Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1362) Stupeň Fahrenheita
19. 06. 2002
Dotaz: Zajímá mě poměr mezi stupněm Celsia a stupněm Fahrenheita. Např., kolik stupňů Celsia je 90 stupňů Fahrenheita? (Milada Honcová)
Odpověď: Milá
Milado, stupeň Fahrenheita vypočítáte podle následujícího
vzorečku:
T[F] = 1.8 . T[°C] + 32
Tedy například 1° C = 33.8 F ; 100°C = 212F ; 90F = 32.22°C
Převodní vztahy mezi dalšími jednotkami teploty můžete
najít na stránce http://bures.hyperlink.cz/j_teplot.htm
A převodník dalších fyzikálních jednotek na stránce: http://www.labo.cz/mft/konvertor.htm
Dotaz: Zajímalo by mě, jak vysvětlit otáčení nádoby, z níž vystřikuje voda z postranních otvorů opatřených zaoblenými dutinami. Obecně se v knize píše, že je to příklad na akci a reakci, ale nějak to tam nevidím. Kde je působiště síly, která roztáčí tu nádobu? Kde je působiště té akce? (Stepan Svoboda)
Odpověď: Působiště síly bych asi zakreslil doprostřed díry, ze které ta voda vytéká a to pro obě síly, vytékající čůrek na nádobu s vodou i pro sílu, kterou voda v nádobě působí na vytékající element vodního čůrku. Nebylo by ale chybou posouvat libovolně oba vektory po nositelce.(
Dotaz: Prosim, jak je to s akcí a reakcí v případě pohybu nádoby díky tomu, že z ní vytéká např. voda, kde by se mělo zakreslit působiště té akční a reakční síly ? (Stepan)
Odpověď: Působiště
síly bych asi zakreslil doprostřed díry, ze které ta voda
vytéká a to pro obě síly, vytékající čůrek na nádobu s
vodou i pro sílu, kterou voda v nádobě působí na
vytékající element vodního čůrku. Nebylo by ale chybou
posouvat libovolně oba vektory po nositelce.
Dotaz: V jisté astronomické přednášce jsem zaslechl, že objekt, jehož jasnost (v libovolné části spektra elmag. záření) se mění v nějaké časové periodě (řekněme třeba 1 minuta), nemůže mít rozměr větší než je dráha, kterou za tuto dobu urazí světlo (elmag. záření). V tomto případě tedy musí být menší než jedna světelná minuta. A já pořád nechápu proč? (Radek Fojtík)
Odpověď: Nejsem astronom, ale předpokládám, že je to z
následujícího důvodu: Mění-li se opravdu pravidelně
jasnost, pak to může být jen tím, že objekt rotuje a jedna
jeho část je jinak jasná než druhá: např. jde o
dvojhvězdu, kde jedna (tmavá) hvězda zakrývá světlou, anebo
např. o rotující hvězdu, vyzařující v jistém směru z
vnitřních důvodů (např. má magnetické pole, které určuje
převažující směr záření). Kdyby byl objekt kulový o
obvodu X metrů, a měnil svou jasnost díky rotaci dejme tomu
10x za sekundu, pak povrch by se musel pohybovat rychlostí 10 X
metrů za sekundu. Samozřejmě tato rychlost nesmí být
větší než rychlost světla.
Dotaz: Jak by teoreticky vypadal fázový diagram obecné látky se zakreslaným 4. skupenstvím(plazma).
(Karel)
Odpověď: Jakkoliv
se říká, že plasma je čtvrté skupenství hmoty, nedá se to
brát až tak dogmaticky. Je samozřejmě rozdíl mezi tím,
jsou-li nejmenší částečky plynu navenek elektricky
neutrální a působí na sebe na dálku nanejvýš
dipól-dipólovou interakcí (o dva mocninné řády slabší
než náboje), anebo je-li tvořen zápornými elektrony a
kladnými ionty (neřkuli jen samotnými jádry, jako u vodíku).
Jenomže tomu chybí to, co je podstatné pro fázový přechod,
totiž náhlá, skoková změna fyzikálních veličin (např.
měrný objem) při nepatrné změně teploty. Takže to je
spíše něco jako rozmazaný fázový přechod. To ostatní si
jistě doplníte sám: v pV diagramu bude stabilní oblast
plasmatu ve vysokých teplotách (daleko od počátku), spíše
při nízkých tlacích. Ovšem zase to neextrapolujte moc
daleko. Při opravdu hodně vysokých teplotách (a tlacích) se
vám nastartují termonukleární reakce, když hustotu budete
zvyšovat dále, můžete dojít do stavu, kdy se začnou
uplatňovat obecně relativistické jevy a nakonec vám vše
zkolabuje do černé díry. Naopak půjdete-li s hustotou k nule,
je otázka, co dělat se "systémem", kde máte třeba
1 částici na kubický kilometr (nebo světelný rok ...)
