Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1309) Volný pád
06. 09. 2002
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na volný pád. Je pravda, že těleso pohybující se volným pádem bude nustále zrychlovat (dalo by se říci do nekonečna, resp. do jeho dopadu na zem)? Nebo nakonec (při dostatečně dlouhé dráze) dosáhne určité své maximální rychlosti, která bude záviset na odporu vzduchu a hmotnosti toho tělesa? (Vašek)
Odpověď: Samozřejmě to zrychlování bude dosti rychle hasnout. Při
skoku parašutysty už asi za 15 sekund bude rychlost asi 200
km/h a odpor vzduchu tak velký, že padá dále rovnoměrně. U
pouťového balónku je to zrychlování jen asi sekundové, u
kapičky mlhy jen setiny sekundy. Také kapky deště zrychlují
jen několik málo sekund a pak padají rovnoměrně, gravitace
je zcela vykompenzována odporem vzduchu. Kdybyste hodil
olověnnou kuličku z letadla, které letí 10 km vysoko i ona by
už dosti dlouho před dopadem ustálila svou rychlost, protože
odpor vzduchu roste s rychlostí velmi rychle, v tomto případě
s její druhou mocninou. Proto také v reálném případě
neplatí, že všechna tělesa padají stejně. Odpor vzduchu
hraje důležitou roli. Neplatí ani (když bereme odpor vzduchu
v potaz), že těžší těleso padá větší ustálenou
rychlostí. Kdybychom z toho letadla hodili olověnnou 100 g
těžkou kuličku společně s kilovou peřinou, tak ta lehčí
kulička bude mít větší ustálenou rychlost, než ta
těžší peřina. Někdy tedy padá těžší těleso rychleji,
někdy obráceně je rychlejší to lehčí.
Nakonec jen trochu nereálná poznámka. I kdyby vše probíhalo
ve vzduchoprázdnu a hnací síla by byla stále stejně velká,
stejně by rychlost nerostla do nekonečna. Jakmile by se začala
blížit rychlosti světla, růst by se začal zpomalovat,
protože by rostla relativisticky hmotnost kuličky. Nejvyšší
rychlost, ke které by se to v tomto scifi pokusu blížilo, ale
nedosáhlo, by byla rychlost světla.
Dotaz: Možná, že je můj dotaz naprostý nesmysl, ale přece jenom se zeptám na to, co mi, coby malému chlapci, někdo řekl. Může nějakým způsobem dojít k naostření břitu např. žiletky uprostřed pyramidy? (Jan Bošota)
Odpověď: Moje
odpověď by zněla "Věř, a víra tvá tě uzdraví"
- resp. "Věř, že je to ostré, a určitě ti to ostré
bude připadat". (Zvláště, když jen věříš a
neověruješ si to nějakým měřením ostrosti - třeba
mikrofotografií.)
Nevidím žádného důvodu, proč by pyramidy (nebo jakékoli
jiné konstrukce, nedotýkající se příslušného předmětu)
měly tak specificky měnit tvar předmětů do sebe vložených,
aby ho zaostřily.
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Zajímalo by mě, jestliže budu mít dva stejné automobily (stejně rychle jedoucí) z nichž jeden bude prázdný a druhý plně naložený - zda zastaví na stejný dráze. Předpokládejme stejné podmínky - pneu, brzdy atd. Podle mých informací je optimální brždění při zhruba 20-30% smyku, nelze tedy počítat se zablokováním kol. Uvědomuji si, že zvýšením hmotnosti stoupne Ek na jedné straně rovnice, ovšem na straně druhé se zvýší třecí síla, protože vozidlo je těžší...
(Petr Kratochvíl)
Odpověď: Při
jízdě auta hraje velmi výraznou roli odpor vzduchu. To je
dokonce při normální jízdě dominantní brzdící síla. Bude
se uplatňovat i při brzdění. Protože složka
"zrychlení" touto silou vyvolaná bude u naloženého
auta podstatně menší
a = F/m, bude hmotnější auto zastavovat pomaleji.
Dotaz: Rád bych se zeptal, který proud je makroskopický a který mikroskopický a proč?
(Petr Besta)
Odpověď: Nevím,
v jakém kontextu je užit "mikroskopický proud", ale
odpověď podle analogie by zněla asi takto: elektrický proud
je vytvořen (mechanickým) pohybem elektrického náboje. Proto
vztah "makroskopický proud" vs. "mikroskopický
proud" by měl být jako "makroskopický pohyb"
vs. "mikroskopický pohyb". U makroskopického
předpokládáme "uspořádanost", takže takový pohyb
vidíme i navenek. Mikroskopickým pohybem nazýváme zpravidla
víceméně chaotický pohyb velmi malých částic, typicky
molekul. Takový pohyb ovšem jako celek neuvidíme (střední
hodnota vektoru rychlosti je nulová), ale projeví se nám jako
(zvýšená) teplota předmětu (střední hodnota velikosti
vektoru rychlosti, případně kvadrátu rychlosti, je
nenulová).
V tomto smyslu by bylo možno nazvat mikroskopickými proudy
např. vířivé proudy. V oblasti elektromagnetického pole je
analogií např. rovnovážné tepelné záření
("záření černého tělesa"). Makroskopicky je
homogenní a isotropní (tj. stejné ve všech bodech i ve všech
směrech) a nemůžeme ho tedy popsat makroskopickými
vektorovými veličinami E, D, H, B; jejich střední hodnota je
nulová. Ovšem jejich čtverce, a rovněž hustota energie
1/2(E.D + H.B) jsou nenulové.
