Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1314) Terestrická refrakce
12. 08. 2002
Dotaz: Jaký vliv má terestrická refrakce na průběh paprsku např. mezi dvěma značně vzdálenými horami o stejné nadmořské výšce mezi nimiž je volný prostor? Zakřivením země probíhá paprsek z řidšího prostředí do hustšího a opět do řidšího!
(Václav Šustr)
Odpověď: Myslím, že uvažujete zcela správně. Optické vlastnosti
vzduchu - index lomu - samozřejmě závisejí na teplotě a
tlaku, které ovlivňují jeho hustotu. Při řešení tvaru
dráhy by jistě bylo výhodné i pro odhad, i pro přesnější
vytvoření modelu využít Fermatova principu - světlo se mezi
dvěma danými body šíří po takové trajektorii, aby ji
proběhlo za nejkratší dobu. Bylo by zajímavé o tom
konsultovat geodety, kteří asi nejspíš s tím přijdou do
styku ve své praxi.
Dotaz: Slyšel jsem někdy někde o zařízení, které svým prostorovým uspořádáním způsobuje rozdělení vzduchu, který je skrz toto zařízení hnán, na chladnější a teplejší část. Domnívám se, že nějakým způsobem třídí molekuly podle rychlosti, přesně však jeho princip neznám. Nepodařilo se mi zatím zjistit další údaje, ačkoli má být takové zařízení v omezené míře používáno v průmyslu. Nevíte o co by se mohlo jednat? (Radek Haleš)
Odpověď: To, co popisujete, by odporovalo 2. zákonu termodynamiky.
(Například by šlo na výstup napojit tepelný stroj mezi
teplejším a studenějším vzduchem.) Něco takového by dělal
"Maxwellův démon", který by otvíral a zavíral
dvířka molekulám podle toho, zda jsou dost rychlé.
Podrobnější rozbor a výpočet ukazuje, že k pozorování
molekul by tento démon potřeboval dodatečné zdroje energie i
entropie. Použití v průmyslu patří zřejmě k novinářským
kachnám. Informace z WM magazinu prostě nemůžete brát
vážně.
Ohlas
čtenářů: (od Rudolfa Mentzla mentzlovi@quick.cz): Četl jsem vaši reakci "Maxwellův
démon" na dotaz Radka Haleše. Myslím, že došlo k
nedorozumění. Pan Haleš měl asi na mysli tzv. vírovou
trubici (někdy se jí také říká trubice bláznů). Kde se
používá v průmyslu bohužel nevím, ale údajně ji
používají hasiči ke chlazení svých obleků. Druhou větu
termodynamickou neporušuje, jde to celé na účet kinetické
energie plynu, která se trubicí žene.O trubici se lze dočíst
v knize Pavel Kessner, Zdeněk Tůma: Zajímavé otázky z
Fyziky. Vysvětlení, které je zde podáno je ale hodně
populární, takže by mne také zajímalo, jak to doopravdy
funguje.
Dotaz: Fenomén MEG a další zařízení
čerpající energii z "vakua" - přibližně jako
tepelné čerpadlo z obecně známého "reálného"
prostředí.
(tata)
Odpověď: Četl
jsem číslo WM magazínu, kde p. Hála rozebírá, proč je
"čerpání energie z vakua" nesmysl. Emotivní a
nevěcná reakce pana Jiřího Wojnara mne jen ujišťuje v tom,
že WM magazín není seriozní zdroj informací.
Dotaz: Kde v technické praxi se můžeme setkat s využitím vlastní indukce a přechodového děje (s těmito pojmy se setkáváme v nestacionárním magnetickém poli)!? (Elena)
Odpověď: Eleno,
podívejte se na základní učebnici obecné fyziky FYZIKA
(Halliday, Resnick, Walker, vydal Prometheus 2001). Tam to máte
i s obrázky a fotografiemi - např. kterak Jimi Hendrix se svou
elektronickou kytarou za použití elektromagnetické indukce na
rockové scéně šedesátých let zářil (kap. 31, str. 798 -
832, Elektromagnetická indukce.
Přechodné děje v nestacionárním elektromagnetickém poli
hledejte všude, kde se něco VYZAŘUJE - tj. kde přechází
energie odněkud do pole (anebo zpět): Hertzův dipól = model
antény, záření urychleně se pohybující nabité částice
apod.
