Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1299) Princip chladničky
01. 10. 2002
Dotaz: 1. Chtěl bych vás požádat o zjednodušené vysvětlení fukce ledničky (co se kdy děje s médiem, které se k chlazení používá ).
2. Proč opisuje duha kružnici (pokud je to tedy přesná kružnice)?
3. Na jekém principu funguje obyčejný komín, který táhne i když se pod ním netopí.
(Jiří Salfický)
Odpověď: Milý
Jirí, chladnicka je tepelný stroj, který využívá
cyklické stlacování a rozpínání plynu. Cím více plyn
stlacíme, tím více se zahreje a predá více tepla do
okolí. Pri rozpínání do puvodního stavu se naopak
ochladí. Stlacování plynu probíhá mimo skrín lednicky a
rozpínání uvnitr. Když si sáhnete na zadní stenu
chladnicky, je tam trubicka v mrížce, která pekne hreje.
Aby chladnicka dobre chladila, nesmí stlacený plyn zustat
horký. Proto zadní cást chladnicky nezakrýváme, abychom
umožnili ochlazování mrížky proudícím vzduchem.
Cásti chladnicky (obrázek dodám): 1. kompresor -
pumpa, která stlacuje chladící látku, ta se pritom
ohrívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se zahráté
chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalnuje. 3. úzká
trubicka - škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem
z kondenzátoru do výparníku. 4. výparník - je
potrubí, v nemž chladivo vre, rozpíná se a ochlazuje. Toto
potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v lednicce
nejvíce zima.
Dríve se používaly v chladnickách jako chladivo freony, ty
ale poškozují ozonovou vrstvu kolem Zeme, proto se dnes již
nepoužívají. Pro teploty chlazení v rozmezí -25°C až 5°C
se používají speciální plyny. Ty pri rozpínání ve
výparníku (pri teplote asi -25°C) vrou a pri stlacování
v kondenzátoru (pri teplote asi 55°C) zkapalnují. Zajímavost: První chladnicka byla zhotovena v roce
1834.
Na další dva dotazy
naleznete odpoved níže ve starších dotazech Odpovedny.
Dotaz: Mám 2 cívky, přičemž pól jedné cívky je v určité vzdálenosti od pólu druhé cívky. Zajímá mě jak se vypočítá magnetická síla mezi póly cívek,která vznikne začneli cívkami protékat stejnosměrný proud.Jaký na to má vliv vnější průměr cívky,délka cívky průřez a délka drátu namotaného na cívce,počet vrstev závitů,počet závitů, průměr jádra cívky,materiál z kterého je jádro, velikost napětí a proudu, vzdálenost mezi póly? Co všechno na to má vlastně vliv? (David)
Odpověď: Milý
Milane, ackoli úloha vypadá jednoduše, špatne se reší.
Jsou-li cívky daleko od sebe, je možné je považovat za
magnetické dipóly a ty na sebe pusobí prostrednictvím
silové dvojice. Volná cívka v ose druhé pevné cívky se
natocí tak, aby její osa byla shodná s osou druhé cívky, k
druhé cívce opacným polem. Je-li otocná cívka na ose
kolmé k ose pevné cívky, natocí se s ní rovnobežne i se
souhlasným smerem pólu. Dobre se to uvidí podle prubehu
silocar dipólu. Zmínené polohy jsou i polohami stabilními s
minimem energie. V obecné poloze záleží na místním
prubehu silocar. Silové pusobení schopné vyvolat
translacní pohyb cívky je dáno soucinem magnetického
momentu cívky a divergence pole, tedy zmeny pole s posunutím.
Obecne tam takové síly budou pusobit, zvlášte jsou-li
cívky blízko sebe a nelze je považovat za bodové dipóly.
Výpocet je obtížný, ne-li nemožný.
Dotaz: Proč jsou fyzikální veličiny označovány písmeny, která neodpovídají názvům např.rychlost v, čas t, síla F, tlak p apod.?
(Zlatu±e Janovská)
Odpověď: Milá Zlatuše, zkratky fyzikálních velicin pocházejí z
anglictiny, rychlost - velocity - v, cas - time - t, síla
- force - F, tlak - pressure - p, hmotnost - mass - m, zrychlení
- acceleration - a, atd. Pokud Vám budou vrtat hlavou
další zkratky, dejte nám vedet.
Dotaz: Mohli byste mi prosím definovat a vysvětlit pojem: Permitivita vakua? (PD)
Odpověď: Na
permitivitu vakua je možná dobré se dívat jako na konstantu,
která souvisí s volbou jednotek pro náboj a pro sílu
(vystupuje v Coulombově zákonu), ale která je současně
zvolena tak, že při přechodu od vakua k prostředí, které se
polarizuje, stačí tuto konstantu modifikovat (násobit
relativní permitivitou) a opět máte platné vztahy.
Samozřejme jsou i další souvislosti, čtěte si nějaké
knížky o teorii elektromagnetického pole.
