Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1450) Sněhové vločky
11. 03. 2002
Dotaz: Proč mají všechny sněhové vločky šesterečnou symetrii? Tj. proč mají vůbec nějakou symetrii a proč zrovna šesterečnou? (Tomáš Buchta)
Odpověď: Molekuly mají
různé tvary a když si molekuly k sobě sedají, v jistých
konfiguracích jim to lépe pasuje, dokonce způsoby, jak k sobě
pasují, mohou záviset na vnějších podmínkách, např.
teplotě. Asi víte, jak vypadá molekula vody. Předpokládejte,
že když si k sobě chtějí sednout molekuly vody, raději se
přiblíží H k O, a za tohoto předpokladu zkuste vymyslet
nějakou pravidelnou strukturu (pravidelná struktura bude asi
mít menší energii a bude stabilnější než chaotická).
Možná, že dojdete k šesterečné soustavě jako matka
příroda.
Mrkněte se ještě na pár pěkných stránek ("snow
flake" v hledači) http://www.its.caltech.edu/~atomic/snowcrystals/primer/primer.htm
fotografie vloček - http://snowcover.gsfc.nasa.gov/crystals.html
jak se dělá sníh -
http://www.howstuffworks.com/snow-maker1.htm
.
Dotaz: Prosím Vás o pomoc při hledání elektronické formy informací o dynamice atmosféry (zejména z hlediska monitorování imisí), či atmosféře obecně. (Vladimír Petr)
Odpověď: Zajímavosti nejen o
složení, struktuře a dynamice atmosféry se dočtete na
stránce: http://meteo.zde.cz/
Dotaz: Při statistickém zpracování dat (nejen fyzikálních), vyhodnocujeme statistický soubor také pomocí variačního koeficientu nebo směrodatné odchylky . Jakých maximálních hodnot ( např. v procentech ) smí variační koeficient nabývat, abych mohla říci, že aritmětický průměr správně popisuje uvedený statistický soubor nebo že měřená data jsou dostatečně přesná.
(Milada Otradovcová)
Odpověď: Milá kolegyně,
za prvé musím říct, že nejsme statističtí experti. Na druhé straně také
různé statistické metody používáme, což mne vede k jisté nedokonalé
odpovědi: Skoro vždycky je to na nás, jakou hranici si sami stanovíme pro
výroky typu, že výsledek je "správný", je "v mezích chyb" atd. Ono
stanovení hranice znamená rozhodnutí, s jakou pravděpodobností si chceme
být jisti, resp. jakou pravděpodobost mýlky připouštíme, tj. my si musíme
zvolit nějakou "hladinu významnosti" (například 95%) a k ní najdeme oblast
přijatelných hodnot dané veličiny. Když si vezmete aritmetický průměr a,
spočítáte jeho sígma, řeknete si těch 95%, pak s pravděpodobností 95%
"správná hodnota" leží uvnitř a +- (2*sígma), kdybyste si zvolila hladinu
významnosti 99.9%, byl by "přijatelný interval" a +- (3.29 sígma). Má
neumělá odpověď nemůže nahradit pohled od statistických knih do kapitoly
testování hypotéz.
Dotaz: Přechází-li elektron v atomovém obalu mezi slupkami, vyzařuje/pohlcuje fotony.
Dochazí ke stejnému procesu vyzařování/pohlcování, pokud přechází elektrony
mezi jednotlivými podslupkami v rámci jedné slupky? (Vlasta)
Odpověď: V principu ano. Přechody uvnitř slupek jsou relativně
méně pravděpodobné než přechody mezi slupkami (což
souvisí s malou energií přechodu uvnitř slupky), takže
elektron zpravidla "dá přednost" přechodu na nižší
slupku, je-li tam pro něj místo.
