Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1391) Hydraulika
20. 05. 2002
Dotaz: Zajímavosti o hydraulice, hydraulickém zařízení i všeobecně. Potřeboval bych vysvětlit, jak se vypočítá daný příklad. (Pavel Dvořák)
Odpověď: Hydraulická zařízení jsou založena na přenosu síly kapalinou, přičemž lze vhodnou volbou
S1, S2 změnit velikost tlakové síly. Pokud potřebujete spočítat nějaký příklad
použijte jednoduchý vzorec F2/F1 = S2/S1, ale F1h1 = F2h2. Viz. obrázek. V praxi se
používají hydraulické brzdy, hydraulicky lis, kovací lis, tlakový spínač i zubařské
křeslo je založeno na stejném principu. Nebo se můžete podívat na web a vybrat si některý ze
zajímavých článků, stačí do webovského vyhledávače napsat příslušné heslo, které
vás zajímá.
Dotaz: Mám do školy velice důležitý referát a nemohu ho o něm nikde nic najít .Spoléhám na vás. Chtěl bych vědět něco o molekulové stavbě kapalin a něco o povrchovém napětí. (Michal Janek)
Odpověď: O tom by mohlo být na odpovídající úrovni dost ve standardní
učebnici Svoboda E., Bakule R., : Molekulová fyzika, Academia,
Praha, 1992. Nebudete-li tam něčemu rozumět, napište.
Dotaz: Nenašel jsem nikde parametry soušástky: TESLA 0A5.
Je to vysokofrekvenční hrotová dioda. (Jiří Vinter)
Odpověď: Jestli se nemýlím, je to germaniová dioda se zlatým
hrotem, a proto s malým úbytkem napětí v dopředném směru.
Data se najdou ve starších katalozích TESLA. Doporučuji obrátit
se přímo na elektrotechniky, spíš než na obecně fyzikální
problematiku.
Dotaz: Studenti se na mě obrátili s dotazem, že někde slyšeli o soutěži,
která se jmenuje Prase. Opravdu taková soutěž existuje? (Holoušková Alexandra)
Odpověď: PraSe je opravdu matematická soutěž, probíhá korespondenční formou a pořádá jí
matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity. Tato soutěž je určena pro studenty středních
škol nejen z České republiky. Probíhá od září do května. Podrobné informace i
se zadáním najdete na adrese: http://mks.mff.cuni.cz/ .
Dotaz: Rád bych se od Vás dověděl, v jakém časovém okamžiku řádově proběhne uvolnění energie u klasické chemické výbušniny a to samé u jaderné zbraně.
(Milan Hofman)
Odpověď: Jelikož jsem v mládí míchal černý střelný prach, ale
neobohacoval jisté těžké kovy změnou jejich izotopického
složení, odpovím hlavně na první půlku otázky:
Především zřejmě NEJDE o to, jak rychle se rozpadne dejme
tomu jedna molekula trinitrotoluenu (to je čas velice krátký,
jako vše, co je kolem molekul), ale spíše o to, jak dlouho
trvá uvnitř granátu (který se plní roztaveným TNT), než
rozklad v bezprostředním okolí roznětky se dostane ke všem
ostatním molekulám tvořícím nálož. Je to rychlost cca
deset km za s, tedy vyšší než rychlost zvuku, ale ne zas o
několik řádů. Tuhým TNT tak projde tzv. detonační vlna,
rychlejší než zvuková. Nápadné je to např. u klasického
"černého střelného prachu" (síla, ledek, dřevné
uhlí), který může buď prostě shořet (rychle, ale bez
výbuchu, např. je-li zapálen na otevřeném prostranství)
anebo klasicky vybuchnout (mnohem rychleji, např. je-li dobře
utěsněn a co možná kompaktní - lisovaná zrna, nikoli
sypaný prášek).
O atomové resp. vodíkové bombě přenechám detaily
odborníkům, ale něco společného to ovšem má: samotný
rozštěp jádra (resp. fúze) je přirozeně ještě mnohem
rychlejší a radikálnější, než rozštěp (mnohem slaběji
vázaných částí) molekuly. Pokud vím, tak jeden z umných
kousků nutných pro výrobu atomové bomby je, kterak udržet
"reagující" materiál pohromadě po co nejdelší
dobu, resp. jak zajistit, aby rozpad (u atomové) či
slučování jader (u vodíkové) proběhly co možná najednou v
celém objemu.
