Dotaz: Vysvětlení proč brusle kloužou po ledě je jasné a správné. Proč ale
také kloužou tytéž brusle po ploše z plastu?? Taková kluziště jsem
viděl u nás. (Pavel)
Odpověď: Dobrý den. Co jsem našel na různých internetových stránkách, tak jde o
velice zvláštní typ polymeru. Princip skluzu je ale podobný. Brusle svým
pohybem způsobí tření, povrch se zahřívá a uvolňuje jakýsi lubrikant.
Nic bližšího bohužel nevím.
Dotaz: chtel bych se zeptat,jak se da vypocitat rozdil hmotnosti ve vakuu a
vzduchu...je na to nejaky koeficient na prepocteni? (marcel)
Odpověď: Dobrý den. V obou případech bude Vaše hmotnost stejná. Když se však budete vážit v prostředí se vzduchem, bude Vás na rozdíl od případu ve vakuu (velice mírně) nadlehčovat vztlaková síla. V jejím spočtení tedy tkví odpověď na Vaší otázku. Zběžně jsem spočetl, že člověku o hmotnosti 70 kg (objem těla cca 70 dm3) "ubere" vztlak na váze cca 0,1 kg.
Dotaz: Dobrý den, při práci s GPS jsme hledali nejdelší vzdálenost od místa
svého bydliště-tedy svého "protinožce".Ten bod se nachází
někde v oceánu u Nového Zélandu. Přitom jsme si položili otázku, na
kterou jsme měli různé teorie. Co by se stalo, kdybychom z našeho
stanoviště provrtali celou zeměkouli, až k svému "protinožci"?
Pomineme teplotu zemského jádra!Čistě teoreticky. Někteří z nás se
domnívají, že dojde k spojité nádobě - voda se dostane až na naše
stanoviště, druzí mají názor, že voda dojde k těžišti (jádru),Je tu i
názor, že voda dojde i za těžiště o hydrostatický sloupec výšky vody v
daném místě oceánu. Bereme to jen jako zajímavou dikuzi o fyzikálních
zákonech a rádi bychom věděli řešení této situace. V případě, že
nám odpovíte budeme moc rádi. Děkujeme a přejeme pěkné prázdniny. S
pozdravem Ladislav Vysloužil (Ladislav Vysloužil)
Odpověď:
Dobrý den.
Ve své podstatě vysvětlení pomocí spojitých nádob i vyrovnání hydrostatických tlaků je v pořádku, obě jsou v principu totožné. Jediné, které se mi jeví jako špatné, je to, že voda doteče "jen" k těžišti. Pokusím se podrobněji popsat své úvahy a uvidíme, nakolik se budeme shodovat :-)
Předně, Váše debata se týká již klidového stavu, kdy systém zrelaxuje do rovnováhy. Zajímavé ale je zamyslet se nad procesem, kterým se do této rovnováhy systém dostane. Kdybychom do této "nekonečně hluboké šachty" vhodili kamínek a neuvažovali energetické ztráty (tření), tak by onen kamínek konal netlumený kmitavý pohyb. Gravitační síla by působila "jako pružinka". Při pádu by se zeslabovala směrem k těžišti a po průchudu tímto rovnovážným bodem by opět nabírala na síle. Lze to nahlédnout ze situace, kdy se kamínek nachází v hloubce H pod povrchem Země o poloměru R. Gravitační urychlení zde způsobuje výhradně hmota Země koncentrovaná v kouli o poloměru (R-H). Gravitační příspěvky "slupky" nad touto koulí (tedy mezikoulí o tloušťce H) nepřispívá, neboť jeho gravitační působení se vzájemně vyruší. Toto by bylo vhodné nějak přesněji ukázat, ale myslím, že to lze alespoň odtušit.
V případě "vlití" oceánů můžeme říci, že se bude jednat o mnohem složitější pohyb, jeho základ však bude opět pohyb kmitavý, podobně, jak popisuji výše. Asi bychom měli uvažovat ztráty třením, a tak budou kmity oslabovat a systém bude relaxovat do rovnovážné polohy. Tou bude stav, kdy těžiště těchto oscilujících vodních mas se bude nacházet v těžišti Země - v rovnovážné poloze. To odpovídá stavu, kdy hydrostatické tlaky sloupce vody na jednu i na druhou stranu od rovnovážné polohy jsou shodné.
