Dotaz: V knihe Paula Daviesa "O ČASE" ma najviac zarazila jedna vec. Týka sa neutrónov. Tvrdí, že neutron, ktorý sa navonok javí elektricky neutrálny v skutočnosti má elektromagnetické vlastnosti. V roku 1933 nemecký fyzik Otto Stern objavil , že neutron posobí tak ako keby obsahoval drobný tyčový magnet. Že vraj obsahuje elektricky nabité kvarky. Tie síce majú dokopy nulový náboj ale vytvárajú magnetické pole lebo neutrony neustále rotujú okolo svojej osy. Rýchlosť rotácie je pevne stanovená veličina, ktorá je daná elektricky nabitými kvarkami, a je absolútne rovnaká pre všetky neutrony vo vesmíre tak ako ich hmotnosť. Takže na neutrony nepôsobí okolité prostredie? Prečo trenie a strata rotačnej energie nespomaµuje postupne rýchlosť rotácie. Neutronove kvarky vytvárajú drobný elektrický prúd a ten zase magnetické pole. Kvarky a prúd??? Veď sa vôbec nepohybujú vzhµadom na neutron a sú úplne inej povahy ako elektrony. Ako môžu byť jednotlivé kvarky elektricky nabité? Má to súvis s beta rozpadom neutronu na proton , elektron a antineutrino? A aký malý je ten náboj kvarkov? Najmenší možný je elementárny elektrický náboj.Obsahuje taký kvarkjeden alebo viacej elektrónov? (Aj jeden sa mi zná priveµa) Pre mňa je to záhada.
(Marek Krakovsky)
Odpověď: Na některé otázky
znamená odpověď dost objemný a netriviální výklad na
jedné straně a dost náročné studium na druhé straně.
Neutron má skutečně nenulový magnetický dipólový moment
(-1.9130427(5) jaderného magnetonu), zřejmě související s
tím, že uvnitř něho je složitá struktura, kterou dnes
popisujeme pomocí kvarků a gluonů. Kvarky mají náboj 2/3 a
-1/3, ale nejsou izolovaně vidět, takže pořád zůstává,
že nejmenší pozorovatelný náboj je e. V souvislosti s
magnetickým momentem jste zmínil spin neutronu, který ovšem
nelze jednoduše spojit s tím, že by rotoval kolem osy. Různé
popularní knížky i webové stránky jako např. http://www-hep.fzu.cz/~rames/outreach/castice.html
vlastně otázky spíš provokují, než že by na ně
odpovídaly. Když se odhodláte fyziku pořádně studovat,
časem se na některé otázky odpovědi objeví (ale další
otázky vzniknou). Odpovědna nemůže nahradit těch zhruba pět
let studia například na naší fakultě, kdy se malinko začne
rozsvěcet.
Dotaz: Zabývám se programováním a jsem zapojen do konference kde řešíme různé problémy spojené
s touto činností. Jádro sporu je v tom, kdy končí den.
Všichni se shodujeme v tom, že den začíná v 00:00
Nemůžeme se však dohodnout, kdy den končí.
Jedna skupina zastává názor, že den končí ve 24:00 a nový den začíná v 00:00
Druhá skupina tvrdí, že údaj 24:00 je nesmyslný a den končí 23:59:59
Jsem přesvědčen, že den začíná v 00:00 a končí ve 24:00 ale současně je 00:00 následujícího dne,
přičemž z nadcházejícího dne dosud neuplynul žádný čas
Na první pohled to může vypadat jako žabomyší válka, ale v programu kde se má pracovat s časovými údaji to už taková legrace neni.
(Viktor Marek)
Odpověď: Nevím, kdo je expert na podobnou otázku, ale já
bych si myslel, že dny by za sebou měly následovat bez mezer.
Jestliže se shodujete, že den začíná v 00.00 (to mi taky
přijde rozumné), pak minulý den končí okamžikem, kdy se
čas změní na 00.00. Jinak řečeno, ať máte hodiny s
libovolným rozlišením, starý den končí, když přestanou
ukazovat 23:59:59.999... a naskočí 00:00. To je snad dobře
definované i v libovolném programu, nebo ne?
Dotaz: Som veµmi rád , že ste mi odpísali. Idem k veci. Čo je vskutočnosti príčinou toho, že keď sa pohybuje teleso podsvetelnou rýchlosťou, z ktorého sa šíry svetlo po sčítaní rýchlostí dostaneme podsvetelnú rýchlosť. To isté platí pri sšítaní dvoch dodsvetelných rýchlostí. Napríklad keď imaginárna kozmická loď letí vesmírom rýchlosťou 150 000 km/s a vystrelí v smere letu strelu rýchlosťou 151 000 km/s. Rýchlosť strely bude podsvetelná. Počul som, že v prípade lokomotívy ktorá má v predu reflektor čo svieti rýchlosť svetla stále 300 000 km/s lebo mi tie fotóny nenesieme zo sebou ako napr. náboj, ktorý by sme z lokomotívy vystrelili. Že tie fotóny vznikajú priamo tam. Lenže tam už sú , ako energia, ibaže v inej forme - ako chemická energia uložená v batérii. Dá sa to vôbec vysvetliť logicky a prirodzene? Len mi nepíšte nejaké Einsteinove vzorce kontrakcie hmotnosi, dĺžky či času. Tie mi pripadajú , ako keby si ich Einstein sám vymyslel aby mu sedela teória a mohol ju pohodlne dokázať. Dá sa to aspoň približne pochopiť zdravým "selským" rozumom? A chápete to Vy? (Marek Krakovsky)
Odpověď: Když jde o teorii
relativity, "selský rozum" docela často selhává. Je
celá plejáda knih s různě složitým vysvětlením vámi
zmíněných obskurních jevů (např. krásně jednoduchá
knížečka Landau, Rumer: Co to je teorie relativity, vydaná u
nás v roce 1971 a pak několikrát později).
Ukázkový příklad: Když srazíte dvě jádra přilétající
z opačných stran s velkou energií, narodí se s jistou
pravděpodobností také pár fotonů, které z místa srážky
odsviští rychlostí světla (30 cm za nanosekundu), kterou dnes
dokážeme dobře měřit. Když tutéž srážku realizujete
tak, že urychlíte jenom jedno jádro, které vrazí do jádra
klidného, máte skoro totéž, co předtím, akorát že
sražená jádra se řítí ve směru projektilového jádra
pěknou rychlostí, která může být dost blízkou rychlosti
světla (třeba 0.99 c je teď snadno dosažitelné v CERNu).
Teď ty narozené fotony (a i jiné částice) vylétají z
pohybující se sražené soustavy a podle selské logiky by
měly mít rychlost
0.99 c + c = 1.99 c. Ale ono se dá změřit, že letí opět
rychlostí c. A tento výsledek není výmyslem lidského
intelektu, to je experimentální fakt, stejně jako fakt, že
velmi rychlé částice se hůře zahýbají elektromagnetickými
poli (jsou "setrvačnější", mají větší hmotnost)
a letící žijí déle, než když mdle stojí na místě.
