Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1339) Kvantový počítač
16. 07. 2002
Dotaz: Přemýšlel jsem, jak asi funguje takový kvantový počítač a zjistil jsem, že si to nedokážu nijak představit. Můžete mi objasnit jeho princip? Budou tedy existovat 3 stavy - 1 0 X, nebo je to něco mezi 1 a 0 ... ? (Boris Ivanov)
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli s následujících údaji: oběžná doba ..50,78 roků a vzdálenost od slunce v perihéliu ... 8,51 AU můžu spočítat rychlost této planetky v perihéliu a aféliu. Pokud ano, můžete mi napsat obecný vzorec ? (Lubomír Šerý)
Odpověď: Tak,
a teď budu trošku pes - opravdu Vám odpovím na obě Vaše
otázky: 1) Ano, z uvedených dat můžete spočítat vzdálenost
od Slunce v aféliu i rychlosti v perihéliu i aféliu. 2) Ano,
můžu Vám napsat obecný vzorec. Nic moc, viďte. Ale už tohle
by Vám mělo podstatně usnadnit Vaše vlastní řešení úlohy
- že totiž víte, že úloha JE řešitelná. (Někdy se tomu
říká "efekt čínské atomové bomby" - Číňanům
se atomová bomba vyvíjela podstatně snáz než Američanům a
Sovětům, kteří během vývoje nevěděli předem, že to
vůbec půjde.) A proč Vám to nechci tedy napsat? Protože to
vypadá na úlohu, kterou Vám dal učitel, abyste si ji
samostatně doma rozmysleli. A i když je chvályhodné, že si
umíte poradit i takto, tak Vás nechci ošidit o radost odvodit
si výsledek sám. A není to složité. Ze třetího Keplerova
zákona znáte vztah mezi dobou oběhu a velkou poloosou; z
prvního K.z. víte, že Slunce je v ohnisku a určíte tedy
snadno polohu afélia. No a druhý K.z. - ten o plošné
rychlosti - použijete nejprve na plnou kruhovou dráhu, abyste
si zjistili velikost plošné rychlosti, a pak na malinký kousek
dráhy za dobu dt v aféliu (rychlost va) a v
perihéliu (rychlost vp), tedy va . dt a v
perihéliu vp . dt, určíte plochu "kulatého
trojúhelníčku" s vrcholem ve Slunci - a jste doma.
Napište nám, jak jste to vyřešil, a uvidíte, že Vás to
potěší mnohem víc, než kdybyste vzoreček opsal. Rád Vám
ho zkontroluji - ani nemyslím, že bude potřebovat opravit.
Dotaz: V knize Vesmír od dr.Grygara jsem narazil na obrázek tzv. libračních Lagrangeových bodů v okolí dvou hmotných těles v kosmu. Je jich pět a mají tu vlastnost, že pokud do nich umístíme např. umělou družici setrvává na svém místě. Rád bych někde zjistil jak uvedená rovnováha v jednotlivých bodech vzniká (mám na mysli skutečné rozložení působících sil na družici) a dále jaký vzájemný pohyb hmotných těles se přitom předpokládá. Je to rotace kolem společného těžiště? (Milan Hofman)
Odpověď: Problematiku tohoto druhu hledejte pod heslem Nebeská mechanika (Celestial mechanics). Jednodušší než (newtonovský) popis silami je zde popis využitím potenciálu (analytická mechanika). Jde o dynamický systém a potenciální energie částice má v Lagrangeových bodech lokální minimum. To znamená, že hmotný bod, který se tam octne, tam bude v lokální stabilní rovnováze, protože při malém vychýlení z této polohy na něj působí síla, vracející ho zpátky (stejně jako kuličku na dně dolíku). Ve statickém gravitačním poli by to možné nebylo.
Dotaz: Naše firma spracovává indickou slídu: SLÍDA POWDER 60 MESH. Prosím sdělte nám jaké jednotka je MESH jestli to vůbec jednotka je.
(Milan Brokl)
Odpověď: Mesh
je charakteristická jednotka pro velikost zrn {nevztahuje se jen
na slídu}. Čím vyšší je číslo mesh, tím jemnější
daná slída je. Převodní vztahy a další jednotky
vztahující se k dané problematice můžete najít na stránce: http://www.icrmica.com/icrmica_micapowder_flakes.html
Dotaz: Zajímalo by mě, zda existuje nějaký druh energie, vlnění.....atd. , který se dá snadno získat z el. energie a poté znovu transformovat zpět na el. energii? Pokud ano, jak? (Ing.Lukáš Fiala)
Odpověď: Bojím, že nic takového ideálního známo není - neznáme asi
nic jiného než elektrickou energii konvertovat na potenciální
(přečerpávací vodní elektrárna) a pak zase se ztrátami (to
vždycky, takže už to nebudu připomínat) v turbíně zpátky
elektřinu vyrobit, na chemickou (různé akumulátory,
zvláště v poslední době intenzívně zdokonalované, nebo
např. rozložením na vodík a kyslík, které se zase v
palivovém článku spojí a generují elektřinu), na kinetickou
(roztočený setrvačník) a moc jiných způsobů mne nenapadá.
Při posuzování jednotlivých způsobů je zajímavé starat se
o otázky, na jak dlouho se dá elektrická energie uschovat, s
jakými ztrátami získat zpátky, s jakou hustotou se dá
uložit (tužkový akumulátor s kapacitou alespoň ampérdny),
jak drahá a bezpečná technologie je potřeba.
