Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1489) Absorpce elmag. vln
Warning: Undefined variable $dt in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 139
Dotaz: Vím, co je Faradayova klec, vířivé proudy a skinefekt, jak se stíní cívky v
přijímačích a vysílačích. Jsem nadšený bastlíř i v oblasti vf techniky.
Domníval jsem se, že např. uvnitř plechové krabice se zavřeným a dobře
těsnícím víkem /železný pocínovaný plech cca 0.5mm tl, rozměry 10x5x5cm/.
nebo uvnitř hrnce na zavařování uzavřeném dokonale těsnící poklicí prakticky
nemůže existovat elmag. pole okolo 1 GHz. To až do okamžiku, než jsem tam
strčil mobil a zavolal na něj. Ozval se dokonce i tehdy, když jsem plechovou
krabici strčil do plechové skříně a zavřel dveře. Moc prosím, než půjdu
vrátit diplom, řekněte mi prosím, o kolik se zeslabí elmag. pole např. pro
jednoduchost uvnitř koule o r=10 cm, např. měď 0,5 mm nebo přibližný obecný
výpočet pro útlum E, H. (svaty)
Odpověď: Diplom nevracejte, co by s ním chudáci na škole dělali . Kromě toho
tato partie - absorbce elektromagnetických vln v hmotném prostředí s
vodivostí a disperzí - není nijak zvlášť jednoduchá; jen se podívejte
např. do klasické literatury Stratton J.A., Electromagnetic theory
(vyšla i v českém překladu v SNTL).
Jinak jste mne inspiroval: dal jsem svůj mobil do plechové krabičky od
Douwe Egberts a zavolal jsem si - a ejhle, krabička bručela (užívám
vibrace). Takže jsem ho vyndal, krabičce nahoře na delších stranách
vyhnul stěny ven, aby lépe pružily a dosedaly těsně k víku, a bylo
vystaráno: UŽIVATEL JE DOČASNĚ ODPOJEN. ZAVOLEJTE PROSÍM POZDĚJI.
Ponaučení je asi jasné: spíš než průchod vln prostředím s konečnou
vodivostí se uplatnil průchod vln otvorem. Nemám s sebou alobal, zkusím,
jak stíní on - tam snad by šlo předpokládat, že to zabalím tak, aby
mezery nebyly. (železná skříň dost určitě někde o nějaký ten milimetr
netěsní, nemáte-li doma právě trezor. A pozor, k průchodu vlny stačí i
zalomený "vlnovod", nemusí tedy být do skříně rovnou vidět!) Jinak
frekvence 900/1800 MHZ, které se užívají, dávají délku vlny cca 15/30
cm. Útlum ve vodiči má průběh exponenciální, ale na druhou stranu
vysílače jsou tak silné a přijímače tak citlivé, že např. zeslabení
e-10 =5.10-5 není nic tak strašného.
Warning: Undefined variable $dt in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 139
Dotaz: Bylo by možné využití ohřevu vody mikrovlnami i pro ohřev vody v bojleru nebo
pro vytápění. Bylo by to energeticky úspornější než přímý ořev el. spirálou? (Radka Valová)
Odpověď: Možné by to samozřejmě bylo, ale energii tím přímo ušetřit nemůžete: na
ohřátí l kg vody o 1 st.C potřebujete prostě těch 4200 J, a vemte si je
kdekoliv - míň toho nebude. Naopak, je-li to složité, lze spíše
očekávat ztráty vedoucí k tomu, že se bokem ohřeje i něco, o co nestojíme.
Úspornost mikrovlnky spočívá hlavně v tom, že selektivně ohřívá to, co
mne zajímá, totiž molekuly vody (které jsou v potravě) a ne ostatní věci
kolem, které do žaludku dávat nebudu.
Warning: Undefined variable $dt in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 139
Dotaz: Proč je index lomu světla různý pro různé barvy (na tom stejném rozhraní mezi
prostředími)? Je rychlost šíření světla prostředím ovlivněna vlnovou délkou?
A jestli ano, tak proč? (Jan Toušek)
Odpověď: Je to tak. A je velmi zajímavé (a vůbec ne jednoduché) rozebrat, proč
je vlastně rychlost světla v hmotném prostředí jiná než ve vakuu.
