Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1444) Zvuk ve vakuu?
15. 03. 2002
Dotaz: Šíří se zvuk ve vakuu? Jestli ano, jakou rychlostí? Jestli ne, tak proč?
(Hanicka Sojkova)
Odpověď:
Odpověď: Zvuk se šíří
POUZE ve hmotném prostředí (to které obsahuje nějaké
částice). Je to podélné vlnění (představte si to např.
jako řadu lidí (částic prostředí) první člověk se začne
kývat ve směru a proti směru řady, rozkývá tak dalšího,
který stojí za ním, ten rozkývá dalšího atd. Tímto
způsobem se šíří zvuk od zdroje zvuku do prostředí. Ve
vakuu žádné částice nejsou, proto se zvuk ve vakuu
nešíří. Není tam totiž nic, co by mohlo kmitat. Pěkný
pokus na důkaz tohoto tvrzení - do vývěvy dát zvonící
zvonek (viz. obrázek). S vyčerpáním vzduchu zmizí i zvuk
zvonku, i když zvonek dál zvoní (vidíte, jak sebou zběsile
škube, přesto nic neslyšíte).
O rychlosti zvuku v různých prostředích se můžete dočíst
v dalších dotazech tohoto archivu.
Dotaz: Zajímalo by mne, jak jinak (a jestli vůbec), než pomocí rozměrných kyvadel, nebo olověných koulí na vlasci se dá změřit gravitační zrychlení v určitém bodě.
Náš vyučující fyziky tvrdil, že existuje nějaký přístroj (zjednodušeně řečeno krabička s displejem), který položím kdekoliv a přímo vidím místní g. Nikdo jsme však o něm nedokázali nic bližšího zjistit.
(Tomas Vokoun)
Odpověď: Krabičku, která by
uměla měřit tíhove zrychlení, byste si určitě dokázal
postavit sám - stačí do krabičky na gumičku pověsit třeba
větší matici, k tomu si udělat stupnici (zkuste vymyslet,
jak). Takovýhle GRAVIMETR je určitě schopný identifikovat
změnu g za jízdy ve výtahu. Když současně stisknete stopky
a stopky z definované výšky upustíte, máte na jejich
rozbitém ciferníku po dopadu údaj o době letu, ze kterého
také g zjistíte.
O mnoha dalších principech gravimetru se dozvíte na webu,
klíčové slovo je "gravimetr" resp.
"gravimeter", např. http://www.ifag.de/Geodaesie/earth_rotation/superconducting.htm
Článků na www jsou spousty (pozoruhodné je, že skutečně
existují i gravimetry, ve kterých se nechá padat tělísko a
měří se jeho doba letu), navíc člověk zjistí, k čemu
všemu může taková gravimetrie být.
Dotaz: Vážení, mám tento problém: 1) mám nabitý kondenzátoro určité kapacitě na určité napětí
2) spojím jeho vývody - proteče proud, náboj bude nulový
Otázka zní: kam se poděla energie, když dráty jsou ideální, tedy odpor nulový?
(Ondřej Červinka)
Odpověď: Nic na světě není
ideální, a když něco za ideální považujete, objeví se
skulina neideality. Když spojíte póly nabitého kondenzátoru
reálným drátem, kondenzátor se vybije a jeho energie se
utratí trochu na ohřátí drátu, trochu na ohřáti desek
kondenzátoru a přívodů (jimi proud musel téci), trochu se
utratí do výroby jiskry při spojování drátu, trochu se
vyzáří v podobě elektromagnetického pole. Kdybyste si vzal
(ALE NEDĚLEJTE TO!!!!) kondenzátor například z fotoblesku,
který bývá na stovky voltů a uskladněná energie desítky J,
a spojil drátem vývody, ozve se děsna řacha a konce drátu se
odpaří a utaví. Jednou jsem to vcelku nevědomky zkusil a
pořád si pamatuju, jak jsem se lekl.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud s napětí elektromagnetem zvolit,
aby magnet nešel odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého
vzorečku vypočítat síla, závislá na použitém proudu, kterou bude magnet
držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Tento problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jit snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty.
Spočítat se dá síla působící na elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silně prostorově proměnné
magnetické pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homgennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), kde Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H
jsou vektory.
Dotaz: 1/ Chtěl jsem se zeptat, jestli lze zjistit něco o segnerových jehlankách, měly by sloužit k měření teploty a popřípadě něco o chování slitin při změně teploty.
2/ Jak nejjednodušeji měřit teplotu vzdálených těles např. v astronomii pomocí Stefanovy rovnice, nebo je nejaká lepší metoda?
(Josef Jan Horalek)
Odpověď: Článeček o
žároměrkách neboli Segerových jehlankách je na adrese http://www.glazura.cz/navody/zaromerky.html,
článek o nich i jiných metodách měření teplot např. http://www.taosnet.com/ebear/metal/heattreat2.html#seger
a na mnoha jiných místech, stačí hledat "Seger
cones"
Chování slitin, jejich případné fázové přechody atd. je
děsně bohatá oblast, mrkněte se např. do nějaké chemické
knihy. Teplota vzdálených těles (trubky od kamen nebo hvězdy)
se nejsnáze změří srovnáním měřeného spektra se spektrem
absolutně černého tělesa, relativně jednoduše např.
pohledem na žhavené vlákno na pozadí onoho měřeného
tělesa, načež například z odporu zjistíte teplotu vlákna.
Lze také měřit množství vyzářené energie (S-B zákon).
Podiváte-li se na "temperature measurement", najdete
mraky dalších odkazu.
