Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1427) Schrödingerova kočka
03. 04. 2002
Dotaz: Zajimalo by mě vše o Schrödingerovich kočkách.
(Jakub Hruška)
Odpověď: V
roce 1935 Erwin Schrödinger publikoval článek, ve kterém
problém chápání principu neurčitosti demonstroval
myšlenkovým pokusem zvaným Schrödingerova kočka... Kočka je
zavřena v krabici se zařízením, které obsahuje radioaktivní
materiál a ampulku s jedem. Proces rozpadu radioaktivního
materiálu je procesem, který se řídí kvantovou mechanikou.
Známe jen poločas rozpadu (dobu, za kterou se rozpadne polovina
z radioaktivního materiálu), ale nevíme, kdy se rozpadne jeden
atom. Přístroj v krabici pracuje tak, že když se rozpadne
atom z radioaktivního materiálu, rozbije se ampulka s jedem a
kočka zemře.Podle běžných měřítek je kočka buď živá
nebo mrtvá. Podle zastánců kvantové teorie se však až do
okamžiku pozorování atom nachází někde mezi stavy
"rozpadlý" a "nerozpadlý". Kočka tedy
není ani živá ani mrtvá, až do té doby, dokud se do krabice
nepodíváme. Schrödinger tímto napadl neurčitost kvantové
mechaniky (dané vlnovou funkcí) tak, že přešel na popis
objektů makrosvěta.
Na webu můžete najít spoustu zajimavých článků na toto
téma: z česky psaných např. http://natura.eridan.cz/natura/1997/3/9703-7.html
a anglických : http://www.phobe.com/s_cat/s_cat.html , http://physicsweb.org/article/news/4/7/2 http://www.mtnmath.com/faq/meas-qm-3.html , http://www.sciencenet.org.uk/database/Physics/Original/p00262d.html...
Dotaz: Můj dotaz se týká vlnových délek zvuku a světla. Je pravda, že postupným zvětšováním vlnové délky el.-mag. energie projdu od světla plynule ke zvuku? A ještě, zda už jsou někde oficiálí, původní výsledky z pokusu se dvěma USA loďmi, které se Amer. snažili zneviditelnit, pod vedením Einsteina, ale došlo k chybě. Nevíte k jaké? (Jan Ouda)
Odpověď: Prodlužováním
vlnové délky elektromagnetického záření (elmag. vln) se
NEDOSTANETE do oblasti akustických vln. Jde o dva procesy
podstatně odlišné povahy. Světelné vlny, rozhlasové a TV
vlny, radar, rentgenové záření (vlny), jaderné gama
záření.... je šíření rozruchu eletromagnetického pole,
které může existovat i ve vakuu a které se šíří ve vakuu
rychlostí světla, bez ohledu na vlnovou délku. Zvuk je
šíření mechanického rozruchu v látce, tedy předávání
mechanické energie mezi částicemi látky (vzduchu, vody nebo
tuhé látky), které se děje buď prostřednictvím pout,
kterými jsou částice v pevných a kapalných látkách
vzájemně svázány, nebo v plynech tím že do sebe částice
narážejí. Tohle je jednak předávání energie zcela jiného
druhu (zde jde o mechanickou energii) a také rychlost
předávání je moc a moc menší a samozrejmě závisí na tom,
jak pevně se částice drží za ručičky, nebo v plynech jak
rychle poletují. Proto je rychlost šíření závislá na
látce a její teplotě. Ve vakuu, kde nic není, si nemá to
nic, co předávat a zvuková vlna nemůže existovat.
Dotaz: Jestliže se nějaké těleso pohybuje vysokými rychlostmi, řekněme > 50000 km/h, pak jsou na něm jasně pozorovatelné relativistické efekty jako je zpomalení času, nárůst hmotnosti apod. To z hlediska vnějšího pozorovatele, jenž je v relativním klidu vůči pohybujícímu se tělesu. Otázka zní "je následující úvaha správná?" - Při zvyšování rychlosti se zvyšuje i hmota tělesa, při zvyšování hmoty se rovněž ale musí také zvyšovat gravitační síla touto hmotou "generovaná" (vzhledem k vnějšímu pozorovateli). Jestli je tedy nárůst hmoty pozorovaná "realita" pro vnějšího pozorovatele, zjistí při těsném průletu takto se pohybujícího se tělesa i jeho zvýšenou gravitaci? Tzn. naměří ji? Zacloumá to s ním silově při průletu? Pokud ano, budou se hmotné objekty pohybující se rychostmi blízkými světlu jevit díky silné gravitaci, generované relativistickou hmotou tělesa, jako kandidáti na kolapsar (černou díru) díky silnému zakřivení časoprostoru plynoucího z již zmíněné gravitace?
(Zelinka Ivan / http://www.ft.u)
Odpověď: *ANO,
pro další úvahy je ale asi vhodné se na tutéž situaci
podívat vždy také z hlediska soustavy toho letícího objektu.
Kdybyste je dostatečně urychlil, tak asi ano,
až na to, že bych v takové situaci nevěřil newtonovské
gravitaci a interakci dvou třeba supertěžkých objektů
počítal pomocí adekvátní teorie, tj. OTR. Výsledek neznám.
Kdybyste chtěl uvažovat o konkrétních důsledcích, měl
byste se taky ptát na otázku, na jaké energie jste schopen
jaké objekty urychlit. Na podobné otázky se můžete podívat
do profesionální literatury.
Dotaz: Proč se balónek naplněný heliem při zabrždění autobusu odkloní dozadu? Je důležité, aby prostor, v kterém se balónek vznáší, byl uzavřen? (R. Habermann)
Odpověď: V brzdícím
(zpomalujícím, zatáčejícím) autobusu má výsledné
zrychlení jiný směr než g - nejsnáz to uvidíte na
kyvadélku - olovnici. Závažíčko bude při brzdění asi
vpředu pod bodem závěsu (setrvačná síla ho tlačí
dopředu). Podobně jako kyvadélko se chová vzduch v autobusu -
při brzdění bude nejhustší dole vepředu. Pak se balónek
přirozeně chová jako antizávaží - táhne na opačnou stranu
než závaží. Musím ale současne říci, že jsem to reálně
v autobusu, a zvláště např. v autobusu s otevřenými okénky
nezkoušel a nejsem si úplně jistý, zda tento efekt za všech
podmínek přežije.
