FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1377) Polarizace světla27. 05. 2002

Dotaz: V nedávné době se na billboardech objevily reklamy na zdroj polarizovaného světla Bioptron. Zajímalo by mě, zda se světlo dá polarizovat odrazem pomocí obyčejného zrcadla a pod jakým úhlem.Nebo zda je zapotřebí "zázračné" zrcadlo jak uvádí výrobce tohoto přístroje ve svém manuálu, kde se píše: Dále by mne zajímalo, zda by se dalo světlo polarizovat pomocí elektrického pole, nebo zda jde o nesmysl. (Lukáš Loukota)

Odpověď: Původně nepolarizované světlo se odrazem a lomem vždy částečně polarizuje; dopadne-li pod Brewsterovým úhlem (kdy je odražené světlo kolmé k lomenému), má odražené světlo jen složku kmitající rovnoběžně s rozhraním (je tedy úplně polarizováno). Jenom nechápu, k čemu je pro člověka polarizované světlo "lepší" než nepolarizované (kromně reklamního efektu, že to přírodní nepolarizované je cosi jako nepořádné). Touž pochybnost mám vůči kruhové polarizaci. Elektrickým polem lze např. vybudit dvojlom (Kerrův článek) a tím pak polarizovat světlo.

Další zajímavosti nejen o polarizaci světla se můžete dočíst na webu na adrese: http://www.gjr.cz/~pisarp/vyuka/vlneni/index.htm

(J. Obdržálek)   >>>  

1378) Škodlivé účinky zvuku27. 05. 2002

Dotaz: Jaké škodlivé učinky má zvuk a jak se před nimi můžeme chránit? (L Martinek)

Odpověď: O hluku a jeho škodlivém působení na lidský organismus, o jeho měření a protihlukových opatřeních se můžete dočíst na velmi zajímavé stránce: http://doprava.odpady.cz/prace/krato/hluk.htm

(M. Urbanová)   >>>  

1379) Proč se komety nevypaří27. 05. 2002

Dotaz: Mám pár dotazů, se kterými si nevím rady: 1) Doslechl jsem se, že kdybychom se dostali nechráněni do kosmického prostoru, tak by se naše krev a vůbec všechny tělní tekutiny vyvařili, protože při neexistenci tlaku(např. vzduchu) zaniká také bod varu, a tak se tekutina může vařit při jakékoli teplotě. Je to pravda? Asi ano a pokud opravdu ano, tak proč se nevypaří samostatná kapička vody letící vesmírem, ale naopak zmrzne? Proč se vůbec komety, tvořené převážně ledem, nevypaří? 2) Potřeboval bych se dozvědět vysvětlení Coriolisovy síly. Vlastně ani nevím, co to je. 3) Nemohl byste mně vysvětlit na vyšší než laické úrovni, ale nižší než vysokoškolské důvod, proč mají tělesa ve vesmíru sklon rotovat? (Země,satelit,sonda,...) 4) Neporadil byste mně nějaké dobré stránky o magnetické levitaci? (Vlastimil Kůs)

Odpověď: Milý pane kolego,
1) Pro otázku, jestli se vyvaříme ve vakuu, je dobré se podívat na hodnoty měrného tepla (4,2 kJ/kgK pro vodu) a skupenského tepla varu (2,3 MJ/kg). Z nich je vidět, že na vyvaření je potřeba obrovské množství tepla. Jinak řečeno, když dáte hrníček s teplým čajem (člověka s krví) do vakua, čaj nebo krev sice třeba zabublá, ale bez dodatečného přívodu tepla se nebude dále vařit, protože var stojí moc energie. Místo toho bude chladnout všemi možnými způsoby včetně vypařování. Až zmrzne, bude nadále sublimovat. Ale vodní molekuly při sobě drží - abyste je od sebe dostal, musíte dodávat energii, například zahřívat ledové jádro komety Sluníčkem.
2) Sedněte si na otáčecí židli v klidu a razantně mávněte tak, byste se strefil prstem do špičky nosu (nevypíchněte si oko..). Zkuste totéž na roztočené židli! Na roztočené židli působí na Vaši ruku kromě odstředivé síly ješte jedna divná síla, která Vám ji hází nějak stranou, takže strefit se do nosu není už snadné. Téhle síle se říká Coriolisova síla a spočítá se, když pořádně popíšete přechod z normální (inerciální) soustavy do soustavy rotující. Tahle síla například vysvětluje směr proudění větru kolem tlakových níží a výší.
3) Já nevím, jestli mají sklon rotovat, ale když už se nějak rozrotují (to se snadno stane např. při jakéekoli srážce), tak díky malému tlumení rotují dost dlouho (z pozemských hlediskek furt). Podobně když třeba slaňujete ve volném prostoru, máte taky sklon rotovat - stačí totiž krut lana, aby Vás roztočil, a Vy tu rotaci nezastavíte (nemáte-li třeba přripravena brzdící křídla).
4) O magnetické levitaci se můžete dočíst například na stránce: http://spin.fzu.cz/texty/brana/supravodivost2/.
(J. Dolejší, M. Urbanová)   >>>  

