveny výpočtem nebo pomocí nějakého přístroje? (Otradovcová Milada)

Odpověď: Milá Milado, obe konstanty byly urceny presným merením a výpocty. Avogadrova konstanta udává pocet molekul v 1 molu látky: Na = 6,022045.1023 mol-1.
Atomová hmotnostní jednotka se rovná 1/12 hmotnosti atomu 12C a znací se vetšinou u nebo mu:
u = 1,6605655.10-27 kg.
(M.Urbanová)   >>>  

1293) Čas,...02. 10. 2002

Dotaz: Co to je čas, místo a pohyb??? (Martin Vondra-Indi)

Odpověď: Milý Martine, z vašeho dotazu není zřejmé, co přesně chcete o této trojici vědět. Nabízí se tedy "definice" uvedených pojmů. V různých knihách ale najdete ruzné "definice". Čas: jedna ze dvou základních forem existence hmoty, druhou je prostor. Čas je základní fyzikální veličina soustavy SI, označuje se t a její jednotkou je sekunda [s]. Místo (poloha) předmětu je prostorové umístění daného předmětu vzhledem k nějaké vztažné soustavě. Pohyb: změna polohy daného tělesa v čase vzhledem ke zvolené vztažné soustavě.
(M.Urbanová)   >>>  

1294) Elektrická vodivost plynů02. 10. 2002

Dotaz: Chcel by som sa dozvediet nieco o elektrickej vodivosti plynov a o ich vyuziti. (David)

Odpověď: Milý Davide, plyny vedou elektrický proud, když obsahují volné cástice s nábojem. Toho se dosáhne ionizací plynu, kdy se z atomu molekul oddelují elektrony a zbytky molekul pak vytvárejí kladné ionty. Uvolnené elektrony se ale mohou spojit s el. neutrálními molekulami a vytvorit tak záporné ionty. V ionizovaném plynu se pak vyskytují jak elektrony, tak i kladné a záporné ionty. Elektrickému proudu v plynu se ríká výboj. Existuje nekolik druhu výboju: doutnavý, obloukový, jiskrový atd. Podrobnosti se mužete docíst v mnoha ucebnicích fyziky nebo i na webu, stací do vyhledávace napsat príslušné heslo, napr.: http://zivly.koniklec.cz/kon_luft/vzduch_latka.htm, http://home.tiscali.cz/ca064436/clanky/atmosfera.htm.
(M.Urbanová)   >>>