Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1340) Rychlost planetky
16. 07. 2002
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli s následujících údaji: oběžná doba ..50,78 roků a vzdálenost od slunce v perihéliu ... 8,51 AU můžu spočítat rychlost této planetky v perihéliu a aféliu. Pokud ano, můžete mi napsat obecný vzorec ? (Lubomír Šerý)
Odpověď: Tak,
a teď budu trošku pes - opravdu Vám odpovím na obě Vaše
otázky: 1) Ano, z uvedených dat můžete spočítat vzdálenost
od Slunce v aféliu i rychlosti v perihéliu i aféliu. 2) Ano,
můžu Vám napsat obecný vzorec. Nic moc, viďte. Ale už tohle
by Vám mělo podstatně usnadnit Vaše vlastní řešení úlohy
- že totiž víte, že úloha JE řešitelná. (Někdy se tomu
říká "efekt čínské atomové bomby" - Číňanům
se atomová bomba vyvíjela podstatně snáz než Američanům a
Sovětům, kteří během vývoje nevěděli předem, že to
vůbec půjde.) A proč Vám to nechci tedy napsat? Protože to
vypadá na úlohu, kterou Vám dal učitel, abyste si ji
samostatně doma rozmysleli. A i když je chvályhodné, že si
umíte poradit i takto, tak Vás nechci ošidit o radost odvodit
si výsledek sám. A není to složité. Ze třetího Keplerova
zákona znáte vztah mezi dobou oběhu a velkou poloosou; z
prvního K.z. víte, že Slunce je v ohnisku a určíte tedy
snadno polohu afélia. No a druhý K.z. - ten o plošné
rychlosti - použijete nejprve na plnou kruhovou dráhu, abyste
si zjistili velikost plošné rychlosti, a pak na malinký kousek
dráhy za dobu dt v aféliu (rychlost va) a v
perihéliu (rychlost vp), tedy va . dt a v
perihéliu vp . dt, určíte plochu "kulatého
trojúhelníčku" s vrcholem ve Slunci - a jste doma.
Napište nám, jak jste to vyřešil, a uvidíte, že Vás to
potěší mnohem víc, než kdybyste vzoreček opsal. Rád Vám
ho zkontroluji - ani nemyslím, že bude potřebovat opravit.
Dotaz: V knize Vesmír od dr.Grygara jsem narazil na obrázek tzv. libračních Lagrangeových bodů v okolí dvou hmotných těles v kosmu. Je jich pět a mají tu vlastnost, že pokud do nich umístíme např. umělou družici setrvává na svém místě. Rád bych někde zjistil jak uvedená rovnováha v jednotlivých bodech vzniká (mám na mysli skutečné rozložení působících sil na družici) a dále jaký vzájemný pohyb hmotných těles se přitom předpokládá. Je to rotace kolem společného těžiště? (Milan Hofman)
Odpověď: Problematiku tohoto druhu hledejte pod heslem Nebeská mechanika (Celestial mechanics). Jednodušší než (newtonovský) popis silami je zde popis využitím potenciálu (analytická mechanika). Jde o dynamický systém a potenciální energie částice má v Lagrangeových bodech lokální minimum. To znamená, že hmotný bod, který se tam octne, tam bude v lokální stabilní rovnováze, protože při malém vychýlení z této polohy na něj působí síla, vracející ho zpátky (stejně jako kuličku na dně dolíku). Ve statickém gravitačním poli by to možné nebylo.
Dotaz: Naše firma spracovává indickou slídu: SLÍDA POWDER 60 MESH. Prosím sdělte nám jaké jednotka je MESH jestli to vůbec jednotka je.
(Milan Brokl)
Odpověď: Mesh
je charakteristická jednotka pro velikost zrn {nevztahuje se jen
na slídu}. Čím vyšší je číslo mesh, tím jemnější
daná slída je. Převodní vztahy a další jednotky
vztahující se k dané problematice můžete najít na stránce: http://www.icrmica.com/icrmica_micapowder_flakes.html
Dotaz: Zajímalo by mě, zda existuje nějaký druh energie, vlnění.....atd. , který se dá snadno získat z el. energie a poté znovu transformovat zpět na el. energii? Pokud ano, jak? (Ing.Lukáš Fiala)
Odpověď: Bojím, že nic takového ideálního známo není - neznáme asi
nic jiného než elektrickou energii konvertovat na potenciální
(přečerpávací vodní elektrárna) a pak zase se ztrátami (to
vždycky, takže už to nebudu připomínat) v turbíně zpátky
elektřinu vyrobit, na chemickou (různé akumulátory,
zvláště v poslední době intenzívně zdokonalované, nebo
např. rozložením na vodík a kyslík, které se zase v
palivovém článku spojí a generují elektřinu), na kinetickou
(roztočený setrvačník) a moc jiných způsobů mne nenapadá.
Při posuzování jednotlivých způsobů je zajímavé starat se
o otázky, na jak dlouho se dá elektrická energie uschovat, s
jakými ztrátami získat zpátky, s jakou hustotou se dá
uložit (tužkový akumulátor s kapacitou alespoň ampérdny),
jak drahá a bezpečná technologie je potřeba.
1344) Jak vidí člověk letící rychlostí c své okolí?
12. 07. 2002
Dotaz: Jak bude člověk letící téměř rychlostí světla vnímat své okolí? Co se stane, když před sebe (ve směru pohybu) vystřelí nějaké těleso? Jak bude těleso vnímat on a jak jeho okolí? (Luboš Procházka)
Odpověď: Dejme tomu, že poletí vůči okolní krajině rychlostí 0,9 c.
Jemu bude hej a bude se (samozřejmě) cítit v klidu, jako by
stál. Předpokládám ovšem, že letí zcela hladce, jakékoli
hrkání by ho zabilo. Ale on sám se bude cítit naprosto
normálně, krajina řítící se kolem něho dozadu bude
zploštěná, ale on to uvidí mnohem složitěji, protože to,
co letí k němu, uvidí naopak roztažené. (Je to tím, že i
to světlo, které mu zprostředkuje vidění, se šíří
konečnou rychlostí, takže to, co mu právě "padne do
oka" z různých míst, pochází i z různých časů.
Zkuste si jako cvičení spočítat, jak uvidí krychli o hraně
A míjející ho v okamžiku, kdy je mu její přední hrana
nejblíž, a to ve vzdálenosti rovněž A.)
Vystřelí-li před sebe těleso tak, aby letělo vůči němu
rychlostí třeba 0,5 c, pak opravdu poletí vůči němu
rychlostí 0,5 c (a tak ho bude vnímat), ale vůči krajině
poletí jen rychlostí (0,9 + 0,5)c / (1 + 0,9 * 0,5) = 0,9655...
c .
