Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1433) 1. Zvětšení hmotnosti = zvětšení gravitace?
26. 03. 2002
Dotaz: Podle speciální teorie relativity se s vzrůstající rychlostí zvyšuje hmotnost pohybujícího se objektu (vůči pozorovateli, který je v klidu). Mění se tedy i gravitační síla, kterou působí těleso (resp. platí Newtonův gravitační zákon, nebo to nějak postihuje obecná relativita)?
(Zdeněk)
Odpověď: Máte-li obecně
nějaký složitý systém, ve kterém jsou různé hmoty a
libovolně rychle se vůči sobě pohybují, je potřeba
aplikovat obecnou teorii relativity. V některých případech je
to ale jednodušší. Když budete mít (skoro) plochý prostor,
tj. např. daleko od Slunce, pak stačí uvažovat Newtonův
zákon a testovací tělísko uvažovat s hmotnosti, která
odpovídá jeho rychlosti. Když se však například ke Slunci
přiblížíte (plochý prostor přestane být ideální
aproximace), máte šanci vidět odchylky od newtonovské
gravitace - fotony se například v poli ohnou dvakrát více,
než by odpovídalo newtonovskému přitahování fotonů s
hmotností odpovídající jejich energii. Tento faktor 2 je
specifický pro Einsteinovu OTR a je jiný pro některé další
alternativní teorie (různé teorie různě pojednávají
geometrii prostoru).
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak zjistit čas pro nabití NiCd článku zapojených do serie - 6x1,2 V 100mA při různých nabíjecích proudech,
a pro Pb autobaterii při kapacitě 75 Ah a nabíječce 600 mA, 12 V.
(michal)
Odpověď: Pane kolego, když
máte články zapojené v sérii, znamená to, že všemi
protéká stejný proud. Potřebný čas zjistíte, když
kapacitu článku vydělíte proudem: 100 mAh/10 mA = 10 hodin.
Protože ale účinnost není stoprocentní, doporučuje se
nabíjet tak 1.4 násobek času, tj. v daném případě 14
hodin. Tradičně se doporučoval vhodný nabíjecí proud 1/10
kapacity. Dnešní moderní články snesou daleko rychlejší
nabíjení (např. za 1-2 hodiny), při tom je ale vhodné
kontrolovat jejich teplotu. O nabíjení najdete komentáře na
webu i celé knížky o nabíjení a konstrukci nabíječek...
Dotaz: Při radioaktivním rozpadu beta prvky s protonovým číslem Z vznikne prvek s protonovým číslem Z+1, vzniklý elektron (a neutrino) odletí. Znamená to, že se radiaktivní látka postupně kladně nabíjí? (Jiří Benda)
Odpověď: Máte pravdu, že
vyzářením elektronu se látka kladně nabíjí, ale tenhle
efekt není u běžných zářičů a v běžných situacích
vidět, neboť okolo nás se pohybuje spousta nábojů a několik
někde navíc se snadno vykompenzuje z okolí, zvláště když
záření ionizuje okolní prostředí a tak dodává další
náboje obou znamének. Svou roli hraje i skutečnost, že i dost
intenzivní zářiče (např. 1 TBq pro průmyslové použití,
před kterým se musíte pečlivě chránit) vyzáří za 1 s 1012
elektronů (tera), což znamená náboj o mnoho řádů menší
než coulomb. Sice nevím o experimentech, kde by něco
podobného měřilo, ale je velmi pravděpodobné, že tento
efekt nabíjení by šlo vidět experimentálně.
Dotaz: Co je nepřesné: Učebnice fyziky nebo zeměpisné atlasy? (Aneb opět mi žáci nevěří.)
Fyzika - učebnice:
Pól, kterým se volně zavěšený magnet natáčí k severu, nazýváme severní pól magnetu.
Země je obrovský kulový magnet, který má dva póly. Severní magnetický pól Země se nachází v blízkosti jižního magnetického pólu Země.
Zeměpisné atlasy:(ty novější raději magnetické póly neuvádějí)
Na mapách se severní magnetický pól nachází v blízkosti severního zeměpisného pólu... (Mgr. Dalibor Blecha)
Odpověď: Milý pane kolego,
já bych danou situaci hodnotil jako výsledek pedagogického
blbnutí, kdy to "odborníci" chtějí mít přesně a
do svých definicí se lehce zamotají. Navrhuji Vám (i vašim
žákům) následující řešení - pokuste se shodnout na
odpovědích na následující otázky a komentáře. 1. Shodněte se před Vaší školou, kde je
sever? (na opačnou stranu, než v poledne Slunce, tam, kde v
dáli tušit Švédsko a ješte o kousek dál Špicberky...) 2. Který konec magnetky kompasu tam míří? U
konvenčniho kompasu bez rušivého vlivu nějakého magnetu v
okolí to bude asi ten červeně nebo jinak označený. Když už
míří na sever, co mu říkat severní? Je to ale konvence,
mohli bychom klidně říkat červený. 3. Hraním s více kompasy nebo magnety si
člověk ověří, že dvě magnetky daleko od sebe obě ukazují
správně na sever červeným koncem, ale blízko sebe
převládne jejich vzájemné působení, kdy se červené konce
navzájem odpuzují a červené a nečervené přitahují. Kdyby
Země byla magnetka, tak by ten červený konec měl být na
jihu. Ale Země není tak úplně jednoduchá magnetka, Země má
při bližším pohledu pole různě zdeformované, navíc se to
pole s časem mění, někdy se prý dokonce přepóluje a
červený konec pak u nás ukazuje do Afriky. To se ale
naštěstí neděje často, takže teď se dá na mapu nakreslit
puntík s nápisem magnetický pól. Dokážete popsat duševní
pochody autora, když k tomuto puntíku (speciálně třeba k
tomu, co je na ostrovech za Grónskem) připsal severní
magnetický pól? Dokážete si představit jeho motivaci, proč
tam napsal jižní magnetický pól? Ať tam napsal cokoli,
který konec vaší střelky tam bude ukazovat? 4. A pak finální otázka pro žáky: Má smysl
dělat z tohodle vědu? Když už z toho někdo dělá vědu,
víte, co chce slyšet váš fyzikář? Víte, co chce slyšet
váš zeměpisář? Tak jim řekněte, co chtějí slyšet a k
tomu se raději naučte pořádně, jak pomocí kompasu někam
trefit. Mohu doporučit, že například malý kompas na
nástupištích metra v Japonsku báječne řešil problém,
kterým směrem jet, když z oněch nápisů připomínajících
mým nevzdělaným očím rozsypaný čaj to nebylo jasné.
