Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1471) Příliv a odliv
01. 02. 2002
Dotaz: Jaké jsou nejnovější názory na vznik mořského přílivu a odlivu? Proč příliv
nastává na přivráceném (k Měsíci) bodu Země, ale i na jeho protějšku? (Standa Valenta)
Dotaz: Mají všechny elektrony stejný počet kvarků, jestli ano,
tak jestli ty kvarky jsou vždy stejné nebo se liší jejich specifikace
(up,down...) podle druhu atomu.
(Jiří Voldán)
Odpověď: Na to je naštěstí odpověď velmi jednoduchá: elektrony nemají žádné
kvarky. V současném pohledu na částice mikrosvěta jsou "opravdu
elementárními" částicemi leptony (elektrony, miony a tau-leptony se svými
neutriny), kvarky a kvanta poli odpovídajících za interakce (fotony,
gluony a intermediální bosony slabých interakci), podívejte se na
materiály na stránce
http://www-hep.fzu.cz/~rames/outreach/castice.html
Na Vaší případnou (a zcela logickou otázku), že za chvíli budeme
považovat za elementární částice něco jiného, odpověď zní, že se
substruktura oněch dnes "opravdu elementárních" částic dále zkoumá, zatím
však signály o tom, že by bylo něco elementárnějšího, nejsou.
Dotaz: Zajimá mě, co vysvětluje Einsteinova teorie relativity a jeho rovnice E=mc2.
(Lukáš Valenta)
Odpověď: To je na celé knihy, velmi stručně a povrchně řečeno, předpovídá a
vysvětluje spoustu jevů souvisejících s tím, že se objekty pohybují
rychlostmi blízkými rychlosti světla (tzv. speciální teorie relativity),
resp. předpovídá a vysvětluje gravitaci a její souvislost s geometrií
prostoru (tzv. obecná teorie relativity).
Speciálně rovnice E=mc2 říká, jak celková energie objektů souvisí s
jeho hmotností. Je to například jasně vidět na současných urychlovačích
částic, kde např. urychlené protony mohou mít energii a hmotnost tisíckrát
větší než protony v klidu a pozná se to na jejich ochotě nechat se zahnout
magnetickým polem. Zrovna o tomhle je v současnosti výstava v NTM, viz.
http://fyzweb.mff.cuni.cz/zajimavosti/cern_ntm/
Dotaz: Proč je duha kulatá? Proč je barevná? Proč nemá začátek ani konec? (Michaela Šindelářová)
Odpověď: Alespoň zhruba:
Když vidíme duhu, vidíme vlastně světlo, které jde do našeho oka
poté, co procestovalo kapkou (trošku se tam vevnitř od stěn
kapky podráželo než uteklo ven). Z kapky jde ovšem vějíř světel
různých barev, ale my danou kapku vidíme jen v té barvě, která se nám
strefuje do oka. Červené vidíme všechny kapky od kterých jde světlo v
určitém uhlovém rozmezí, měřeno od osy oka, kterým na duhu koukáme.
Kdyby nám nepřekážela Země, viděli bychom tedy červený kruh. Protože
kruh nemá konec, nemá duha konec.
Z jiných kapek k nám jde světlo
pod jiným úhlem a má ve vějíři jinou barvu, žluté světlo jde k oku od
kapek které jsou blíž k ose pohledu, zelené ještě blíž a fialové
nejbliz. Ještě jednou říkám, že ze všech kapek jde kompletní vějíř
barev, ale vidíme jen tu, která se do nás trefí.
Vbíhání původně bílého paprsků (v něm jsou všechny barvy
smíchaný) od Slunce ve stejném úhlu, ale potom vybíhání barevného
vějíře paprsků je způsobeno tím, že v kapce světlo různých barev
necestuje stejnou rychlostí a to způsobuje, že světla různých barev
opouští kapku v různých směrech.
Dotaz: Jsem učitel na ZŠ a dnes mi přestali žáci věřit. Důvod: Pokusil jsem se jim
zbourat jejich dětské "fyzikální" představy o světě. Tvrdil jsem,
že padající kapka vody má tvar koule. Tzn., že nevypadá, jako na obrázcích
Ondřeje Sekory. Žádám Vás o pomoc při hledání fotografie, na které by bylo
vidět, že "Sekorovský" tvar má kapka vody jen těsně před utrhnutím,
a pak když padá je to kulička. (Mgr.Dalibor Blecha)
Jinak pro Vaše žáky by možná bylo nejlepší udělat
nějaké fotky sami - navrhuju vzít kelímek od jogurtu,
špendlíkem do dna udělat několik dírek tak, aby nalitá voda
hustě kapala ale necrčela, v šeru s tmavým pozadím zaostřit
foťák s bleskem na rovinu, ve které lze očekávat dost kapek
(jak nejblíž foťák dovolí) párkrát vyfotit, aby byla
značná pravděpodobnost, že na obrázku pár kapek bude. Blesk
se postará o velmi kratkou expoziční dobu. Tvary kapek těsne
po utrhnutí budou asi komplikované (i oscilující), po delší
době letu by se měly stabilizovat.
