Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1412) Energie pružiny
09. 05. 2002
Dotaz: 1. Vezmu hodinové pero a natáhnu ho (dodám energii). Pero zajistím a položím do nádoby s kyselinou tak, aby bylo kyselinou rovnoměrně rozrušováno dokud se úplně nerozpustí. Kam se poděje natažením dodaná energie?
2. Jedu vozidlem a vystřelím na chodce před ním. Zasáhneho kulka chodce rychlostí "rychlost kulky + rychlost vozidla" ? Pokud ano, když na něj místo výstřelu posvítím - dopadne na něj světlo "rychlostí světla + rychlost vozidla" ? (větší rychlostí než rychlost světla?)
(Pavel Šubík)
Odpověď: 1.
Při "rozpouštění" pera v kyselině jde o chemickou
reakci, při které se kyselina zahřeje uvolněným teplem.
Pokud pero bude zmáčknuté, bude uvolněno NEPATRNĚ více
tepla, právě o tolik, kolik práce vykonáme na jeho
zmáčknutí. Bude to ovšem tak maličko, že efekt bude
běžnými pomůckami neměřitelný. 2. V případě kulky je to PRAKTICKY jak
píšete, v případě světla to bude PŘESNĚ rychlostí
světla. Vzorec pro sčítání rychlostí stejného směru,
který platí OBECNĚ je podle speciální teorie relativity:
výsledná rychlost = (rychlost první + rychlost druhá)/{ 1 +
rychlost první krát rychlost druhá děleno rychlost světla na
druhou}. Když tam dosadíte rozumné hodnoty rychlosti vozidla i
střely bude ta závorka { } PRAKTICKY (ne na 100%) jednička a
výjde ten součet rychlostí. Například pro auto (40 m/s) a
střelu ( 250 m/s) vyjde 289,999999999968 m/s. Když tam
dosadíte za druhou rychlost rychlost světla výjde Vám
PŘESNĚ rychlost světla.
Dotaz: Jak vysoko bude slunce v astronomické poledne 21. června.(nad ČR, případně nad Brnem). (Lucie Slancová)
Odpověď: Předpovědi slunečních pozic lze získat v tištěné podobě (a česky) ve Hvězdářské ročence, nebo v elektronické podobě pomocí
volně dostupného software (např. www.xephem.com)
anebo také přímo přes www formulář z adresy http://arthemis.na.astro.it:6563/themis/owa/solar.coordinates pro datum 21.června.
Dotaz: Potřeboval bych poradit, jak vypočítat množství tepla potřebné k ohřevu 1 m krychlového vody z teploty 12°C na 80°C. (Pavel Janík)
Odpověď: Řešení úvahou: K ohřátí1 kg vody o 1 stupeň
Celsia je třeba 4 180 J (joulů) tepla (uvedeno v tabulkách).
Krychlový metr vody má 1000 kg (krát 1000), z 12 stupňů na
80 stupňů je 68 krát víc (80-12 = 68). tj. 4180˙1000˙68 =
284 240 000 J Řešení dosazením do kalorimetrické rovnice: Q =
měrná tepelná kapacita vody ˙ hmotnost ˙ přírůstek
teploty = 284 240 000 J
měrná tepelná kapacita vody (uvedeno v tabulkách) je 4 180
J/(kg˙stupeň)
Dotaz: Padá kámen puštěný z věže podél svislice? Při čtení jedné knihy jsem nalezl
zajímavou úvahu, že v důsledku zemské rotace se vrchol věže pohybuje rychleji
než její pata. Rozdíl obou rychlostí určuje horizontální složku rychlosti
kamene vzhledem k zemskému povrchu; kámen se pohybuje touto rychlostí směrem
na východ po dobu svého pádu. Je tato úvaha správná? (Jiří Navrátil)
Odpověď: Ano, opravdu jak jsi četl spadne kámen nepatrně východněji,
protože má trošičku větší východní rychlost než pata
věže, která je blíž od osy rotace Země. Na Zemi se tomuto
efektu říká působení Coriolisovy síly.
Úvaha je zcela správná. Je provedená
z hlediska "nehybného vesmíru" (inerciálního systému),
v němž se otáčí Země a na jejím povrchu se cosi děje.
Popisujete-li totéž vůči Zemi (neinerciálnímu systému),
musíte "vykompenzovat" jeho neinerciálnost tím, že
doplníte setrvačné síly, jako je odstředivá a Coriolisova.
Podrobnosti ve všech učebnicích mechaniky.
Dotaz: "Kývající se čáp." Čáp je skleněná figurka naplněná zčásti éterem a zčásti vzduchem (snad, nebo se jedná o vakuum). Je hermeticky uzavřená. Figurka čápa má přibližně uprostřed horizontálně umístěnou skleněnou tyčinku - osu otáčení. Čáp stojí na stojánku tak, že baňka s kapalinou je nejníže a hlava se zobákem nejvýše. Stojánek umožňuje figurce kývavý pohyb dopředu a dozadu. Středem figurky prochází vertikálně trubička, kterou se, v důsledku kapilárních jevů (snad), éter pomalu dostává vzhůru. Přesáhne-li kapalina v trubičce úroveň osy otáčení, čáp se převáží a zobákem zamíří k zemi. Ve vodorovné pozici se na místě, kde by se čáp dotkl zobákem podložky se nachází sklenička s vodou do níž se zobák trochu ponoří. V tomto momentě se éter v trubičce přeleje zpět do baňky a čáp se vrací do rovnovážné polohy. Pokud čápa neznáte, těžko si jej asi z mého krátkého popisu představíte. Možná bude lepší zeptat se někoho, kdo jej zná a kdo vám ho popíše, popř. nakreslí. Zajímá mě jak se do tohoto systému dostává energie a zda by "čápa" nešlo využít k získávání energie. (Jan Bošota)
Odpověď: Čáp je skoro dokonale vyvážená houpačka se zadkem jen
nepatrně těžším. V zadku je trochu kapalného éteru. V
místnosti se teplým vzduchem pták ohřeje, éter se trochu
vypaří a těžší hlava klesne do nádobky s vodou. Kdyby voda
měa stejnou teplotu jako vzduch v místnosti, tak je konec
představení a ptáček takhle zůstane pít. Když je ale voda
studenější nežvzduch, éter zkapalní a těžší zadek zase
zvedne hlavu ptáka z napajedla. Jde vlastně o tepelný stroj,
vzduch v místnosti je ohřívač, voda v napajedle chladič.
