Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1447) Síla elektromagnetu
13. 03. 2002
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak velký proud s napětí elektromagnetem zvolit,
aby magnet nešel odtrhnout např. rukou. Lze podle nějakého
vzorečku vypočítat síla, závislá na použitém proudu, kterou bude magnet
držet? (Ivo Krsek)
Odpověď: Tento problém je obvyklého druhu. Jde-li spočítat síla mezi
dvěma zelektrovanými předměty, nejlépe malými kuličkami, musí jit snadno
spočítat síla mezi zmagnetovanými předměty.
Spočítat se dá síla působící na elementární magnetický dipól v nehomogenním
poli. V okolí pólu elektromagnetu je právě silně prostorově proměnné
magnetické pole, zmagnetovaný, např. železný, předmět však není dipól s
konstatntním momentem, jeho moment je dán rozložením magnetizace a ta je
zase funkcí působícího pole, podle hysterezní smyčky. Zřejmé je jedině to,
že síla bude prudce klesat se vzdáleností od pólu elektromagnetu. Zmíněná
síla se využívá k měření magnetizace feromagnetických vzorků Faradayovou
metodou (Fradayovy váhy). Vytváří se dobře definovaný gradient pole
přiložený k většímu poli homgennímu, jímž se vzorek magnetuje a měří se síla
F=grad(Q.H), kde Q je magnetický moment Q(H), který závisí na poli H, Q i H
jsou vektory.
Dotaz: 1/ Chtěl jsem se zeptat, jestli lze zjistit něco o segnerových jehlankách, měly by sloužit k měření teploty a popřípadě něco o chování slitin při změně teploty.
2/ Jak nejjednodušeji měřit teplotu vzdálených těles např. v astronomii pomocí Stefanovy rovnice, nebo je nejaká lepší metoda?
(Josef Jan Horalek)
Odpověď: Článeček o
žároměrkách neboli Segerových jehlankách je na adrese http://www.glazura.cz/navody/zaromerky.html,
článek o nich i jiných metodách měření teplot např. http://www.taosnet.com/ebear/metal/heattreat2.html#seger
a na mnoha jiných místech, stačí hledat "Seger
cones"
Chování slitin, jejich případné fázové přechody atd. je
děsně bohatá oblast, mrkněte se např. do nějaké chemické
knihy. Teplota vzdálených těles (trubky od kamen nebo hvězdy)
se nejsnáze změří srovnáním měřeného spektra se spektrem
absolutně černého tělesa, relativně jednoduše např.
pohledem na žhavené vlákno na pozadí onoho měřeného
tělesa, načež například z odporu zjistíte teplotu vlákna.
Lze také měřit množství vyzářené energie (S-B zákon).
Podiváte-li se na "temperature measurement", najdete
mraky dalších odkazu.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak je možné, že černá díra se může "odpařit", když je známo, že z ní není úniku ani pro světlo. Z literatury jsem se dozvěděl, že pokud pár částice-antičátice anihiluje u horizontu událostí černé díry, pak jedna z nich "odfrnkne" zpět do prostoru, ale druhá do ní spadne,a to přece, pokud tomu dobře rozumím, znamená přírustek hmoty. (Petr Giesl)
Odpověď: Jádro pudla je v
tom, že pár částice-antičástice na chvilku vznikly ve vakuu
nebo například z fotonu je virtualní. Tohle divné slovo zde
znamená "skoro jako normální" (podobné virtualní
realita je SKORO jako realita), pro pár částice-antičástice
to ale speciálně znamená, že částice a antičástice
nemusejí mít správnou hmotnost (takovou hmotnost, která je
vidět v experimentech). Když ovšem černá díra sežere
jednoho člena páru a druhému tedy nezbude než zůstat v
tomhle našem světě, zůstává jako REÁLNÁ částice se
správnou hmotností, jakou máte třeba v tabulkách. Na černou
díru nezbude než vyrovnat zákon zachování energie a
hybnosti, jinak řečeno vlastně zaplatit za produkci reálné
částice a tím hubnout.
Dotaz: Proč mají všechny sněhové vločky šesterečnou symetrii? Tj. proč mají vůbec nějakou symetrii a proč zrovna šesterečnou? (Tomáš Buchta)
Odpověď: Molekuly mají
různé tvary a když si molekuly k sobě sedají, v jistých
konfiguracích jim to lépe pasuje, dokonce způsoby, jak k sobě
pasují, mohou záviset na vnějších podmínkách, např.
teplotě. Asi víte, jak vypadá molekula vody. Předpokládejte,
že když si k sobě chtějí sednout molekuly vody, raději se
přiblíží H k O, a za tohoto předpokladu zkuste vymyslet
nějakou pravidelnou strukturu (pravidelná struktura bude asi
mít menší energii a bude stabilnější než chaotická).
Možná, že dojdete k šesterečné soustavě jako matka
příroda.
Mrkněte se ještě na pár pěkných stránek ("snow
flake" v hledači) http://www.its.caltech.edu/~atomic/snowcrystals/primer/primer.htm
fotografie vloček - http://snowcover.gsfc.nasa.gov/crystals.html
jak se dělá sníh -
http://www.howstuffworks.com/snow-maker1.htm
.
Dotaz: Prosím Vás o pomoc při hledání elektronické formy informací o dynamice atmosféry (zejména z hlediska monitorování imisí), či atmosféře obecně. (Vladimír Petr)
Odpověď: Zajímavosti nejen o
složení, struktuře a dynamice atmosféry se dočtete na
stránce: http://meteo.zde.cz/