1380) Komínový efekt27. 05. 2002

Dotaz: Jak funguje komínový efekt? Proč komín táhne vzduch vzhůru, i když není (třeba v kamnech) zatopeno? Proč nefunguje normální cirkulace vzduchu jako je to mimo komínů, resp. proč je to tak markantní? (Dave Čandra)

Odpověď: Vyzkoušejte si to na jednoduchém pokusu: Vezměte alobal a naviňte ho ve dvou nebo třech vrstvách například na trubku od vysavače. Vzniklou trubici vytvarujte opatrně podle obrázku. Potom zapalte svíčku a vnitřek trubice zahřejte plamenem svíčky, jak vidíte na obrázku. Asi po 10 sekundách dejte trubici spodním otvorem vedle plamene svíčky. Pozorujte, co se s ním děje.
Dokud byla uvnitř komína teplota vzduchu stejná jako všude kolem, plamen svíčky směřoval nahoru. Jakmile se vzduch uvnitř ohřál a začal proudit komínem, strhával plamen svíčky s sebou. Tím se v komínu udržovala vyšší teplota a proudění vzduchu.
Pokud je vzduch v komínu zahřátý, strhává plamen. Proto krb i kamna správně fungují teprve tehdy, když je komín již zahřátý! Ucpěte komín nahoře rukou a pozorujte, co dělá plamen. Zkuste nyní na okamžik vzdálit komín od plamene a pak ho zase přibližte zpět. Co pozorujete? Jakmile ucpete komín nebo ho vzdálíte od svíčky, plamen se zase srovná a míří směrem vzhůru. Když potom otvor uvolníte nebo dáte komín zase zpět, plamen opět zamíří dovnitř.
(MU - 27.5.2002)

Je-li v kamnech zatopeno, pak horký vzduch (při stejném množství) zaujímá větší objem, a je tedy lehčí, porovnává-li se to na objem. Proto stoupá vzhůru. I když není zatopeno, ale když je ve výšce ústí komína vítr, pak se nasává vzduch z komína podle Bernoulliho rovnice: v proudové trubici rovnoběžné se Zemí a dotýkající se ústí komína je vyšší vodorovná složka rychlosti vzduchu (oproti nulové v komíně) spjata s menším tlakem, a tím se z komína vzduch vysává. Není-li právě vítr, pak ještě chvilku proudí vzduch setrvačností, ale přestane, a komín "netáhne".(JO - 27.5.2002)

(M. Urbanová, J. Obdržálek)   >>>  

1381) Maximální vlnová délka elmag.záření27. 05. 2002

Dotaz: Existuje maximální vlnová délka elektromagnetického záření? (Tomáš Buchta)

Odpověď: Žádná horní hranice pro vlnovou délku elmg. vlny není. Otázka je spíš, jak bych mohl účinně detegovat velmi nízké frekvence. Jestliže legendárním liščím ohonem budu vrtět 10x za sekundu, pak vytvářím elektromagnetické vlny o frekvenci f =10 Hz, tedy o vlnové délce 30 000 km. Jejich intenzita a tím i energie bude samozřejmě velmi malá. Protože se energie elmg. pole mění vždy jen po násobcích elementárního kvanta hf, pak minimální změna energie je 6,63 . 10-33 J. Anténa by měla být řádově srovnatelná s vlnovou délkou, tedy desetitisíce kilometrů. Jak odliším signál od šumu? atd. U těch nejkratších zase příslušný foton nese hodně velkou energii, a je otázka, jak ho vytvořit.
(J. Odbržálek)   >>>