Jakmile zjistíme, proč je jiná, pak už tolik nepřekvapí, že je "jinak
jiná" pro různé frekvence.
Mechanismus šíření světla v hmotném prostředí je takový: prostředí
sestává z kladně i záporně elektricky nabitých částic, které mají úhrnný
náboj (prakticky) nulový a jsou víceméně v dynamické rovnováze. Můžeme
si představit, že elementární části látky jsou elektrické dipóly (např.
kladné jádro + záporné elektrony kolem). Dopadne-li na látku světlo, pak
z mikroskopického hlediska přišlo střídavé elektromagnetické pole (vlna)
o frekvenci f. Dipól je nucen pod vlivem elektrického pole kmitat (a
měnit svůj elektrický moment), protože na zápornou část působí opačná
síla než na kladnou (rozměry dipólu jsou mnohem menší než vlnová délka
světla). Ovšem pokud elektrický dipól kmitá, pak vyzařuje
elektromagnetické vlny stejné frekvence, jakou kmitá (Rayleighův rozptyl
- NIKOLI Comptonův, kde vyzařuje frekvenci jinou než přijal). Je to tedy
jakési "pošli to dál", ale s jistým zdržením: dipól je tvořem hmotnými
(nabitými) částicemi a ty mají samozřejmě jistou setrvačnost. Nakonec to
dopadne tak, že rozkmitaná látka vyzařuje vlny, které se skládají s
dopadající vlnou a ustáleným výsledkem je to, že se dopředu šíří nová
vlna téže frekvence, ale pomaleji. (Tedy v látce s jinou vlnovou délkou
než ve vakuu.) Jakmile přijmete tento rozbor, pak vám nebude moc divné,
že to "zdržení" bude pro různé frekvence různé (tomu se říká disperze
světla) v závislosti na vnitřní struktuře látky, na vlastních
frekvencích částí tvořících látku apod.
Warning: Undefined variable $dt in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 139
Dotaz: Chtěl bych se tímto zeptat, jakým způsobem lze spočítat spektrální zář zdroje.
Nejsem studentem žádné školy, ale sháním informace, kde najít podklady pro
výpočet dle zák. 480/2000Sb. pro zavedení optického pojidla do reálného
života z duvodu hygienickych norem. (Patrik Oravec)
Odpověď: Asi spíš potřebujete zářivost změřit než spočítat - z čeho jiného byste
ji počítal, než se změřených údajů? Normy předepisují osvětlení různých
prostorů denního života (místnosti, chodby apod.), nejsem si jist, zda
předepisují i spektrální složení, resp. tolerance pro něj. (Asi by modře
či rudě osvětlená chodba nepůsobila dobře, i když žluté dálnice pod
sodíkovým světlem byly tolerovány.) Spektrální rozložení zjistíte
spektroskopem, tedy rozkladem smíšeného ("bílého") světla na jeho složky
systémem, který se vůči různým vlnovým délkám (resp. vůči různým
frekvencím) chová různě, které tedy vykazuje disperzi. To bývá optický
hranol nebo mřížka, podle konstrukce spektrometru.
Warning: Undefined variable $dt in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 139
Dotaz: AD 16) Kam se poděla energie napnuté pružiny rozpuštěné v kyselině? (05.09.2006)
Proti uvedené odpovědi lze namítat: V okamžiku kdy se pružina v kyselině
přetrhne, její celkový průřez bude působením kyseliny již zmenšený. Bude tím
zmenšená tuhost pružiny i její energie napružení. Takže stále zůstává otázka -
co se stalo s energií, která představuje rozdíl mezi původní energií napružení a
energií v okamžiku přetržení? Správná odpověď by měla znít zhruba ve smyslu: V
napruženém materiálu jsou atomy vychýlené z rovnovážných poloh, takže k jejich
uvolnění z vazeb stačí menší energie. Nejsem chemik ale odhadoval bych že pokud
se při rozpouštění kovu (uvolňování atomů z původních vazeb a vytváření vazeb
nových) uvolňuje energie - zvyšuje teplota, tak v případě napnuté pružiny bude
konečná teplota o něco vyšší. (František Kříž)
Odpověď: Mate pravdu, odpoved jsem jsem upravil a upresnil. Dekuju za pripominku.
