Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1474) Duha
31. 01. 2002
Dotaz: Proč je duha kulatá? Proč je barevná? Proč nemá začátek ani konec? (Michaela Šindelářová)
Odpověď: Alespoň zhruba:
Když vidíme duhu, vidíme vlastně světlo, které jde do našeho oka
poté, co procestovalo kapkou (trošku se tam vevnitř od stěn
kapky podráželo než uteklo ven). Z kapky jde ovšem vějíř světel
různých barev, ale my danou kapku vidíme jen v té barvě, která se nám
strefuje do oka. Červené vidíme všechny kapky od kterých jde světlo v
určitém uhlovém rozmezí, měřeno od osy oka, kterým na duhu koukáme.
Kdyby nám nepřekážela Země, viděli bychom tedy červený kruh. Protože
kruh nemá konec, nemá duha konec.
Z jiných kapek k nám jde světlo
pod jiným úhlem a má ve vějíři jinou barvu, žluté světlo jde k oku od
kapek které jsou blíž k ose pohledu, zelené ještě blíž a fialové
nejbliz. Ještě jednou říkám, že ze všech kapek jde kompletní vějíř
barev, ale vidíme jen tu, která se do nás trefí.
Vbíhání původně bílého paprsků (v něm jsou všechny barvy
smíchaný) od Slunce ve stejném úhlu, ale potom vybíhání barevného
vějíře paprsků je způsobeno tím, že v kapce světlo různých barev
necestuje stejnou rychlostí a to způsobuje, že světla různých barev
opouští kapku v různých směrech.
Dotaz: Jsem učitel na ZŠ a dnes mi přestali žáci věřit. Důvod: Pokusil jsem se jim
zbourat jejich dětské "fyzikální" představy o světě. Tvrdil jsem,
že padající kapka vody má tvar koule. Tzn., že nevypadá, jako na obrázcích
Ondřeje Sekory. Žádám Vás o pomoc při hledání fotografie, na které by bylo
vidět, že "Sekorovský" tvar má kapka vody jen těsně před utrhnutím,
a pak když padá je to kulička. (Mgr.Dalibor Blecha)
Jinak pro Vaše žáky by možná bylo nejlepší udělat
nějaké fotky sami - navrhuju vzít kelímek od jogurtu,
špendlíkem do dna udělat několik dírek tak, aby nalitá voda
hustě kapala ale necrčela, v šeru s tmavým pozadím zaostřit
foťák s bleskem na rovinu, ve které lze očekávat dost kapek
(jak nejblíž foťák dovolí) párkrát vyfotit, aby byla
značná pravděpodobnost, že na obrázku pár kapek bude. Blesk
se postará o velmi kratkou expoziční dobu. Tvary kapek těsne
po utrhnutí budou asi komplikované (i oscilující), po delší
době letu by se měly stabilizovat.
Dotaz: Když zatáhnu za provaz dlouhý 1 světelný rok, pohne se druhý konec okamžitě
nebo až za rok? (Petr Onderka)
Odpověď: Nepohne se vůbec. Ověřte si to na dlouhém špagátu, jak daleko se došíří
vaše škubnutí za jeden konec. Při té příležitosti si můžete změřit, jak rychle se
škubnutí po provazu pohybuje.
Ještě malá připomínka:
tvrzení o šíření škubnutí nebo drcnutí se netýká jen špagátu ale i
tak tuhých věcí, jako je např. kolejnice. I v tomto případě, když za
ni zatáhnnu nebo strčím pohne se druhý konec až za okamžik s dobře
měřitelným opožděním. U kolejnice 1 km dlouhé to dělá skoro dvě
desetiny sekundy.
Dotaz: Jak nebezpečné je pro člověka záření z konvenční mikrovlnné trouby? Píšu na toto téma kratší referát a zajímalo by mne, co by eventuelně člověku mohlo hrozit, kdyby došlo třeba ke krátkodobému úniku záření do okolí. Jaký by to mělo vliv na lidské zdraví?
(Petr Opletal)
Odpověď: Když jde o nebezpečí "záření" resp. elektromagnetické vlnění, je potřeba
zvažovat, jaké má vlnové délky resp. frekvence a jaký mechanismus
působení. V případě mikrovlnn z trouby jde o elektromagnetické vlny
okolo 2 GHz, což jsou mikrovlny, se kterými má lidstvo relativně dlouhou
zkušenost díky radarům a dnes hlavně mobilním telefonům. Lidskému
organismu působí ohřátí a podle našich omezených znalostí tu není jiný
zdravotní efekt. Orientační hodnoty limitů jsou 1 mW/cm2 pro dopadající
záření a "specificky absorbovaný výkon (SAR)" 1.6 W/kg kvantifikující,
jakým výkonem si můžeme maximálně nechat ohřívat tělo, vždy ale platí
princip, jakékoli potenciálně škodlivé vlivy omezit na dostupně malou míru
(ALARA = As Low As Reasonably Achievable). Jinak řečeno, výrobce trouby ji
musí udělat tak, aby při běžném provozu neškodila. Uživatel, který má
pochybnosti o její řádné funkci, ji vypne a obrátí se na servis. Jste-li
kutil, můžete vzít třeba vajíčko, zapíchnout do něj teploměr a umístit
vedle mikrovlnky a měřit, co vajíčko absorbuje (podobně jako v prvním
odkazu níže). Odhadněte si ale předem, jaká je citlivost Vašeho měřícího
zařízení. Přečtěte si vysvětlení v článcích ,
Další čtení: Federal Communications Commision
RSI - Radiofrequency Safety International Corporation
...
Dotaz: Mohli byste mi doporučit, kde by daly najít nějaké seriozní informace o "studené" fúzi a supravodivosti za pokojové teploty?
(Josef Duhajský)
Odpověď: Studená fúze:
Oficiální zpráva hodnotící komise pro DoE z roku 1989
je skeptická a podobně asi většina fyzikální
komunity, idea ale má své příznivce. Podívejte se na
články
a další
texty o studené fúzi, případně si prihlédněte další odkazy ...
