Odpověď: Radar slouží k radiolokaci. Zkratka RADAR (RAdio Detection And
Ranging) už trochu napovídá, co to radiolokace je: Vysíláme
úzký svazek radiových vln. Dopadne-li na kovový povrch,
odrazí se a tu část, která letí k nám, můžeme detegovat.
Podle doby, za jakou se paprsek vrátil od svého vyslání,
zjistíme vzdálenost, v jaké odrážející předmět je.
(Rychlost radiových vln je stejná jako rychlost světla.)
Dotaz: Jak je to se spotřebou elektřiny v mikrovlné troubě. Jestliže mám vnitřním objemem malou a velkou mikrovlnou toubu a dám do obou ohřát na stejnou dobu stejný druh ( objemem a složením) pokrmu. Bude se lišit spotřeba el. energie a pokud ano, na čem bude závislá? (Stastny)
Odpověď: Spotřeba energie bude dána jen VÝKONEM TROUBY, tj. maximum
výkonu vnitřním zdrojem, provoz stupněm nastavení výkonu
voličem a dobou provozu. U menší trouby se dosáhne upečení
holouběte tedy levněji, než když ho strčíte do maxitrouby,
která samozřejmě vyzařuje i do prostoru, kde nic není.
Můžete ale do ní vepchat případně krocana a spotřeba bude
stejná, jako u holouběte (když natočíte stejně výkon i
čas). Spotřeba energie nezávisí na tom, co v troubě je.
Dotaz: 1. Vezmu hodinové pero a natáhnu ho (dodám energii). Pero zajistím a položím do nádoby s kyselinou tak, aby bylo kyselinou rovnoměrně rozrušováno dokud se úplně nerozpustí. Kam se poděje natažením dodaná energie?
2. Jedu vozidlem a vystřelím na chodce před ním. Zasáhneho kulka chodce rychlostí "rychlost kulky + rychlost vozidla" ? Pokud ano, když na něj místo výstřelu posvítím - dopadne na něj světlo "rychlostí světla + rychlost vozidla" ? (větší rychlostí než rychlost světla?)
(Pavel Šubík)
Odpověď: 1.
Při "rozpouštění" pera v kyselině jde o chemickou
reakci, při které se kyselina zahřeje uvolněným teplem.
Pokud pero bude zmáčknuté, bude uvolněno NEPATRNĚ více
tepla, právě o tolik, kolik práce vykonáme na jeho
zmáčknutí. Bude to ovšem tak maličko, že efekt bude
běžnými pomůckami neměřitelný. 2. V případě kulky je to PRAKTICKY jak
píšete, v případě světla to bude PŘESNĚ rychlostí
světla. Vzorec pro sčítání rychlostí stejného směru,
který platí OBECNĚ je podle speciální teorie relativity:
výsledná rychlost = (rychlost první + rychlost druhá)/{ 1 +
rychlost první krát rychlost druhá děleno rychlost světla na
druhou}. Když tam dosadíte rozumné hodnoty rychlosti vozidla i
střely bude ta závorka { } PRAKTICKY (ne na 100%) jednička a
výjde ten součet rychlostí. Například pro auto (40 m/s) a
střelu ( 250 m/s) vyjde 289,999999999968 m/s. Když tam
dosadíte za druhou rychlost rychlost světla výjde Vám
PŘESNĚ rychlost světla.
Dotaz: Jak vysoko bude slunce v astronomické poledne 21. června.(nad ČR, případně nad Brnem). (Lucie Slancová)
Odpověď: Předpovědi slunečních pozic lze získat v tištěné podobě (a česky) ve Hvězdářské ročence, nebo v elektronické podobě pomocí
volně dostupného software (např. www.xephem.com)
anebo také přímo přes www formulář z adresy http://arthemis.na.astro.it:6563/themis/owa/solar.coordinates pro datum 21.června.
Dotaz: Potřeboval bych poradit, jak vypočítat množství tepla potřebné k ohřevu 1 m krychlového vody z teploty 12°C na 80°C. (Pavel Janík)
Odpověď: Řešení úvahou: K ohřátí1 kg vody o 1 stupeň
Celsia je třeba 4 180 J (joulů) tepla (uvedeno v tabulkách).
Krychlový metr vody má 1000 kg (krát 1000), z 12 stupňů na
80 stupňů je 68 krát víc (80-12 = 68). tj. 4180˙1000˙68 =
284 240 000 J Řešení dosazením do kalorimetrické rovnice: Q =
měrná tepelná kapacita vody ˙ hmotnost ˙ přírůstek
teploty = 284 240 000 J
měrná tepelná kapacita vody (uvedeno v tabulkách) je 4 180
J/(kg˙stupeň)
