Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1382) Černá díra
27. 05. 2002
Dotaz:
Zajímalo by mě, jak vypadá černá díra ze všech stran, když se na ni podívám na obrázku, tak vidím, že má tvar kaluže, ale jak ji uvidím, když ji obletím, to bude stále vypadat stejně ? A když si uvědomím, že má to jádro někde uvnitř, tak bych si to mohla představit jako jakýsi atom, který má uvnitř jádro. Je to pravda ?
Odpověď:
Má odpověď bude nesmírně laická, neboť jsem ještě žádnou černou díru neviděl. Určitě ale bude vypadat jinak než symbolické malůvky zakřivení prostoru okolo ní v 2+1 dimenzích. Patrně bude vidět záření hmoty do ní nezadržitelně padající, patrně by se v jejím okolí mohl také rozléhat křik nebožáků, které během pádu trhají slapové síly. Tento obrázek by byl však identický ze všech stran. (JD - 27.5.2002)
Ptáte-li se doslova, co UVIDÍTE, pak nic. Vidíte-li totiž před sebou dům, je to proto, že světlo z nějakého vnějšího zdroje dopadá na dům, ODRÁŽÍ se od něj tak, že nějaký ten paprsek Vám dopadne do oka a způsobí ten vjem - to jest, že vidíte dům. Od černé díry se ale žádné světlo neodrazí. Dopadne-li na ni resp. letí-li k ní, pohltí se. Jádrem asi myslíte tzv. horizont, tj. plochu, skrz kterou zevnitř se už nic nedostane ven (neuvažujeme-li kvantové jevy). Ale to je spíš jakási absolutní hranice černé díry než nějaké jádro uvnitř. Asi nejrozumnější je sáhnout po nějaké učebnici, nikoli jen po popularizující literatuře (od toho ostatně učebnice jsou). (JO - 27.5.2002)
Dotaz: Něje mi jasna táto vec: Čo vlastně zistil Einstein, a) ze zakryvenie časopriestoru spôsobuje gravitáciu, alebo b) že gravitácia spôsobuje zakryvenie?
(Marek K.)
Odpověď: Ve
"speciální teorii relativity" (zabývající se
inerciálními systémy) je jeho hlavním přínosem to, že
Lorentzovy transformační rovnice nejsou jen nějakou
zajímavostí elektromagnetického pole (světla), ale že
vyjadřují nejobecnější vztah - vzájemné propojení
prostoru a času, tedy prostoročas.
"Obecnou teorii relativity" budoval celou od začátku;
pochopitelně, že poté ji začali rozvíjet i dotvářet
další. Einstein v ní ukázal, že to, co se nám jeví jako
gravitace a co popisujeme jako gravitační půsopení, lze
popsat vnitřními metrickými vlastnostmi prostoročasu, totiž
tak, že je prostoročas zakřivený (metrika v něm není
eukleidovská). Podrobnosti v každé učebnici obecné teorie
relativity, např. Kuchař K.: Základy obecné teorie
relativity. Academia Praha, 1968
Dotaz: Velice jsem přemýšlel o antigravitaci, žel bez nějakých podkladů. Logickou úvahou jsem si vydedukoval, že gravitace je způsobena množstvím hmoty, která mě obklopuje.Čím blíže jsem tělesu, tím větší g na mě působí. Ale co se stane, když půjdu hlouběji a hlouběji pod povrch tělesa (Země) (předpokládejme, že je to ideální homogení koule).Já se domnívám, že na mě bude působit menší a menší g až do chvíle,kdy se dostanu do matematického (přesného) středu tělesa. Za předpokladu symetrické dutiny, pak v této dutině na mě bude působit ze všech stran stejná síla, protože mě bude obklopovat stejná hmota a tyto síly se vynulují a tím pádem nastane stav beztíže. Pokud mě ovšem neroztrhají slapové síly. Je to možné, nebo se mýlím, či je něco na tom pravdy? (Radek)
Odpověď: Vaše úvaha je zhruba správná, jen bych tomu neříkal "antigravitace". Jde o toto: gravitace je vždy přitažlivá; to ale znamená, že když jsem uvnitř slupky, tak že mne přitahují jednotlivé části slupky různou silou v různých směrech, takže výslednice může být podivuhodná - konkrétně, je-li slupka kulová a homogenní, je výslednice přesně nulová - tzv. slupkový teorém. (Proto se
ani nemusíte bát slapových sil.)
Dotaz: Co přesně znamená pojem Faradayova klec a na základě jakých fyzikálních principů to funguje? (Maxwellovy rovnice?) (Michal Zavisek)
Odpověď: Chceš-li
něco uchránit od vlivu (statické) elektřiny, můžeš to dát
do plechové krabice. Plech je vodič a vnější náboje na něm
naindukují právě takové rozložení povrchového náboje, že
povrch plechu bude mít konstantní potenciál (= napětí vůči
zemi); je-li krabice uzemněna, bude to ovšem nula, není-li
bude to něco jiného, ale všude stejné. Protože je to všude
na povrchu krabice stejné a uvnitř krabice nejsou náboje, bude
to stejné i uvnitř krabice. Tím pádem tak ovšem nebude
žádné elektrické pole, které je dáno ZMĚNAMI potenciálu.
No a ukazuje se, že když ta krabice je tak trošičku děravá,
anebo i jako řešeto, ba dokonce jako síto s ne moc velkými
oky, že to funguje skoro stejně. Tedy: ten potenciál tam je
konstantní na drátu ok, uvnitř oka je trošku jiný, ale ne
zase až tak moc - rozhodně to stačí k tomu, aby elektrické
pole uvnitř té sítě prakticky vymizelo. Krabice to tedy
není, ale říká se tomu Faradayova klec.
Dotaz: Proč se při míchání čaje nakonec čajové lístky usadí okolo středu na dně šálku? (Milan Hofman)
Odpověď: To je velmi zajímavá věc, a do detailů jsem to nikdy
nepromýšlel. Zkusme tedy: Odstředivá síla by lístky
(těžší než voda) hnala na obvod hrnku. Lístky jsou na jednu
stranu strhovány vodou, ale na druhou stranu se třou o dno,
které je zpomaluje. (Třecí síla na čajový lístek
působící je větší u jeho kraje vzdálenějšího od
středu. Lístek se proto začne otáčet kolem své vlastní
svislé osy, tedy souhlasně s obíháním kolem osy hrnku.
Stejným mechanismem vznikají slapové síly. ) Nejlepší
"souhlas" mezi dnem a proudícím čajem je ve středu
(obojí jev klidu), největší nesouhlas je u krajů. Proto
zůstávají sedět ty lístky, které se dostanou ke středu
hrnku, ostatní se k nim "nabalují".
