Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1388) Infračervené záření
22. 05. 2002
Dotaz: Zajímají mě z fyzikálního hlediska všechny veličiny, které vyzařuje topná dečka zahřátá na svém povrchu na cca 38°C. Teoreticky je to cca 10 mikrometrů. Pokud si lehnu na toto zařízení (přímý kontakt) , ještě na mne působí infra záření ? Nebo se pak jedná pouze o přenos tepla. A lze tento přenos tepla klasifikovat taktéž jako infračervené záření ?
(PICKA Pavel)
Odpověď: Infrazáření
(elektromagnetické vlny, daleká infračervená oblast atp.)
zní samozřejmě mnohem vznešeněji, než sálání tepla - že
totiž z dečky sálá teplo. Je to ale přesně totéž je to
jen řečeno jinými slovy. Toto teplo (infrazáření, ... )
přijímáme (a taky sami vydáváme, když máme taky teplotu
38°C), ať jsme s dečkou v mechanickém kontaktu anebo ne.
Pokud jsme ale v kontaktu, tak přijímáme navíc teplo i
vedením, tj. přímým stykem s teplejším předmětem.
Vysílaní infrazáření má samozřejmě širokou škálu
vlnových délek, s maximem odpovídajícím teplotě 38°C, tedy
zhruba 311 K. Z rovnic hf = kT a L = c/f nám vyjde L = ch/kT =
3.108 * 6,63.10-34 / (1,38.1023*311)=
4,6.10-5 m, tedy asi 46 mikrometrů jako vlnová
délka, na níž se toho vyzařuje nejvíc. (Ale samozřejmě se
bohatě vyzařuje i na jiných blízkých vlnových délkách.)
Dotaz: Jaká je měrná hmota (g/cm3) mědi?
(L. Franc)
Odpověď: V soustavě SI je to 8 960 kg/m3, podle tabulek hodnot
prvků v učebnici FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker (Prometheus
2001). Samozřejmě mírně závisí na teplotě (přes teplotní
roztažnost mědi) a na technologii výroby (elektrolytická,
litá, lisovaná,...) Běžná měď (původem elektrolytická)
je velmi čistá, takže různost složení se na hustotě moc
neprojeví.
Dotaz: Prosím Vás o zaslání definicí Newtonových zákonů a asi dalších tří, které máme
znát ze základní školy. (Nikola Šrainová)
Odpověď: I.N.Z.- zákon setrvačnosti - každé těleso zůstává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném
přímočarém, není-li vnějšími silami nuceno tento stav změnit. Jinak řečeno - je-li
výslednice sil působící na těleso nulová, nemění těleso svou rychlost, pohybuje
se rovnoměrně přímočaře nebo je v klidu. Síla je nutná ke změně velikosti či směru rychlosti nikoli
k pohybu samotnému.
II.N.Z.- zákon síly - "Když síla, tak zrychlení". Velikost síly, která uděluje
tělesu zrychlení, je přímo úměrná hmotnosti tělesa a jeho zrychlení. F = m.a
III.N.Z.- zákon akce a reakce - "Já na bráchu, brácha na mě" - síly, kterými na svebe
působí navzájem dvě tělesa, mají stejnou velikost, ale opačný směr. Současně
vznikají i zanikají. Protože působí na různá tělesa, jejich účinky se neruší.
Nevím, jaké další zákony potřebujete, lepší by bylo upřesnit je.
Archimédův zákon - těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou,
jejíž velikost je rovna tíze kapaliny o stejném objemu jako má ponořená část tělesa.
Pacalův zákon - působí-li vnější síla o velikosti F na rovnou plochu obsahu S
povrchu uzavřeného objemu kapaliny, vznikne v kapalině tlak, který je ve všech
místech kapaliny stejný p = F/S.
Ohmův zákon - pro elektrický obvod. U=R.I, kde U je napětí na odporu R a I je
proud, kterým rezistorem protéká. Bližší informace najdete v Odpovědně.
Dotaz: Zajímavosti o hydraulice, hydraulickém zařízení i všeobecně. Potřeboval bych vysvětlit, jak se vypočítá daný příklad. (Pavel Dvořák)
Odpověď: Hydraulická zařízení jsou založena na přenosu síly kapalinou, přičemž lze vhodnou volbou
S1, S2 změnit velikost tlakové síly. Pokud potřebujete spočítat nějaký příklad
použijte jednoduchý vzorec F2/F1 = S2/S1, ale F1h1 = F2h2. Viz. obrázek. V praxi se
používají hydraulické brzdy, hydraulicky lis, kovací lis, tlakový spínač i zubařské
křeslo je založeno na stejném principu. Nebo se můžete podívat na web a vybrat si některý ze
zajímavých článků, stačí do webovského vyhledávače napsat příslušné heslo, které
vás zajímá.
Dotaz: Mám do školy velice důležitý referát a nemohu ho o něm nikde nic najít .Spoléhám na vás. Chtěl bych vědět něco o molekulové stavbě kapalin a něco o povrchovém napětí. (Michal Janek)
Odpověď: O tom by mohlo být na odpovídající úrovni dost ve standardní
učebnici Svoboda E., Bakule R., : Molekulová fyzika, Academia,
Praha, 1992. Nebudete-li tam něčemu rozumět, napište.
