Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1301) Magnetická síla mezi cívkami
25. 09. 2002
Dotaz: Mám 2 cívky, přičemž pól jedné cívky je v určité vzdálenosti od pólu druhé cívky. Zajímá mě jak se vypočítá magnetická síla mezi póly cívek,která vznikne začneli cívkami protékat stejnosměrný proud.Jaký na to má vliv vnější průměr cívky,délka cívky průřez a délka drátu namotaného na cívce,počet vrstev závitů,počet závitů, průměr jádra cívky,materiál z kterého je jádro, velikost napětí a proudu, vzdálenost mezi póly? Co všechno na to má vlastně vliv? (David)
Odpověď: Milý
Milane, ackoli úloha vypadá jednoduše, špatne se reší.
Jsou-li cívky daleko od sebe, je možné je považovat za
magnetické dipóly a ty na sebe pusobí prostrednictvím
silové dvojice. Volná cívka v ose druhé pevné cívky se
natocí tak, aby její osa byla shodná s osou druhé cívky, k
druhé cívce opacným polem. Je-li otocná cívka na ose
kolmé k ose pevné cívky, natocí se s ní rovnobežne i se
souhlasným smerem pólu. Dobre se to uvidí podle prubehu
silocar dipólu. Zmínené polohy jsou i polohami stabilními s
minimem energie. V obecné poloze záleží na místním
prubehu silocar. Silové pusobení schopné vyvolat
translacní pohyb cívky je dáno soucinem magnetického
momentu cívky a divergence pole, tedy zmeny pole s posunutím.
Obecne tam takové síly budou pusobit, zvlášte jsou-li
cívky blízko sebe a nelze je považovat za bodové dipóly.
Výpocet je obtížný, ne-li nemožný.
Dotaz: Proč jsou fyzikální veličiny označovány písmeny, která neodpovídají názvům např.rychlost v, čas t, síla F, tlak p apod.?
(Zlatu±e Janovská)
Odpověď: Milá Zlatuše, zkratky fyzikálních velicin pocházejí z
anglictiny, rychlost - velocity - v, cas - time - t, síla
- force - F, tlak - pressure - p, hmotnost - mass - m, zrychlení
- acceleration - a, atd. Pokud Vám budou vrtat hlavou
další zkratky, dejte nám vedet.
Dotaz: Mohli byste mi prosím definovat a vysvětlit pojem: Permitivita vakua? (PD)
Odpověď: Na
permitivitu vakua je možná dobré se dívat jako na konstantu,
která souvisí s volbou jednotek pro náboj a pro sílu
(vystupuje v Coulombově zákonu), ale která je současně
zvolena tak, že při přechodu od vakua k prostředí, které se
polarizuje, stačí tuto konstantu modifikovat (násobit
relativní permitivitou) a opět máte platné vztahy.
Samozřejme jsou i další souvislosti, čtěte si nějaké
knížky o teorii elektromagnetického pole.
Dotaz: Prozraďte mi prosím, jestli v pneumatice stoupne tlak po nasazení na auto. (David Kiršner)
Odpověď: Experimentálne
jsem to nezkoumal, ale rekl bych, že po prostém nasazení,
když je auto ješte na zvedáku, nevidím, proc by se tlak
mel zvýšit. Když si auto na pneumatiku sedne, pak je
nejakým zpusobem deformována a tlak se v ní muže o trochu
zvýšit. Závisí na konstrukci pneumatiky, o kolik. Když pak
auto pojede, pneumatiky i vzduch se zahrívají a tlak vzroste.
Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za
b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b).
2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky?
(Honza)
Odpověď: Díky
za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro
mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci
na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem
sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne
neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí
na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o
1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné
merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne
ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec,
který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice,
který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací
vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat
zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy
vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme ×
rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce
(polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech).
Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je
zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako
rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to
ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen
používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že
zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát
klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
