Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1441) Hustota sytých vodních par
20. 03. 2002
Dotaz: Chtěla bych vědět, proč v MFCHT je uvedena hustota sytých vodních par jen pro rozmezí teplot -50°C až 30°C a výše už ne. (Milada Otradovcová)
Odpověď: Milá kolegyně, vůbec netuším, asi by bylo nejlíp, zeptat se autorů. Jinak
např. na adrese
http://antoine.fsu.umd.edu/chem/senese/101/toolbox.shtml
máte kalkulátor, který Vám tu hustotu spočítá pro libovolnou teplotu
tentokráte do 100°C. Zatím jsme nanašli tabulky, kde by to bylo dále až do
kritického bodu. Budeme ještě hledat ...
Dotaz: Zajímalo by me, zda by se zvuk ve vzduchu
(při dostatečně vysoké teplotě) mohl pohybovat rychlostí
třeba 3x,5x, 100x větší než normálních 340 m/s.
(pavel Šíma)
Odpověď: Zvuk jsou vlny v
nějakém prostředí a rychlost zvuku je dána právě
vlastnostmi tohoto prostředí. V tabulkách můžete najít
hodnoty rychlosti zvuku pro různá prostředí (nejrychlejší
je zvuk v pevných látkách, např. ve skle má rychlost 5200
m/s), i pro různé teploty vzduchu (např. největší udaná
hodnota v = 557 m/s při 500° C).
Rychlost zvuku ve vzduchu závisí na složení vzduchu
(nečistoty, vlhkost apod.), ale nejvíce na jeho teplotě. Ve
vzduchu o teplotě t [°C] má zvuk rychlost : v = 331,82
+ 0,61 t (odtud si můžete vypočítat, jak vysoká
teplota odpovídá Vámi požadovanému zvýšení rychlosti).
Rychlost zvuku není ovlivněna tlakem vzduchu a je stejná pro
zvuková vlnění všech frekvencí. Na webu můžete najít
spoustu zajímavých článků, stačí do vyhledávače napsat
klíčové slovo "rychlost zvuku" resp. "speed of
sound" např.http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/MRKVA.DOC
Tato teplotní závislost ovšem platí jen v určitém intervalu
teplot. Jaká bude rychlost zvuku při hodně vysokých
teplotách, kdy místo plynu bude plasma? Tak na tuto otázku
odpověď bohužel ještě nevím. Dodám ji co nejdříve!
Dotaz: Šíří se zvuk ve vakuu? Jestli ano, jakou rychlostí? Jestli ne, tak proč?
(Hanicka Sojkova)
Odpověď:
Odpověď: Zvuk se šíří
POUZE ve hmotném prostředí (to které obsahuje nějaké
částice). Je to podélné vlnění (představte si to např.
jako řadu lidí (částic prostředí) první člověk se začne
kývat ve směru a proti směru řady, rozkývá tak dalšího,
který stojí za ním, ten rozkývá dalšího atd. Tímto
způsobem se šíří zvuk od zdroje zvuku do prostředí. Ve
vakuu žádné částice nejsou, proto se zvuk ve vakuu
nešíří. Není tam totiž nic, co by mohlo kmitat. Pěkný
pokus na důkaz tohoto tvrzení - do vývěvy dát zvonící
zvonek (viz. obrázek). S vyčerpáním vzduchu zmizí i zvuk
zvonku, i když zvonek dál zvoní (vidíte, jak sebou zběsile
škube, přesto nic neslyšíte).
O rychlosti zvuku v různých prostředích se můžete dočíst
v dalších dotazech tohoto archivu.
Dotaz: Zajímalo by mne, jak jinak (a jestli vůbec), než pomocí rozměrných kyvadel, nebo olověných koulí na vlasci se dá změřit gravitační zrychlení v určitém bodě.
Náš vyučující fyziky tvrdil, že existuje nějaký přístroj (zjednodušeně řečeno krabička s displejem), který položím kdekoliv a přímo vidím místní g. Nikdo jsme však o něm nedokázali nic bližšího zjistit.
(Tomas Vokoun)
Odpověď: Krabičku, která by
uměla měřit tíhove zrychlení, byste si určitě dokázal
postavit sám - stačí do krabičky na gumičku pověsit třeba
větší matici, k tomu si udělat stupnici (zkuste vymyslet,
jak). Takovýhle GRAVIMETR je určitě schopný identifikovat
změnu g za jízdy ve výtahu. Když současně stisknete stopky
a stopky z definované výšky upustíte, máte na jejich
rozbitém ciferníku po dopadu údaj o době letu, ze kterého
také g zjistíte.
O mnoha dalších principech gravimetru se dozvíte na webu,
klíčové slovo je "gravimetr" resp.
"gravimeter", např. http://www.ifag.de/Geodaesie/earth_rotation/superconducting.htm
Článků na www jsou spousty (pozoruhodné je, že skutečně
existují i gravimetry, ve kterých se nechá padat tělísko a
měří se jeho doba letu), navíc člověk zjistí, k čemu
všemu může taková gravimetrie být.