Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 26 dotazů obsahujících »vlnovou«
17) Vznik ultrafialové záření
17. 03. 2003
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit vznik ultrafialového a infračerveného záření. (Karolína Melicharová)
Odpověď: Milá Karolíno,
je to vlastně jako vznik světla - jen trochu kratší nebo delší vlnová
délka. Nejobvyklejším zdrojem je dostatečně rozehřátý předmět; infrazářič
ani nemusí být tak rozpálený. Efektivnějším zdrojem jsou různé výbojky, kde
se vytváří jen mnohem užší část spektra. Nízkotlaké dávají poměrně ostré
čáry odpovídající přechodům elektronů mezi jednotlivými povolenými
hladinami (chcete-li UV, použijte třeba rozšířenou rtuťovou), vysokotlaké
dávají širší - pásové - spektrum, a mají větší účinnost. No a tu a tam může
vzniknout příslušné záření i jinde při "přeměně energie" - jako třeba při
některých chemických reakcích. Fluoreskující či fosforeskující látky zase
mohou měnit záření dopadající na ně s jistou vlnovou délkou na záření s
vlnovou délkou větší ("červenější").
Dotaz: V učebnici pro 9.třídu se probírá
elmg. vlnění a rozděluje se na 7 typů (rádiové vlny, mikrovlny,
ultrafialové záření, světlo, infračervené záření, gama z.,
rentgenové z.). Nevím, jak je které
"silné", kterými předměty prochází? (Jana Wernerová)
Odpověď: Když jdete od delších vlnových délek ke
krátkým, tak pronikavost vlnění zprvu klesá a pak zase stoupá, pokud
neuvažujeme materiály, které jsou vyjímečně "průhledné". Velmi
zhruba můžete za orientační hodnotu považovat vlnovou délku, "vlnění totiž
musí i do neproniknutelného materiálu kus zalézt, aby poznalo, že to
nejde." Dlouhovlnné rádiové vlny vlezou všude, také se snadno ohýbají.
Jdete-li ke kratším rádiovým vlnám, resp. k mikrovlnám, pak jejich
pronikavost klesá na centimetry, decimetry (proniknou kusem masa v
mikrovlnce, v místech se slabým signálem mobilu záleží na tom, jak se
otočíte nebo jestli zalezete do hustého lesa. S viditelným zářením máme
zkušenosti všichni, UV a IFC jsou těsně vedle, spíš záleží, jak moc je
materiál průhledný, např. atmosféra s/bez ozonovou/é dírou/y pro UV.
Rentgenové záření pak zase je více pronikavé, typická tloušťka zeslabení
na polovinu jsou milimetry materiálu. Víceenergetické gama záření je pak
ještě více pronikavé, typická polotloušťka jsou centimetry.
Dotaz: Dobrý den chtěl bych se zeptat na jeden problém týkající se určení polohy elektronu v prostoru.
Totiž když se snažíme polohu elektronu určit tak, že na něj vystřelíme foton o určité vlnové délce, zjistíme jeho polohu jen přibližně.
Čím bude mít foton delší vlnovou délku, tím méně ovlivní rychlost elektronu, ale tím hůře zjistíme polohu elektronu. Problém je ale v tom, že nechápu to, že čím bude mít foton kratší vlnovou délku, tím přesněji určíme polohu elektronu. Sice kratší vnová délka fotonu ovlivní rychost elektronu dost hodně, ale nechápu jedinou věc, proč je samotná poloha elektronu určena přesněji, když vlnová délka fotonu je kratší.
díky (Robin Muller)
Odpověď: Já se přiznám, že nevím, jak prakticky jedním fotonem změřit polohu elektronů a předpokládám, že autor řádek, které jste měl na mysli, to myslel značně symbolicky. Když chcete studovat strukturu malých objektů nějakým elektromagnetickým vlněním, pak rozlišovací schopnost souvisí s vlnovou délkou - je-li vlnová délka větší než struktura, neuvidíte ji. Proto na malé objekty potřebujete adekvátně krátké vlnové délky, obrazně i na určení polohy elektronů. Tato "optická" zkušenost se také najde v kvantové teorii, kde může být například zformulována v podobě relaci neurčitosti.
Dotaz: Proč jsou starší typy zářivek lidskému zraku škodlivé ? Jde o vlnovou délku světla? (Tomas Voltr)
Odpověď: "Škodlivé zářivky" je asi trochu silné slovo, ale
škodlivé vlivy jsou nevhodné spektrální složení
viditelného světla, eventuálně pronikající ultrafialová
složka a "mrkání" zvláště déle používaných
zářivek.
Dotaz: Existuje maximální vlnová délka elektromagnetického záření? (Tomáš Buchta)
Odpověď: Žádná
horní hranice pro vlnovou délku elmg. vlny není. Otázka je
spíš, jak bych mohl účinně detegovat velmi nízké
frekvence. Jestliže legendárním liščím ohonem budu vrtět
10x za sekundu, pak vytvářím elektromagnetické vlny o
frekvenci f =10 Hz, tedy o vlnové délce 30 000 km. Jejich
intenzita a tím i energie bude samozřejmě velmi malá.
Protože se energie elmg. pole mění vždy jen po násobcích
elementárního kvanta hf, pak minimální změna energie je 6,63
. 10-33 J. Anténa by měla být řádově
srovnatelná s vlnovou délkou, tedy desetitisíce kilometrů.
Jak odliším signál od šumu? atd. U těch nejkratších zase
příslušný foton nese hodně velkou energii, a je otázka, jak
ho vytvořit.
