FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

160) Vakuum a plyny v teploměrech06. 05. 2008

Dotaz: Dobrý den. Pátrám na internetu po odpovědi na otázku, bohužel marně, proč není v teploměru s lihem jako s teploměrnou látkou nad sloupcem lihu vakuum (jako nad rtutí u rtuťového teploměru), nýbrž se vyplňuje plynem, je-li teploměr určen pro měření vyšších teplot? Mohlo by to souviset s jeho sytými či přehřátými parami? (Jan Zaruba)

Odpověď: Ani ve rtuťovém teploměru není nad rtutí dokonalé vakuum, alebrž jsou zde (ikdyž relativně řídké) rtuťové páry. Každá kapalina se bude při dostatečně nízkém tlaku (resp. dostatečně vysoké teplotě) vypařovat a "zaplňovat" případné volné místo, vakuum. U lihu by za vyšších teplot bylo velmi výrazné (teplota varu lihu při běžném tlaku je okolo 78°C), zvýšíme-li tedy tlak v trubici přidáním dalších plynů, zvýší se i teplota varu za takto zvýšeného tlaku a teploměr může být použitelní i pro vyšší teploty.

(Jakub Jermář)   >>>  

161) Hubnoucí člověk06. 05. 2008

Dotaz: Dobrý, zajímalo by mě, co se děje s hmotností člověka, který hubne. Kam se "ztrácí", či na co se mění? Děkuji (Patrik Krupička)

Odpověď: I hubnoucí člověk chodí na záchod a tam...

Druhým (co do množství) odchozím kanálem je vydechovaný vzduch, který obsahuje vodní páru (za den běžně i stovky gramů) a také trochu i oxid uhličitý (vznikající z vdechovaného kyslíku při "spalování" zásob).

Dalším kanálem pak bude pot (opět až stovky gramů).

(Jakub Jermář)   >>>  

162) Napětí v elektroplaxách rejnoků22. 04. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké chemické reakce vznikají v elektroplaxách rejnoků a úhořů, díky kterým u nich vzniká elektrický proud.Děkuji. (Tereza Šťastná)

Odpověď: Nejsem na tuto problematiku odborník, takže má odpověď nebude možná přesná, ale z řady vědeckých článků k tomuto tématu pro mě vyplynulo, že proud nevzniká chemickou reakcí, ale na fyzikálním principu - cytoplazmatické membrány elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity z vnější strany kladně, z vnitřní záporně. To je umožněno omezením přenosu iontů přes membránu, tj. kationty a anionty nemohou volně procházet (pouze přes speciální kanály), jsou "násilím" drženy na jednotlivých stranách membrány a nemůže tedy dojít k vyrovnání jejich koncentrací a "vybití" elektrického potenciálu na membráně. Horní a dolní membrána elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity "proti sobě" (tj.: +/- -/+), na elektroplaxe není ve výsledku žádné napětí a proud neteče.

Spodní membrána je inervována a příslušný nervový signál otevře iontové kanály v membráně tak, aby došlo k výměně nábojů na této spodní membráně (například se otevřou kanály pro průchod kationtů dovnitř buňky, čímž se kladný náboj přesune z vnější strany na vnitřní stranu membrány) - nyní je spodní membrána nabita zvnějšku záporně, uvnitř kladně. Uspořádání potenciálů na horní a spodní membráně elektroplaxy je nyní +/- +/-, čímž se vytvoří na jedné elektroplaxe napětí ve výši zhruba 50 milivoltů a dochází k elektrickému výboji. Při současné aktivaci všech elektroplax, kterých mohou být stovky, je vzniklý výboj dostatečný k omráčení kořisti nebo zastrašení útočníka.

(Hanka Böhmová)   >>>  

163) Výhřevnost uhlíku21. 04. 2008

Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl přesnou výhřevnost uhlíku jako prvku, všude se uvádí maximálně výhřevnost koksu, děkuju za odpověď (Petr Benda)

Odpověď: Přesnou výhřevnost uhlíku jako prvku (resp. jeho spalné teplo) nenajdete nikde, protože hodnota spalného tepla/výhřevnosti závisí na výchozím stavu látky, což zahrnuje i jeho modifikaci (krystalovou strukturu, uspořádání vazeb mezi jednotlivými atomy prvku). A protože uhlík se vyskytuje v několika různých modifikacích, nelze pro něj stanovit jako pro prvek jedinou hodnotu spalného tepla/výhřevnosti. Tak se hodnota pro grafit bude lišit od hodnoty pro diamant, koks nebo třeba fulleren.

(Hanka Böhmová)   >>>  

164) Zdroj laserového ukazovátka16. 04. 2008

Dotaz: Jaký zdroj má laserové ukazovátko? (Hana Vyroubalová)

Odpověď: Obvyklým zdrojem laserových ukazovátel je jedna nebo několik baterií (monočlánků) uložených v těle ukazovátka. Často se ukazovátka už s bateriemi prodávají, jak je vidět na níže přiložené fotografii. V tomto případě se 3 baterie (každá 1,5 V) vkládají do těla ukazovátka po odšroubování jeho zadního konce.



(Jakub Jermář)   >>>