Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1464) Napětí na elektrodách ponořených do elektrolytu
19. 02. 2002
Dotaz: Jsem vyučující, který zase v něčem šťoural... Otázka: Vložíme-li elektrodu do elektrolytu, má nenulový potenciál. Tvrzení: Znamená to, že mezi ní a např. zemí (topením) má být nějaké napětí (rozdíl potenciálu). Naměřili jsme voltmetrem vždy nulu při kombinaci různých kovů s roztokem kys. sírove. Kde je chyba? Konzultoval jsem s oběma kolegyněmi i s chemikáři a nic moc jsme nevymysleli. Takže platí "Tvrzení"? (Petr Koritina)
Odpověď: Pokud jste strčil
elektrodu do kys. sírové v kádince na stole a měřil napětí
mezi ní a topením, mohl jste naměřit skoro cokoli (elektrolyt
v kádince není totiž vodivě spojen se zemí, topením a
čímkoli jiným a tedy nemá žádný důvod, aby měl
definovaný potenciálový rozdíl. Konkretní výsledek závisí
samozřejmě na vlastnostech voltmetru, moderní multimetr s
obrovským vnitřním odporem funguje jako anténa). Když ale
strčíte do elektrolytu elektrodu z jednoho kovu a vedle ní
elektrodu třeba z uhlíku z baterky, určitě nějaké napětí
naměříte. My jsme to s Míšou zkoušeli s různými
"elektrolyty", výsledky viz. http://hp02.troja.mff.cuni.cz/~urbanova/lemon.htm
Dotaz: Potřebovala bych vědět, jakou hustotu má káva.
(Lenka Ryšavá)
Odpověď: Milá Lenko, to já nevím, a hlavně nevím, jakou kávu máte na mysli, jestli mletou
nebo zrnkovou nebo nějakou rozpustnou. Ale v každém případě je naprosto
triviální vzít pytlík té, co vás zajímá, přečíst si na tom pytlíku, kolik
kávy tam je, nasypat ji do odměrného válce nebo nějaké skleničky nebo
kuchyňské odměrky a tak zjistit její objem. Hustota je hmotnost/objem.
Dotaz: Prečo sa sa atomy a molekuly v pevných látkach pohybujú? Veď sú predsa pevne viazané, narozdiel od plynného a tekutého skupenstva. Čo, alebo aká sila ich núti vybrovať okolo svojich rovnovážnych polôch? (Marek Krakovský)
Odpověď: Z vašeho dotazu
čiší zkušenost z normálního života, podpořená
Newtonovými zákony, že kde není síla, není zrychlení, a je
klid nebo rovnoměrný pohyb. Když je síla, která působí
proti vychýlení z rovnovážné polohy, nastanou kmity, které
v makrosvětě jsou vždy tlumené a po čase se utlumí. V
mikrosvětě je ale normalní nikoli mrtvolný klid, ale
hemžení, neboť například základní stav jakéhokoli
oscilátoru (třeba atomu v potenciálu atomů ostatních)
odpovídá jednak nenulové energii, jednak tomu, že daná
částice nesedí na jednom přesném místě, ale vyskytuje se s
jistou pravděpodobností okolo rovnovážné polohy. Má-li
částice, např. atom, větší energii (například vyšší
teplotu), může se od rovnovážné polohy dostat dále, má
větší rozptyl hybnosti, prostě hemží se více.
Představujte si to tak, že "pevná vazba" jsou
pružinky k okolním atomům a zkuste se trochu seznámit s
kvantovou mechanikou.
Odpověď: Tak podrobné tabulky, ve kterých by byly uvedeny hustoty
jednotlivých druhů benzínu bohužel nemáme. Není ale důvod,
aby se hodnota hustoty benzínu Natural 95 příliš lišila od
hodnot 700 - 750 kg/m3 uvedených pro benzín v
běžných tabulkách. Pokud to z nějakého důvodu potřebujete
znát přesně, zkuste zavolat do nějaké rafinérie.
Ostýcháte-li se, můžeme tam zavolat my.
Dotaz: Při čtení odpovědi na otázku o odlétajících jiskrách mě napadla
možná související otázka. Všiml jsem si, že pokud přejíždí pantograf
tramvaje přes nějaký spoj na napájecím drátě, vzniká intenzívní jiskra
(záblesk) jasně zelené barvy? Jak k tomu dochází? Hraje tu roli ionizace
plynu? Proč je záblesk právě zelený - závisí to na protékajícím proudu? (Tomáš Nový)
Odpověď: Při přejezdu pantografu přes nějakou nerovnost na troleji vznikne
zřejmě chvilkový oblouk, který znamená výboj ve vzduchu a odpařuje a
ionizuje materiály troleje a pantografu. Světlo onoho elektrického oblouku
(ionizovaného plynu) může být zabarveno ionty těchto materiálu podobně
jako se barví plamen (důvodem jsou spektra prvků a intenzity jednotlivých
čar). Pantograf má sběrači listu grafitovou, z toho zelená nebude, zato
trolej je měděná (ověřeno u Dopravních podniků) a to by mohlo být důvodem
té zelené barvy (jinak se oblouk zdá bílomodrý a není moc zdravé do něj
zírat). Ověřit to lze spektrometrem, kterým byste sledoval místo na
troleji, kde to často jiskří.
